Analytický komentář
Domácí i zahraniční autoři pátrající po pravé příčině nehody plní internet rozbory červencového výpadku elektrické sítě. Národní správce přenosové sítě, státní podnik ČEPS, označil za příčinu pád fázového vodiče na lince vysokého napětí V411 mezi Výškovem u Loun a Hradcem, aniž by uvedl, proč se vodič přetrhl.
Podle technologického podnikatele Patricka Zandla je nejpravděpodobnější prapříčinou pádu vodiče vadná spojka, což je trubková lisovaná objímka spojující dva konce lana.
Elektrické dráty padají, to se čas od času stává, hlavně při bouřkách a podobných událostech. To však není důvod, aby to odstavilo čtvrt republiky od elektřiny. „Nejednalo se o katastrofu na více místech. Šlo o výpadek jedné linky, což je podle dostupných informací učebnicový případ nouzové situace N–1. Problém je však v tom, že rozvodná síť nesplnila bezpečnostní standard N–1,“ napsal na svém profilu na LinkedIn britský odborník na stabilitu elektrických sítí, Dlzar Al Kez.
Al Kez působí jako výzkumník na University of Manchester, kde se zaměřuje na „zajištění stability sítě a dynamické výkonnosti energetických systémů procházejících rychlou dekarbonizací, včetně vysokého podílu zdrojů s výkonovou elektronikou (IBR), odolnosti řízení a systémové integrace“, uvádí jeho profil.
Křehká soustava
Evropské rozvodné sítě, včetně té naší, jsou navrženy tak, aby se dokázaly s takovouto nehodou vypořádat. Odborně se tomu říká kritérium nebo princip N-1. To znamená, že energetická soustava musí být schopna nadále bezpečně fungovat i tehdy, když dojde k poruše nebo výpadku jednoho klíčového zařízení.
Tímto klíčovým prvkem může být například vedení velmi vysokého napětí, rozvodna, transformátor nebo blok elektrárny. N-1 je základní bezpečnostní kritérium při plánování, provozu a rozvoji elektrizačních soustav a zajišťuje, že i při poruše jednoho komponentu nedojde ke kolapsu systému a blackoutu.
V411 se stala kritickým jediným bodem selhání, což porušilo samotná kritéria spolehlivosti, podle nichž jsou evropské sítě navrženy.
Dlzar Al Kez, odborník na stabilitu sítě, University of Manchester
Toto kritérium vyžaduje, aby vždy existovala kapacitní rezerva, ať už ve výkonu nebo přenosu, která pokryje výpadek jednoho prvku. Pokud tedy dojde například k přetržení vodiče, jak tomu bylo na lince V411, zbylá vedení musí být schopna okamžitě a automaticky převzít celý výkon bez přetížení a nutnosti odpojovat spotřebitele. Jenže to se v onen osudný den nestalo.
„Mnohé rozvodné sítě mohou na papíře vypadat jako schopné splnit standard N–1, ale v reálném provozu nejsou zajištěné. Tato událost [český výpadek] odhalila rozpor mezi konstrukčním záměrem a provozní realitou,“ uvedl Al Kez.
Podle něj je důvodem selhání „skryté hromadění rizik, kdy se dlouhodobé vzorce zatížení sítě, odkládaná modernizace infrastruktury a rostoucí penetrace distribuovaných energetických zdrojů [míněno zejména obnovitelné zdroje] tiše spojují, čímž soustavu zanechávají křehkou, dokud ji nezlomí i malá porucha“.
Předseda představenstva ČEPS Martin Durčák na tiskové konferenci 10. července přitom tvrdil, že „robustnost české soustavy je velmi silná“. Nehoda na inkriminované lince naznačuje ovšem něco jiného, míní Al Kez.
„Neschopnost kompenzovat nebo přesměrovat energii naznačuje nedostatečnou rezervní kapacitu nebo to, že síť již fungovala v namáhaných nebo zhoršených podmínkách. V411 se stala kritickým jediným bodem selhání, což porušilo samotná kritéria spolehlivosti, podle nichž jsou evropské sítě navrženy,“ napsal britský expert.
Jakou roli sehrál energetický mix?
