Čína už řadu let agresivně shromažďuje genetické informace Američanů, a v kombinaci s biotechnologickým pokrokem rostou obavy o národní bezpečnost. Několik amerických států proto začalo podnikat kroky k ochraně dat DNA.
„Dnes můžete vzít něčí DNA, jeho zdravotní profil a vytvořit biologickou zbraň, která toho člověka zabije, vyřadí ho z boje nebo ho učiní neschopným fungovat,“ uvedl už během Aspen Security Forum v roce 2022 demokratický kongresman Jason Crow, člen výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů.
„Už nyní existují zbraně ve vývoji – a některé už vyvinuté – které jsou navrženy tak, aby cílily na konkrétní osoby,“ dodal.
Jednou z obav je, že genetická data, která Američané běžně sdílejí prostřednictvím komerčních DNA testů pro zjištění původu nebo hledání příbuzných, by mohla skončit v nesprávných rukou. V roce 2023 jeden hacker zveřejnil genetická data přibližně 7 milionů uživatelů společnosti 23andMe.
Když firma 23. března oznámila, že podala návrh na bankrot podle kapitoly 11, někteří odborníci na ochranu soukromí doporučili uživatelům, aby svá data smazali, což je podle vyjádření firmy služba, kterou zákazníkům vždy nabízela.
„To, čeho jsme svědky u 23andMe, je jasným varováním ohledně ochrany soukromých dat,“ uvedl Adrianus Warmenhoven, odborník na kybernetickou bezpečnost ze společnosti NordVPN. „Genetická data nejsou jen nějaký osobní údaj, jsou to plány celého vašeho biologického profilu. Když firma zkrachuje, tato data se mohou stát majetkem k prodeji s potenciálně dalekosáhlými důsledky.“
Zatímco čím dál více Američanů využívá služby komerčního testování DNA, zákonodárci na federální úrovni zatím nedokázali prosadit zákony, které by zabránily cizím mocnostem v přístupu ke genetickým informacím amerických občanů. A to i přes podporu obou stran. Většina legislativních kroků k ochraně DNA tak probíhá na úrovni jednotlivých států.
K listopadu 2024 přijalo zákony upravující genetické testování přímo pro spotřebitele a zajišťující možnost chránit si DNA celkem 13 států: Alabama, Arizona, Kalifornie, Florida, Kentucky, Maryland, Montana, Nebraska, Tennessee, Texas, Utah, Virginie a Wyoming. Nejméně 11 států – Arizona, Utah, Nebraska, Tennessee, Kansas, Montana, Arkansas, Texas, Louisiana, Západní Virginie a Rhode Island – letos na jaře představilo návrhy zákonů, které mají zabránit Číně a dalším protivníkům v přístupu ke genetickým datům prostřednictvím sekvenačního vybavení a softwaru a zakazují uchovávání DNA informací v zahraničí.
K 1. dubnu byl návrh zákona v Utahu zamítnut, zatímco Tennessee ho schválilo a uzákonilo. Senátor státu Montana Daniel Zolnikov řekl deníku Epoch Times, že státy musí samy převzít iniciativu při ochraně soukromí DNA před cizími protivníky, jako je Čína, protože Kongres podle něj nedokázal držet krok s aktuálními hrozbami.
„Jejich zákony týkající se technologií jsou desítky let zastaralé. Pokud s tím nic neudělají a budou jen pronášet řeči bez skutečné legislativy, pak to asi budeme muset udělat my,“ prohlásil republikán z Montany.
Zolnikov letos předložil návrh zákona o genomické bezpečnosti ve státu Montana (Montana Genomic Security Act). Legislativa navazuje na zákon o ochraně genetického soukromí z roku 2023, jenž také inicioval a který byl uzákoněn. Tento zákon zakazuje firmám provádějícím genetické testy sdílet DNA informace spotřebitelů bez jejich souhlasu a dává lidem právo požadovat zničení svých genetických dat a biologických vzorků.
Letošní návrh zákona o genomické bezpečnosti by „odmítl shromažďování a analýzu genetických informací pro vojenské a sledovací účely ze strany Čínské lidové republiky“. Zákon zakazuje zdravotnickým nebo výzkumným zařízením v Montaně používat genetické sekvenátory nebo software vyráběný v zemi, kterou USA považují za zahraničního protivníka, nebo podniky, které jsou vlastněny, kontrolovány či sídlí v takové zemi, případně jsou její dceřinou či partnerskou společností.
Peking uplatňuje strategii propojení civilního a vojenského sektoru, která zavazuje všechny čínské firmy ke sdílení technologií a informací s armádou a zpravodajskými službami komunistické země.
