Toto je osmá část série „Medicína ctnosti“.
Jaký lék je bezpečný, účinný, zdarma a vyžaduje pouze nepatrnou změnu vnímání? Zveme vás k prozkoumání opomíjeného spojení mezi ctností a zdravím.
Starověká čínská literatura vypráví příběh starce jménem Sai Weng, který se živil pomocí svého koně.
Jednoho dne mu kůň utekl a sousedé přišli vyjádřit soustrast se slovy: „To je ale smůla.“
Sai Weng klidně poznamenal: „Možná.“
Brzy nato se kůň vrátil a přivedl s sebou skupinu divokých koní. Sousedé mu gratulovali k jeho štěstí. Sai Weng opět řekl: „Možná.“
Sai Wengův syn se pokusil na jednom z divokých koní jezdit, ale spadl a zlomil si nohu.
Znovu se sešli sousedé a řekli: „To je ale neštěstí.“
Sai Weng odpověděl: „Možná.“
Nedlouho poté vypukla válka a všichni mladí muži z vesnice byli povoláni do boje. Kvůli svému zranění byl Sai Wengův syn z vojenské služby vyňat, čímž byl ušetřen válečných nebezpečí. Tento příběh, pocházející z 2. století př. n. l., inspiroval známé čínské přísloví: „Sai Weng ztratil koně – kdo ví, zda to není požehnání?“
Bližší paralelou pro západního čtenáře může být rčení „všechno zlé je pro něco dobré“ nebo „po každém přílivu přichází odliv“. Vidět možný přínos i za nepřízní okamžiku vystihuje podstatu optimismu – ctnosti, která podporuje růstové myšlení a přináší pozoruhodné zdravotní výhody.
Přínosy optimismu
Carsten Wrosch, profesor psychologie na Concordia University a výzkumník v oblasti osobnosti, deníku Epoch Times řekl, že optimismus není jen osobnostní rys, ale přístup k životu.
„V podstatě jde o to, zda očekáváte, že váš život bude v budoucnu dobrý, nebo špatný,“ uvádí.
Optimističtí jedinci mají výrazně nižší pravděpodobnost rozvoje depresivních příznaků – i mezi pacienty s chronickými nemocemi. Tento ochranný účinek se projevuje napříč věkovými skupinami – od mladších po starší dospělé.
Například studie Zutphen Elderly Study sledovala více než 800 mužů po dobu 15 let, přičemž analyzovala, jak životní styl, strava a další faktory ovlivňují nemoci a úmrtnost. Studie zjistila, že vysoký optimismus – ve srovnání s nízkým – byl spojen se 77procentním snížením rizika depresivních příznaků.
Podobné výsledky přinesly i novější studie. Metaanalýza z roku 2024, která zahrnovala 18 studií, zjistila, že účast na tréninku optimismu – včetně mindfulness a zapisování vděčnosti – snížila příznaky deprese přibližně o jednu třetinu. Z psychologického hlediska optimističtí lidé reagují na stresové situace méně vyhroceně a z deprese se zotavují rychleji.
Optimismus přináší i další velmi žádoucí výsledek: dlouhověkost. Ve srovnání s pesimisty mají pacienti s rakovinou, kteří jsou optimističtí, více než čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že přežijí rok po diagnóze.
Intuitivně to dává smysl – ti, kdo očekávají od života dobré věci, mají větší důvod žít. V klíčové studii publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), která analyzovala více než 70 000 osob, vědci zjistili, že ve srovnání s nejméně optimistickými lidmi žili ti nejoptimističtější až o 15 procent déle. Jejich šance dosáhnout „mimořádné dlouhověkosti“ – tedy dožít se 85 let a více – se zvýšila až o 70 procent.
Pro lepší představu – podle vědců přináší optimismus téměř stejný přínos pro délku života jako vyhnutí se infarktu nebo cukrovce.
Jak pěstovat uzdravující optimismus
Co vyvolává tak hluboké změny, jaké vidíme u optimistických lidí? Hlavní hypotéza říká, že optimisté se s problémy vypořádávají jinak.
Wrosch, který o optimismu hojně publikuje, říká, že optimisté se ke stresorům staví čelem, věnují čas a energii překonávání obtíží a aktivně hledají řešení problémů. Přetvářejí výzvy v příležitosti – žijí aktivně, nikoli pasivně.
