V České republice se podle České společnosti pro větrnou energii nachází přes 200 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 352 megawattů (pro srovnání – jeden reaktor v Dukovanech má výkon zhruba pět set MW), přičemž největší větrný park Kryštofovy Hamry – Přísečnice v Ústeckém kraji má 21 turbín a instalovaný výkon 42 MW.
Záznamy z Informačního systému EIA (databáze záměrů) ukazují, že zájem investorů o budování větrných parků roste. Zatímco v roce 2024 byly oznámeny 4 záměry na výstavbu větrných elektráren, letos už je to 11. Díky nové legislativě se mají urychlit povolovací procesy, a připravují se i akcelerační zóny, kde odpadá povinnost získat EIA, tj. posouzení vlivů na životní prostředí.
Investoři musí nejdříve prověřit, zda je oblast vhodná pro výstavbu a fouká tam dostatečně konzistentně na to, aby se stavba větrných elektráren vyplatila. Osloví pak obec s nabídkou spolupráce a vyčká na reakci občanů. Většinou proběhne veřejné setkání, kde investor představí projekt občanům dané obce a seznámí je s přínosy. Firmy nabízejí obcím nejrůznější benefity. Nový zákon 245/2025 dokonce stanoví povinný poplatek obci ve výši 50 Kč z každé vyrobené MWh.
V některých obcích si již občané rozhodli formou ankety anebo rozhodlo přímo zastupitelstvo. Jinde se obce na nátlak občanů rozhodly uspořádat referenda. Společně s volbami do Poslanecké sněmovny 3. a 4. října proto proběhla referenda o výstavbě větrníků v 18 obcích České republiky.
Rozhodnutí v místním referendu je platné, pokud se hlasování zúčastnilo alespoň 35 % oprávněných osob (voličů s trvalým pobytem v obci). Rozhodnutí v místním referendu jsou závazná, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob, praví zákon. Výsledek referenda je závazný 2 roky.
Zde je stručný přehled situace z každé obce, ve které se pro či proti větrníkům hlasovalo. (Počty obyvatel pocházejí z údajů Českého statistického úřadu k 1. 1. 2025.) V 10 obcích hlasovali občané proti stavbě, v 8 obcích hlasovali pro stavbu.
Bernartice, (okr. Jeseník, 900 obyvatel)
Společnost First Wind, za níž stojí konzorcium investorů Redwood Capital a Micronix, mají zájem postavit v obci 5 větrných turbín, každá o výkonu 4,5-6,2 MW s maximální výškou 203 metrů, uvádí na svých stránkách investor. Má jít o součást větrného parku o 10 turbínách rozprostírajícího se na katastrálním území tří obcí – Bernartice, Kobylá nad Vidnavkou a Velká Kraš.
Společnost nabídla roční příspěvky do rozpočtu obce i pro občany. Bernartice by si ročně přišly na 2,5 milionu, každý dospělý s trvalým pobytem pak na 10 tisíc ročně. Proti záměru se zvedla občanská iniciativa Rychleby nedáme.
Obyvatelé obce se v referendu postavili drtivou většinou proti výstavbě větrných elektráren.
Kobylá nad Vidnavkou (okr. Jeseník, 367 obyvatel)
V Kobylé figuruje stejný investor jako v Bernarticích. V obci jsou navrhovány 4 větrné turbíny Vestas s výkonem 4,5-6,2 MW s maximální výškou 203 metrů. Roční odměny jsou podobné jako ve vedlejší obci, tedy 2 miliony do obecního rozpočtu (500 tisíc za každý větrník) a 10 tisíc pro každého dospělého občana po dobu 25 let. I zde působí proti výstavbě iniciativa Rychleby nedáme.
Obyvatelé obce se v referendu postavili proti výstavbě větrných elektráren.
