Aby byla v první polovině roku 2025 zajištěna stabilita elektrických sítí, museli němečtí provozovatelé sítí v rekordním rozsahu omezovat počet provozovaných solárních a větrných elektráren.
Podle údajů poskytovatele finančních tržních dat LSEG odpojily energetické společnosti od ledna do června záměrně přibližně 8 procent své fotovoltaické kapacity. To je více než dvojnásobek oproti stejnému období loňského roku.
Také omezení výroby větrné energie dosáhlo v první polovině letošního roku historického maxima – činilo 5,3 procenta, uvedla agentura Bloomberg. V první polovině roku 2024 to přitom bylo pouze 3,5 procenta.
Proč se výroba přiškrcuje?
Důvodem je mimo jiné pokračující expanze instalovaného výkonu dvou protěžovaných zdrojů zelené energie – větrných a solárních. Zatímco růst větrných elektráren na souši je pomalý – přibývá asi 0,3 gigawattu (GW) jmenovitého výkonu měsíčně – fotovoltaika v současnosti roste tempem přibližně 1 GW měsíčně. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren nyní činí 74,9 GW a u solárních elektráren je to 108,7 GW. Podle plánu má být do roku 2030 v Německu instalováno 215 GW solární kapacity.
Tento nově přidaný výkon však lze využívat pro zásobování elektřinou jen v omezené míře. Příčinou je, že výstavba přenosových sítí za překotných růstem obnovitelných zdrojů výrazně zaostává. Spolkový kontrolní úřad loni kritizoval, že rozvoj sítí je opožděn o sedm let a 6 000 kilometrů.
Elektřina z početných větrných turbín na severu Německa nemůže proudit na jih země kvůli tomu, že chybí adekvátně dimenzované elektrické vedení. Druhým směrem platí to stejné – solární elektřina z fotovoltaických zařízení na jihu Německa se nemůže v poledne dostat až na sever. Stavební práce na 700 kilometrů dlouhém vysokonapěťovém vedení SuedLink, které propojí sever s jihem podzemními kabely, již probíhají, čelí však zpoždění. Výstavba započala v říjnu 2024 a její dokončení se předpokládá koncem roku 2028.
Příliš málo baterek vhodných pro síť
Kromě toho chybí bateriová kapacita pro ukládání přebytečné elektřiny z těchto dvou zdrojů energie. Podle portálu Battery Charts je v Německu aktuálně v provozu úložná kapacita přibližně 21,5 gigawatthodiny (GWh). Většina z toho, 17,6 GWh, se nachází v domácích úložištích, která však jen zřídka slouží k podpoře elektrické sítě.
Ačkoli je trend jednoznačně rostoucí, stále to nestačí. Podle energetického analytika Staffana Revemana by bylo třeba asi 600 GWh síťově kompatibilní bateriové kapacity, aby bylo možné uložit průměrnou německou spotřebu elektřiny ve výši zhruba 50 gigawattů po dobu 12 hodin.
Reveman zároveň upozornil, že k tomu, aby bylo možné baterie dostatečně nabít, musí být také k dispozici odpovídající množství přebytečné energie.
Vzájemná kanibalizace
Vypínání obnovitelných zdrojů není zadarmo, stojí daňové poplatníky peníze. Spolková vláda totiž vyplácí provozovatelům větrných a fotovoltaických elektráren kompenzace za elektřinu, která nebyla dodána do sítě. Za poslední čtyři roky tyto platby činily téměř 2 miliardy eur.
Často je omezení výroby viditelné i pro veřejnost, když i při dostatečně silném větru zůstávají lopatky větrných turbín bez pohybu. Jelikož až 44 GW výkonu solární energie v zemi nelze regulovat, zejména ty na střechách domácností, a jelikož tyto systémy dodávají proud do sítě nekontrolovaně, síťoví operátoři stále častěji přistupují k odstavování větrných turbín, které mohou na dálku ovládat.
Energetická společnost EnBW nedávno uvedla: „Pro energetickou transformaci nestačí jen stavět větrné elektrárny. Klíčovým prvkem pro klimaticky šetrné a bezpečné zásobování elektřinou je výstavba vysoce efektivních přenosových vedení.“
EnBW v současnosti spolu se svou dceřinou společností TransnetBW pracuje na dvou klíčových vedeních velmi vysokého napětí: na zmíněném vedení SuedLink a projektu Ultranet. který má propojit západ a jih Německa.
–etg–