Suzanne Segerstromová, profesorka a ředitelka Centra pro výzkum zdravého stárnutí na Oregonské státní univerzitě, uvedla pro Epoch Times: „Lidé, kteří jsou optimističtější, obvykle očekávají lepší výsledky vzhledem k realitě dané situace.“
Tento proaktivní styl zvládání stresu zmírňuje jeho dopady, podporuje dlouhodobé duševní zdraví a rozvíjí růstové myšlení.
Naopak pesimisté často volí vyhýbavé strategie – stresorům se vyhýbají nebo je popírají, a v některých případech se uchylují k drogám či rozptýlení, aby stres zvládli.
Dobrou zprávou je, že optimismus je dovednost, kterou lze trénovat. Výzkumy popisují několik vědecky podložených metod, jak si optimismus osvojit. Mezi obecné strategie patří aktivní přehodnocování negativních myšlenek, připomínání si vlastních minulých úspěchů pro posílení pozitivních očekávání do budoucna a obklopování se podporujícími lidmi.
Mezi strukturovanější přístupy patří například cvičení „nejlepší možná verze sebe sama“, při němž si představíte, že jste dosáhli všech svých životních cílů v různých oblastech – rodina, práce, zdraví. Čím více si představujete budoucnost, která stojí za to, tím více se na ni těšíte – a to je optimismus. Podle rozsáhlé metaanalýzy z roku 2019 toto cvičení významně zvyšuje míru optimismu a snižuje příznaky deprese.
Optimismus lze také pěstovat psaním dopisů vděčnosti nebo krátkých seznamů věcí, za které jste vděční. Pomáhá i tzv. cvičení „tři dobré věci“, při němž si večer zapíšete tři pozitivní události dne a zamyslíte se, proč k nim došlo. Tyto praktiky pomáhají soustředit se na to dobré v přítomnosti a zároveň rozvíjet pozitivní očekávání do budoucna.
Současně mindfulness (všímavost) a meditace podporují vědomé prožívání přítomného okamžiku, čímž omezují negativní rozjímání a nepřímo posilují optimismus.
Méně pesimismu
Je lepší myslet pozitivněji, nebo mít méně negativních myšlenek? Jinak řečeno – máme se soustředit na větší míru optimismu, nebo na menší míru pesimismu?
Průlomová metaanalýza z roku 2021 přinesla překvapivou odpověď: pesimismus hraje při předpovídání zdravotních výsledků mnohem větší roli než optimismus – a to výrazně. Wrosch vysvětluje, že analýza ukázala, že pesimismus je přibližně třikrát silnějším ukazatelem zdravotních následků. Například menší míra pesimismu souvisí s nižším zánětem, lepším kardiovaskulárním zdravím a dokonce vyšší úspěšností při léčbě neplodnosti – více než zvýšení míry optimismu.
Wrosch proto říká, že pesimismus a optimismus bychom neměli vnímat jako dvě strany jedné mince, ale jako dvě samostatné osobnostní vlastnosti.
Optimismus je jako šlápnutí na plyn – pohání nás kupředu. Pesimismus je jako zatažená ruční brzda. I když se snažíme jet, brzda nás brzdí, způsobuje dlouhodobé škody a ztěžuje i ten nejzákladnější pohyb.
Zbavit se pesimismu je jako uvolnit brzdu. Až vás příště přepadnou ty nejhorší scénáře, vzpomeňte si: nemusíte se nutit do pozitivních myšlenek – i samotné oslabení těch negativních může být velkým krokem vpřed.
„Optimismus je pozitivní spirála,“ říká Segerstromová.
Úspěšní lidé bývají zpravidla optimističtější, což jim často otevírá dveře ke společenským i finančním zdrojům – a tím se posiluje celý pozitivní cyklus.
Grace Zhangová, akupunkturistka s titulem bakaláře lékařských věd z Číny, sdílí pro Epoch Times, že „nastavení mysli hraje klíčovou roli v procesu uzdravování“.
Podle tradiční čínské medicíny optimistické emoce podporují volný tok energie a tím i celkové zdraví. Naopak pesimistické emoce vedou k nerovnováze energie, oslabují imunitní systém a způsobují nemoci.
Zhangová dodává, že příběh Sai Wenga nám připomíná, že když čelíme výzvám, měli bychom zůstat klidní, zachovat si nadhled a být otevření možnosti, že se věci mohou nakonec obrátit k lepšímu.
Příště: Část 9 – Láska mění srdce – a to víc než jen metaforicky
Podělte se o svůj příběh: Zažili jste osobní proměnu nebo zlepšení zdraví díky rozvoji ctností? Podělte se s námi o svou zkušenost na namety@epochtimes.cz.
–ete–