Velká Kraš (okr. Jeseník, 721 obyvatel)
Investor First Wind plánuje v obci 1 větrnou elektrárnu se stejnými parametry jako v sousedních dvou obcích, tj. s výkonem 4,5-6,2 MW s maximální výškou 203 metrů. V případě Kraše by šlo podle stránek investora o roční odměnu 0,5 milionu korun pro obec a 5 tisíc Kč pro občana staršího 18 let. Rychleby nedáme působí i zde.
Obyvatelé obce se v referendu postavili proti výstavbě větrných elektráren.
Polná (okr. Jihlava, 5 277 obyvatel)
Rakouský investor WEB Větrná energie a Pražská energetika zamýšlejí postavit na katastru obce větrný park o 7 turbínách. Výkon jedné turbíny má být podle prezentace občanům 7,2 MW a výška stožáru maximálně 166 metrů. Za každou turbínu v provozu slíbilo konsorcium městu roční příspěvek nejméně jednoho milionu korun, levnější elektřinu pro občany a podporu místních spolků a aktivit.
Obyvatelé obce se v referendu postavili proti výstavbě větrných elektráren.
Řisuty (okr. Kladno, 428 obyvatel)
Investor meridian Nová energie má v plánu postavit 1 větrnou elektrárnu s výkonem 7,2 MW a celkovou výškou až 250 metrů. Řisuty mají podepsánu smlouvu s meridian již dva roky a příprava výstavby je v pokročilé fázi. Jednorázová odměna pro obec by činila 1 milion, každoroční příspěvek do rozpočtu pak 700 tisíc korun.
Obyvatelé obce se v referendu postavili proti výstavbě větrné elektrárny. Starostka Jitka Ryšavá uvedla pro Denik.cz, že vzniklá situace bude mít zřejmě právní dohru kvůli financím, které investor do projektu již vložil.
Nové Dvory (okr. Ždár nad Sázavou, 328 obyvatel)
Starosta obce Martin Šmíd uvedl pro Epoch Times, že Nové Dvory jsou připraveny spolupracovat s firmou ČEZ na výstavbě 3 větrných elektráren, ovšem pouze v případě, že se budou stavět i v sousedních Velkých Losenicích, kde energetický gigant plánuje 4 větrníky. Novodvorské zastupitelstvo již záměr schválilo, nyní probíhá zasmluvňování pozemků a biomonitoring, píše se na stránkách obce. Bližší detaily o výkonu a výšce větrných elektráren a odměnách za jejich provoz odmítl Šmíd sdělit, dokud nebudou známy výsledky referenda.
Obyvatelé obce se v referendu postavili proti výstavbě větrných elektráren.
Jarov (okr. Plzeň-jih, 220 obyvatel)
Starosta obce Jaroslav Kolář uvedl pro ČTK, že je oslovila firma meridian Nová Energie. Za tou stojí německá skupina meridian Neue Energien. V obci investor plánuje podle starosty 2-4 elektrárny s výškou asi 230 metrů. Starosta podrobnosti o navrhovaných příspěvcích pro obec neuvedl.
Obyvatelé obce se v referendu postavili za výstavbu větrných elektráren.
Černovice (okr. Pelhřimov, 1 769 obyvatel)
Město oslovilo podle webu věnovaného návrhu výstavby větrníků nejméně 7 investorů. Při uvažované variantě 6 větrných elektráren by město dostalo ze zákona povinných 4,7 milionu korun ročně do rozpočtu. Investoři nabízejí navíc také podíly na zisku, provize z obratu, odměny za instalovanou megawattu, jeden z nich nabízí i levnější elektřinu pro občany. Celkem by si město mohlo ročně přilepšit o 7 milionů korun.
Obyvatelé obce se v referendu postavili proti výstavbě větrných elektráren.
Domašov u Štenberka (okr. Olomouc, 354 obyvatel)
Investor meridian Nová Energie navrhuje stavbu maximálně 3 větrných elektráren, každá s výkonem 6,2 MW a celkovou maximální výškou až 246 metrů, uvádí obecní zpravodaj. V okolí obce se již nachází 14 funkčních větrníků, další se připravují. Investor obci nabídl jednorázový příspěvek za spuštění ve výši 1 milion korun za každou turbínu a každoroční příspěvek do rozpočtu ve výši 3,3 miliony korun po dobu 20 let.