Zákon rovněž poskytuje finanční prostředky firmám na výměnu zahraničního vybavení a zakazuje ukládání genetických dat obyvatel Montany mimo území Spojených států bez výslovného souhlasu dané osoby.
Porušení zákona by bylo pokutováno částkou 10 000 dolarů za každý přestupek. Poškozeným by zároveň náležela náhrada škody ve výši minimálně 5 000 dolarů za každé neoprávněné použití jejich genomických údajů.
Otázka národní bezpečnosti
Emma Watersová, analytička pro oblast biotechnologií z organizace Heritage Foundation, varovala, že možné shromažďování DNA Američanů a zdravotních údajů ze strany Číny představuje vážné riziko pro národní bezpečnost. „Jen za poslední dekádu čínští představitelé a armádní činitelé označili biotechnologický pokrok za klíčový prvek, jak vést v budoucnu války,“ uvedla pro Epoch Times.
„V čínských odborných publikacích se objevily úvahy o ‚etnických genetických útocích‘ zaměřených na konkrétní populace – o této možnosti tamní experti otevřeně diskutují,“ doplnila.
Watersová uvedla, že americká vláda musí zajistit, aby zdravotní záznamy a genetické informace nebyly prodávány ani zahrnuty do dohod o sdílení dat se společnostmi napojenými na stategickými protivníky, jako je Čína.
Podle ní by žádosti o biotechnologické zakázky ve Spojených státech, které jsou financovány z federálních zdrojů, měly být důkladně prověřovány z hlediska možných rizik pro národní bezpečnost a potenciálních vazeb na zahraniční protivníky.
Ačkoli Kongres dosud žádný zákon týkající se DNA neschválil, v lednu byl znovu předložen návrh zákona BIOSECURE Act, tedy sněmovní verze návrhu zákona z roku 2024 s názvem Prohibiting Foreign Access to American Genetic Information Act (Zákon o zákazu cizího přístupu ke genetickým informacím Američanů). Návrh podporují obě dvě strany.
BIOSECURE Act by zakazoval poskytovatelům zdravotní péče financovaným z federálních prostředků používat biotechnologické společnosti z rizikových států, včetně společnosti BGI Group (dříve Beijing Genomics Institute) a jejích dceřiných firem MGI a Complete Genomics, stejně jako WuXi Apptec, další společnost napojenou na čínskou Lidovou osvobozeneckou armádu.
Komunistická strana Číny bezpochyby využije genetická data získaná společností BGI k dalšímu prosazování své agresivní politiky – potenciálně i k vývoji biologické zbraně zaměřené proti americkému obyvatelstvu.
kongresman Mike Gallagher
Zákon cílí na společnost BGI, která byla v roce 2021 zařazena Pentagonem na černou listinu jako čínská vojenská firma. Pět přidružených společností bylo rovněž sankcionováno Ministerstvem obchodu, které přinejmenším dvě z nich obvinilo z neoprávněného používání genetických informací proti etnickým menšinám v Číně.
„Beijing Genomics Institute shromažďuje genetická data Američanů a využívá je k výzkumu ve spolupráci s čínskou armádou,“ uvedl při oznámení návrhu zákona republikánský kongresman Mike Gallagher, předseda zvláštního sněmovního výboru pro strategickou soutěž mezi Spojenými státy a Komunistickou stranou Číny. „Komunistická strana Číny bezpochyby využije genetická data získaná společností BGI k dalšímu prosazování své agresivní politiky – potenciálně i k vývoji biologické zbraně zaměřené proti americkému obyvatelstvu,“ dodal.
Senátoři Bill Cassidy a Gary Peters opětovně předložili návrh federálního zákona Genomic Data Protection Act začátkem března. Jedná se o stejný návrh, který byl předložen již loni, ale neprošel.
Tento návrh by umožnil americkým spotřebitelům, kteří používají domácí DNA testy, smazat svá genomická data a požádat o zničení svých biologických vzorků.
Republikánský Senátor Bill Cassidy z Louisiany hovoří s novináři po pravidelném zasedání republikánského senátorského klubu v Kapitolu 11. března 2025. (Kayla Bartkowski / Getty Images)
Demokratický Senátor Gary Peters z Michiganu odpovídá na otázky novinářů v Kapitolu 13. ledna 2025. Cassidy a Peters znovu předložili návrh zákona Genomic Data Protection Act, který by Američanům využívajícím domácí DNA testy umožnil smazat svá genomická data a požádat o zničení biologických vzorků. (Kayla Bartkowski / Getty Images)
Watersová uvedla, že kromě samotné legislativy je nezbytné, aby společnosti poskytující genetické testy nebo zdravotnické subjekty, které shromažďují DNA, nabízely uživatelům srozumitelné smlouvy o informovaném souhlasu a zavázaly se k nejvyšším standardům kybernetické bezpečnosti.
