Vláda v loňském roce vytyčila cíl navýšit do roku 2030 výrobu a spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na 30 % (pozn.: 19 % v roce 2023). Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) bude k realizaci plánu třeba zapojit do sítě fotovoltaické a větrné elektrárny o celkovém výkonu 11,6 gigawattů. Z podpůrných fondů šla podpora ale jen do fotovoltaiky.
Podle plánu by se měl výkon fotovoltaických elektráren navýšit na 10,1 GW a větrných elektráren na 1,5 GW. NKÚ zjistil, že Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí (SFŽP) prozatím podporovaly z takzvaného Modernizačního fondu výhradně fotovoltaické projekty.
„Na jiné obnovitelné zdroje, tedy například na zmíněné větrné elektrárny, již v programu nezbývají peníze,“ uvádí ve své zprávě NKÚ.
NKÚ se při kontrole zaměřil jen na část podporovaných projektů, konkrétně na čtyři výzvy programu Nové obnovitelné zdroje v energetice (RES+) s dotací 12 miliard korun, které mají zdvojnásobit výkon solárních elektráren v ČR z 2,1 GW naměřených v roce 2022 na 4,3 GW.
Přestože vládou stanovené cíle budou podle NKÚ „pravděpodobně dosažitelné zejména prostřednictvím podnikatelských projektů, dotace významně zvýhodňují domácnosti“.
Dotace pro podnikatele jsou nastaveny na průměrnou částku 5 500 Kč na jeden kWp výkonu, domácnosti a obce a jimi zřízené organizace získaly dotaci v průměru 29 700 Kč na kWp výkonu fotovoltaických elektráren. (kWp = kilowatt peak, tj. kilowatt u špičkového/maximálního výkonu)
SFŽP získal od Evropské investiční banky celkem 105,6 miliard korun, z čehož bylo z různých programů Modernizačního fondu vyplaceno 32,8 miliard.
Z kontrolovaných investic ve výši 12 mld. Kč získalo podle NKÚ 15 příjemců více než 9 miliard na 219 projektů. Zbylé 3 miliardy se rozdělily mezi 506 projektů. Největší příjemce dostane podporu ve výši 4,4 mld. na 49 projektů.
Podle NKÚ programy na úrovni ministerstev „nedostatečně motivovaly k investicím do akumulace (skladování) elektrické energie“.
Podpora nové kapacity bateriové akumulace elektrické energie se zvýší o 7 % plánovaného instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren. NKÚ v této souvislosti upozorňuje, že zvyšování instalovaného výkonu elektráren „klade zvýšené nároky na rozvoj přenosové a distribuční sítě a akumulace“.
Dotace podle NKÚ zvýhodnily a nejvíce směřovaly do „uhelných regionů“, kde ve srovnání s rokem 2022 díky tomu vzroste fotovoltaika „více než šestinásobně“, zatímco a v ostatních krajích ČR „pouze o třetinu“.
Podle NKÚ příjemci podpory využili peníze v souladu se schválenými cíli.
Rozvoj větrných a jiných obnovitelných zdrojů by se měl urychlit po nedávném schválení novely energetického zákona (Lex Plyn), díky kterému vzniknou tzv. akcelerační zóny a zrychlí se výstavba. Lhůta pro vyřízení povolení má trvat místo současných 10-15 let pouze dva roky.
Za větší podporu se vyslovují také malé vodní zdroje, což jsou menší elektrárny při potocích a řekách, které si stěžují, že se jim nedostává takové podpory jako jiným obnovitelným zdrojům, zejména těm solárním.
Ke zprávě přispěl Ondřej Horecký.