Obyvatelé obce se v referendu poměrně těsně postavili za výstavbu větrných elektráren. Pro bylo 99 občanů, 93 bylo proti.
Stonařov (okr. Jihlava, 1 085 obyvatel)
Investor LCJ Invest, za nímž stojí rodinný koncern z Jihlavy Jipocar Group, má v plánu postavit ve Stonařově 4 větrné elektrárny, každá o výkonu max. 6,2 MW. Má jít o součást projektu Větrný park Vysočina, který zahrnuje i dvě sousední obce Suchá a Otín. Ty už smlouvy s investorem podepsaly a byly zahájeny přípravné práce. Podle prezentace investora může městys získávat pravidelný roční příjem z instalovaného výkonu větrných elektráren a zákonné platby za vyrobenou energii.
Starosta Ivan Šulc uvedl pro Epoch Times, že platba za umístění jedné turbíny by byla 620 tisíc korun ročně, celkem tedy 2,48 milionu s každoročním navýšením o inflaci. Platba za vyrobenou energii by činila zhruba 2,72 milionu ročně. Městys jako jednu z variant nabízí 50 % proinvestovat na veřejné stavby a 50 % použít na dotace občanům (odpady, vodné, stočné, daň z nemovitostí). Investor nabídl také příspěvky spolkům a organizacím na kulturní akce či výstavbu cyklotrasy.
Obyvatelé obce se v referendu postavili za výstavbu větrných elektráren.
Peč (okr. Jindřichův Hradec, 465 obyvatel)
Investor Jipocar Group by v obci rád postavil až 4 větrné elektrárny. Podle starosty Jiřího Bárty se odměny pro obec budou odvíjet podle výkonu. Výkon ani výška větrníků nejsou podle něj zatím známy, bude záležet na výsledku měření proudění větrů, k němuž by došlo až v případě kladného výsledku v referendu.
Obyvatelé obce se v referendu postavili proti výstavbě větrných elektráren.
Mišovice (okr. Písek, 261 obyvatel)
Starosta Vladimír Čelakovský řekl pro Epoch Times, že je oslovila společnost ČEZ s plánem postavit na katastru obce 2-3 turbíny o výšce stožáru 170 metrů. Větrníky mají stát v těsném sousedství katastru sousední obce Myštice, kde návrh na stavbu 2 větrných elektráren již jednomyslně schválili zastupitelé Myštic. Výhled na větrníky by tak obyvatele Mišovic čekal stejně.
ČEZ podle starosty nabídl více možností spolupráce, včetně založení společné s. r. o. a podílu na zisku. Základní nabídka tvoří 850 tisíc korun ročně za jednu turbínu plus 150 tisíc korun ročně za nájem pozemků, budou-li v majetku obce.
Obyvatelé obce se v referendu postavili za výstavbu větrných elektráren.
Jindřichovice pod Smrkem (okr. Liberec, 618 obyvatel)
Jedna nová větrná elektrárna o celkové výšce až 250 metrů a výkonu 6-7,5 MW by měla nahradit dvě obecní malé o výšce 85 metrů, které byly postaveny v roce 2003 a mají životnost už jen 8 let. Investorem je firma WEB Větrná energie, která chce nový větrník začlenit do Větrného parku Řasnice. Obec dostala na výběr z různých modelů spolupráce, od prostého pronájmu pozemku a povolení výstavby, až po společný podnik s podílem na zisku.
Podle obecních stránek vyrobily dvě stávající větrné turbíny za 21 let celkem 23 GWh zelené elektrické energie, což odpovídá zhruba roční spotřebě 4 000 rodinných domů a přinesly do rozpočtu obce 57 milionů Kč. Přímo občanům byly rozděleny na opatření podporující životní prostředí bezmála 3 miliony korun.