„DNA je detailní plán života člověka. Je mapou zdravotního stavu, rizik vzniku určitých onemocnění nebo poruch a celkové genetické výbavy. Všechny tyto informace mohou, a budou, zneužity v budoucí biotechnologické válce, ať už pro cílený výzkum biologických zbraní, nebo alespoň k hodnocení zdravotního stavu a životní vyhlídky americké populace,“ řekla.
Podivná věda
Podle kongresmana Gallaghera zahájil Peking agresivní investice v řádu miliard dolarů do biotechnologií a usiluje o vytvoření největší genetické databáze na světě, včetně DNA Američanů.
Výzkumná studie, která v roce 2023 vzbudila mezinárodní pozornost, uvedla, že čínští armádní vědci použili nástroj pro úpravu genů CRISPR, aby do lidských embryonálních kmenových buněk vložili gen z mikroskopického živočicha zvaného želvuška – osminohého tvora známého mimořádnou odolností.
Želvušky dokážou přežít extrémní dávky radiace, mráz i vřelou vodu. Dokonce přežil i vakuum ve vesmíru, když je vědci vyslali na oběžnou dráhu. Armádní badatelé uvedli, že tímto způsobem upravené lidské kmenové buňky vykazovaly výrazně vyšší odolnost vůči radiaci. Konečným cílem je vytvořit „supervojáka“, který by přežil i radioaktivní spad.
Watersová se obává i další oblasti výzkumu nazývané in vitro gametogeneze (IVG), která by podle ní mohla být rovněž zneužita k vytvoření geneticky upravených vojáků. IVG umožňuje vědcům geneticky upravit DNA člověka získanou například z krve, slin, kůže nebo vlasových folikul a přeměnit ji na životaschopné vajíčko nebo spermii, které pak lze použít při umělém oplodnění k vytvoření neomezeného počtu embryí.
Ačkoli se dosud žádné laboratoři nepodařilo tento proces úspěšně provést s lidskou DNA, v roce 2016 se čínským vědcům podařilo vytvořit myší embrya z DNA odebrané z myších ocasů. Vzniklé myši se následně úspěšně rozmnožovaly po několik generací, poukázala Watersová. „Důsledky tohoto výzkumu pro lidské rozmnožování – zvláště v kombinaci s čínským pokrokem v genetických úpravách pomocí technologie CRISPR – jsou obrovské,“ varovala.
CRISPR je zkratka pro „clustered regularly interspaced short palindromic repeats“ – revoluční technologii pro úpravu genů, která vědcům umožňuje přesně měnit DNA sekvence. Nabízí potenciál pro léčbu nemocí, zlepšování plodin a další biotechnologické aplikace. Technologie dokáže přesně zacílit a upravit konkrétní úseky DNA, díky čemuž lze posílit žádoucí vlastnosti nebo odstranit ty nežádoucí.
„Jedna z hlavních obav spočívá v tom, že pokud Čínská lidová republika získá nejen genomická data, ale i samotnou DNA, existuje jen málo omezení, co vše by mohlo být vytvořeno – od cílených biologických zbraní až po geneticky upravené osoby,“ varuje Watersová a dodává. „Scénář, který může znít jako sci-fi, ale je technicky možný, počítá s tím, že by cizí mocnosti mohly zneužít americkou DNA pomocí IVG a úprav genů k vytvoření nekonečné zásoby vojáků, kteří vypadají jako konkrétní etnická skupina, ale mají nadlidskou sílu nebo jiné úpravy šité na míru slabinám daného obyvatelstva.“
Čína prováděla i testování na lidech, konkrétně na vojácích Lidové osvobozenecké armády, ve snaze vytvořit vojáky se zvýšenými biologickými schopnostmi.
John Ratcliffe, šéf CIA
Veřejná zpráva amerických zpravodajských služeb z roku 2021 uvádí, že se KS Číny věnuje vývoji tzv. „zbraní pro kontrolu mozku“, které kombinují úpravu genů a propojení mozku se stroji za účelem posílení loajality vůči komunistické ideologii.
V roce 2020 napsal bývalý ředitel amerických zpravodajských služeb a nynější šéf CIA John Ratcliffe v komentáři pro The Wall Street Journal: „Zpravodajské služby USA zjistily, že Čína prováděla i testování na lidech, konkrétně na vojácích Lidové osvobozenecké armády, ve snaze vytvořit vojáky se zvýšenými biologickými schopnostmi. V honbě za mocí nemá Peking žádné etické hranice.“
V březnu 2024 uspořádal zvláštní výbor Sněmovny reprezentantů pro záležitosti KS Číny slyšení na téma bioekonomiky a národní bezpečnosti. Kongresman Gallagher při té příležitosti uvedl, že Komunistická strana Číny investovala do biotechnologií a genetických věd 9 miliard dolarů.
