O tom, že větrné elektrárny nemusí být spojeny pouze s otevřenou krajinou, svědčí iniciativa Skupiny ČEZ a státního podniku Lesy ČR. Obě společnosti podepsaly v prosinci 2024 společné memorandum o spolupráci při výrobě a využití obnovitelných zdrojů. V dokumentu se mimo jiné společně zavazují, že budou hledat vhodné lokality, ve kterých by připadala v úvahu příprava, výstavba a provozování větrných elektráren.
ČEZ chce využít svých zkušeností z Německa, kde provozuje v zalesněných lokalitách celkem osm větrných turbín. U nás jejich přítomnost připadá v úvahu v hospodářských lesích na místech, kde les po těžbě dlouhodobě chybí nebo naopak, kde se dřevo netěží vůbec.
Větrné elektrárny lze stavět pouze na lokalitách, kde se nemusejí kácet stromy, a protože v Česku panuje vůči větrníkům často odpor ze strany místních obyvatel, pozemky v lesích nebo na jejích okrajích jsou vhodným místem, kam turbíny umístit.
Výstavba větrných elektráren by se měla uspíšit poté, co byla v červnu schválena novela energetického zákona (Lex Plyn) zrychlující povolovací procesy pro solární a větrné parky, a co 2. července prošel senátem zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (pokud jej prezident podepíše). Ten je transpozicí evropské směrnice RED III o podpoře energie z obnovitelných zdrojů a zavádí tzv. akcelerační zóny.
Akcelerační zóny jsou území předem částečně vyhodnocená jako vhodná pro rozvoj solárních a větrných zdrojů. Základním předpokladem je, že budou přijatelné z hlediska ochrany zdraví, přírodních a kulturních hodnot nebo z pohledu obrany a bezpečnosti státu. Akcelerační zóny nesmí stát podle zákona blíž než 500 metrů od zastavěného území.
Zatímco dříve trvalo 10–15 let, než investor získal povolení ke stavbě větrné elektrárny, nově by to mělo zabrat 2 roky a v případě akceleračních zón jen jeden rok, uvedla dnes Komora OZE v tiskovém vyjádření. V zónách se kromě solárních a větrných zdrojů budou moci zrychleně stavět také související infrastruktura, tj. elektrická vedení, transformátory nebo bateriová úložiště.
Kritici namítají, že větrné elektrárny jsou příliš hlučné, hyzdí krajinu a nejsou ve výrobě elektřiny efektivní. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška například v rozhovoru pro Novinky.cz poznamenal, že mezi Norskem a Dánskem se staví za cca 170 miliard Kč obří větrný park o instalovaném výkonu 1 000 megawattů, který poběží odhadem 40 % času. Průměrná životnost větrné turbíny má být zhruba 25 let.
Jeden jaderný blok, který se má stavět v Dukovanech, má zhruba stejnou kapacitu – jeden GW – a očekávané náklady na stavbu bloku jsou 203,5 miliardy Kč. Jeho životnost však činí 60 let s možností dalšího prodloužení. Tlakovodní reaktory tohoto typu pracují podle jaderného veterána Jiřího Marka v průměru 85–90 % času v závislosti na souhrnu provozních podmínek. Starší reaktory v Temelíně a Dukovanech pracují ze 77 až 85 %.
Martin Cikán, energetický odborník Koruny české – monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska, je přesvědčen, že „větrné elektrárny jsou technologicky zastaralé, extrémně závislé na počasí a ekonomicky neudržitelné bez trvalých dotací“.
Stát by měl místo „laciných gest“ podporovat zejména akumulaci elektřiny, úpravu distribuční sítě a zaměřit se i na jiné obnovitelné zdroje, jako jsou přečerpávací elektrárny, gravitační věže a malé vodní elektrárny, namítl v tiskovém prohlášení Cikán. „Rozvoj energetiky se nesmí zvrhnout v ideologický experiment, který ignoruje kontext našeho prostředí, limity distribuční soustavy i dlouhodobé dopady na krajinu,“ uvedl.
Na výběru lokalit se stále pracuje
ČEZ provozuje v ČR celkem dva větrné parky, každý se dvěma turbínami a celkovým instalovaným výkonem 8,2 megawatt (MW). Další větrné parky s daleko mohutnějším výkonem provozuje v Německu, Francii a Turecku.
Největší větrný potenciál u nás mají podle ČEZ regiony Vysočina a části Moravskoslezského, Pardubického či Libereckého kraje. Při výběru lokalit se zohledňuje řada kritérií, mezi které patří například průměrná roční rychlost větru, vzdálenost od obytné zástavby, dostupnost dopravní infrastruktury, možnosti připojení do elektrické sítě a také respekt k chráněným územím a přírodním biotopům.
Mluvčí společnosti Lesy ČR Eva Jouklová pro Epoch Times uvedla, že žádné konkrétní lokality zatím vybrány nebyly a ani termín ukončení výběru není dosud znám. Podotkla však, že „v současnosti se detailně analyzují technické, environmentální, provozní a ekonomické podmínky pro možné pilotní projekty“.
„Zaměřujeme se především na hospodářské lesy s nižší ekologickou hodnotou, případně na plochy po kalamitní těžbě nebo takzvaná bezlesí,“ dodala v e-mailovém prohlášení.
ČEZ uvedla prostřednictvím své mluvčí Barbory Peterkové, že jmenovat konkrétní lokality pro větrné elektrárny by bylo v současnosti předčasné a že jejich výstavba je „běh na dlouhou trať“. Podnik zdůraznil, že chce stavět pouze tam, kde jsou nejenom vhodné přírodní podmínky, ale také kde panuje soulad s místním obyvatelstvem.
V první fázi jedná ČEZ vždy se starostou a zastupiteli, které dle svých slov netlačí k rychlému stanovisku. „Chápeme, že jde o významné a dlouhodobé rozhodnutí. Standardně probíhá jednání několik měsíců, kdy transparentně a detailně vysvětlujeme naše záměry a možnou spolupráci zastupitelům obce i samotným občanům v rámci veřejných besed,“ poznamenala Peterková.
Společnost hodlá do větrných a fotovoltaických zdrojů a akumulace (bateriová úložiště) za přijatelných podmínek investovat „až 40 miliard Kč“. Jaký podíl z toho budou tvořit větrné elektrárny, bude podle mluvčí záviset na tom, jak rychle budou probíhat povolovací řízení nebo kolik peněz stát poskytne na investiční a provozní podporu.