Obyvatelé obce se v referendu postavili za výstavbu větrné elektrárny.
Menhartice (okr. Třebíč, 136 obyvatel)
Starosta Pavel Leitkep uvedl pro Epoch Times, že v referendu se bude hlasovat o výstavbě větrného parku na katastru obce s 5 větrníky o výšce 230 metrů. Investorem je společnost Redwood Capital. Ta nabízí obci elektřinu zdarma pro občany po dobu životnosti elektráren plus každoroční finanční příspěvek do obecního rozpočtu. V obci již mělo referendum o větrných elektrárnách proběhnout v dubnu 2025, ale bylo zrušeno kvůli nátlaku okolních obcí.
Obyvatelé obce se v referendu postavili za výstavbu větrných elektráren.
Věžnička (okr. Jihlava, 149 obyvatel)
Obec vytvořila se sousední vesnicí Jamné energetické společenství Jamensko, které plánuje výstavbu jedné větrné elektrárny na území obce. Má jít o modelový příklad toho, jak funguje komunitní energetika v praxi, projekt je podporován evropskými fondy. Obyvatelé obce Jamné před rokem stavbu větrníku, který by patřil obci, v referendu odmítli. Větrník ve Věžničce by měl mít celkovou výšku asi 220 metrů, uvedl pro Epoch Times starosta obce Jiří Vomela.
Obyvatelé obce se v referendu postavili za výstavbu větrných elektráren.
Mšecké Žehrovice (okr. Rakovník, 657 obyvatel)
Obec oslovila firma NOHO se záměrem postavit 3-7 větrných elektráren. Podle množství turbín investor nabídl i benefity v podobě jednorázového příspěvku plus ročního poplatku pro obec a také zvýhodněnou cenu elektřiny pro občany. Obecní webové stránky věnované větrným elektrárnám uvádějí, že proti výstavbě proběhla i petice občanů. Podle starostky Romany Metelkové bylo referendum jen odrazovým můstkem pro zjištění postoje občanů a všechny další detaily eventuální spolupráce se budou projednávat až v návaznosti na výsledek referenda.
Obyvatelé obce se v referendu postavili proti výstavbě větrných elektráren.
Krakov (okr. Rakovník, 144 obyvatel)
Starostka Pavla Staňková sdělila Epoch Times, že firma NOHO přišla s nabídkou až 3 větrníků s výškou stožáru 180 metrů. Obci by to přineslo 2,4 miliony za tři turbíny jako jednorázový příspěvek plus další roky každoročně opět 2,4 milionu jako poplatek do rozpočtu obce. Místní domácnosti by podle nabídky měly levnější elektřinu, při 3 turbínách by cena činila 0,5 Kč bez DPH za kilowatthodinu, při 2 turbínách by to bylo 1,20 Kč/kWh.
Obyvatelé obce se v referendu postavili za výstavbu větrných elektráren.
Čaková (okr. Bruntál, 340 obyvatel)
V Čakové rozhodovali o výstavbě maximálně 6 větrných elektráren, z nichž nejméně polovina by byla umístěna na obecních pozemcích, zbytek na soukromých pozemcích v katastru obce. Odpůrci se bojí znehodnocení krajinného rázu, zastánci argumentují ekonomickými přínosy pro obec i obyvatele.
Starosta obce Petr Náhlý uvedl pro ČTK, že navrhované větrné elektrárny by měly výšku až 250 metrů a výkon kolem 7 MW. Konečnou výšku a výkon plánovaných elektráren určí prý až povolovací řízení. Investorem je společnost 8m Group z Prahy. Obci nabízí 10 milionů ročně do rozpočtu, přičemž 3 miliony by obecní úřad rozdělil přímo mezi obyvatele, uvedl starosta s tím, že průměrná rodina se dvěma dospělými a jedním dítětem by si ročně přišla na 20-28 tisíc korun.
Obyvatelé obce se v referendu postavili proti výstavbě větrných elektráren.