Zmínil, že čínská genomická společnost BGI napojená na čínskou armádu nabízí celosvětově těhotenský screeningový test, který režimu umožňuje přístup ke genetickým informacím matek i jejich dětí.
Čínské firmy získávají přístup k DNA také prostřednictvím partnerství nebo smluv s americkými nemocnicemi, univerzitami a výzkumnými institucemi. Jedním z hlavních lákadel jsou nízké ceny, které BGI nabízí, protože je čínský režim dotuje. Další společnosti, jako například WuXi AppTec, sponzorovaly podle výboru akce čínské armády, údajně kradly americké duševní vlastnictví a provozovaly společná místa pro sběr genetických vzorků s čínskou armádou.
Čína byla rovněž obviněna z toho, že své masové shromažďování DNA využívá k dohledu nad menšinami a porušování jejich práv, zejména u Ujgurů. Podle Národního centra pro kontrarozvědku a bezpečnost představuje čínské shromažďování zdravotních dat ze Spojených států stejně závažné riziko pro soukromí Američanů i pro národní bezpečnost.
Tara O’Tooleová, hlavní analytička společnosti In-Q-Tel – investiční firmy podporující americké zpravodajské agentury – uvedla ve své výpovědi před zvláštním sněmovním výborem v březnu 2024, že Komunistická strana Číny považuje biotechnologie za klíčové pro řešení problémů v oblasti ekonomiky, zdravotnictví a produkce potravin.
Současně ale podle ní Čína vnímá ovládnutí této oblasti jako způsob, jak „překonat moc a vliv Spojených států“. „Čínský režim již dlouho označuje biotechnologie za ‚klíčové strategické technologie‘ a agresivně prosazuje ambiciózní a komplexní strategii, jejímž cílem je ovládnout globální bioekonomiku,“ uvedla O’Tooleová.
Zneužití biotechnologií
V kombinaci s výroky představitelů čínské armády je čínské úsilí o dominanci v oblasti biotechnologií znepokojující jak pro analytiky, tak pro americké zákonodárce. Zatímco Čína popírá, že by vyvíjela biologické zbraně, někteří její armádní představitelé, včetně generála ve výslužbě Zhang Shiba, naznačili, že takové zbraně by mohly být použity pro takzvané „etnické genetické útoky“.
Před dvaceti lety dala Čína najevo, že je ochotna biologické zbraně použít. Ve studii z roku 2005, publikované v angličtině, ředitel oddělení lékařských služeb Lidové osvobozenecké armády a biotechnolog Xue-sen Yang tvrdil, že biologické zbraně „mohou způsobit destrukci, která je mocnější a civilizovanější než ta, jakou způsobují konvenční zbraně jako střelný prach nebo jaderné zbraně“.
Ve studii se dále uvádí: „Domníváme se, že zvládnutí vojenské biotechnologie je rozumný vědecký předpoklad, nikoli iluze. V blízké budoucnosti, kdy bude vojenská biotechnologie vysoce rozvinutá, bude mít moderní biotechnologie revoluční vliv na strukturu vojenské síly, protože bude mít přímý dopad na hlavní prvek války – člověka. Moderní biotechnologie nabízí obrovskou vojenskou výhodu.“
V roce 2021 zveřejnil Middlebury Institute of International Studies v kalifornském Monterey zprávu s názvem „Scientific Risk Assessment of Genetic Weapon Systems“ (Vědecké hodnocení rizik genetických zbraňových systémů).
Zpráva konstatovala, že cílení biologické zbraně na konkrétní populaci je technicky velmi náročné, zejména u etnicky rozmanité populace, jakou jsou Spojené státy. S dalším pokrokem v oblasti umělé inteligence by však tato překážka mohla být překonána.
Stejně jako jiní autoři i tato studie doporučuje chránit genetická data Američanů a upozorňuje, že Čína sama stále přísněji chrání svá vlastní data. Například v roce 2019 omezila přístup zahraničních subjektů ke genetickému materiálu a informacím.
Národní centrum pro kontrarozvědku a bezpečnost (National Counterintelligence and Security Center) rovněž vydalo v roce 2021 zprávu, v níž varovalo, že biotechnologie může být zneužita k vytvoření „virulentních patogenů, které mohou ohrozit naši potravinovou bezpečnost nebo dokonce lidskou populaci“.
Velké genetické databáze, které umožňují sledovat původ lidí, mohou být podle zprávy zneužity ke sledování nebo represi společnosti. V únoru varoval jeden vojenský blog americké armády, že drony mohou být velmi dobře použity jako nosiče biologických zbraní.
V článku byly použity také informace od agentury Associated Press.
– ete –