Linka V411 postavená v 60. letech minulého století čeká na zdvojení už od roku 2014, ale vleklé povolovací procesy ji zpomalují, uvedlo vedení ČEPS na konferenci. Ke stavbě má podle plánu dojít až v roce 2026–2027. Náklady na přebudování tohoto 45kilometrového vedení, kterým navíc často proudí elektřina z a do Německa, mají činit 1,7 miliardy korun.
Zajímavé je, že ke stejnému incidentu, tedy přetržení vodiče, zde došlo již loni koncem listopadu. Na začátku prosince pak bylo vedení opraveno „podle předpisů“, uvedl na konferenci Svatopluk Vnouček, místopředseda představenstva ČEPS s tím, že podnik jeho kvalitu nechal otestovat na ČVUT v Kloknerově ústavu. Ten nenašel nic abnormálního.
Energetický komentátor Petr Dušek na svém blogu poukázal na to, že rozdíl při pádu vedení na V411 v listopadu 2024 a v červenci 2025 byl energetický mix, tedy složení zdrojů, které dodávají proud do sítě. Zatímco vloni na podzim dominovaly mixu jaderné a uhelné elektrárny, letos to byly jaderné zdroje doplněné solárními a v menší míře uhelnými zdroji a dovozem.
Durčák uvedl při tiskové konferenci, že v zimě je síť odolnější, „protože jedou všechny zdroje a neprobíhají rekonstrukce linek“. Podle něj by za normální situace při pádu vodiče nedošlo k rozpadu soustavy. Problém byl v tom, že došlo k dalším třem doprovodným událostem, které v rychlé návaznosti způsobily rozsáhlý blackout – výpadek uhelné elektrárny Ledvice, přetížení a následné vypnutí linky V208 dispečerem a výpadek linky V401.
Selhali dispečeři?
Generální ředitel společnosti ČEZ, která vlastní elektrárnu v Ledvicích, zaslal 14. července dopis Energetickému regulačnímu úřadu s kopií pro premiéra Petra Fialu (ODS), ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) a šéfa ČEPS. Žádá v něm o vyšetření příčin výpadku a upozorňuje, že vyjádření ČEPS k blackoutu „nejsou zcela korektní a správná“, napsal server E15. Dopis údajně obsahuje 11 konkrétních dotazů na opatření ČEPS před a během blackoutu včetně některých podivných rozhodnutí dispečerů.
ČEPS při tiskové konferenci uvedl, že bez výpadku elektrárny Ledvice by se kolaps sítě nerozšířil. Důvod selhání Ledvic zkoumá podle vedení podniku skupina expertů. Mluvčí ČEZ však uvedl tento týden pro Český rozhlas, že dispečer ČEPS požadoval po elektrárně opakované prudké snížení výkonu, v důsledku čehož došlo k výpadku kotle na bloku. Zda šlo o chybu nastavení ochranných prvků elektrárny nebo špatné řízení sítě, je otázkou vyšetřování. ČEZ pochybení popírá.
Bez modernizace to nepůjde
Na českém internetu probíhá debatní bitva o to, kdo za výpadek v konečném důsledku vlastně může. Odpůrci obnovitelných zdrojů viní soláry a větrníky, druzí poukazují na správce přenosové soustavy, další naznačují technické nedostatky.
Obnovitelné zdroje energie (OZE) přinášejí do sítí zvyklých na stabilní centralizované zdroje nové výzvy. Jakkoliv někteří odpůrci OZE odmítají, faktem je, že tu jsou a v budoucnu budou přibývat, pokud se nezmění přístup Evropské unie k dekarbonizaci energetiky. Mají-li současné zastaralé sítě, jak ty přenosové, tak distribuční, nestabilní OZE zvládnout, musí se rychle modernizovat a provozovatelé sítí je musí umět spolehlivě ovládat. Toho lze docílit, jen to bude stát obří sumy peněz, které se zákonitě promítnou do cen elektřiny zvýšením tzv. regulované části.
Evropská asociace elektroenergetického průmyslu Euelectric na nutnost masivních investic upozorňuje politiky, firmy i veřejnost již roky. „Bez moderní, odolné a škálovatelné síťové infrastruktury se EU vystavuje riziku, že nedosáhne ani klimatických cílů, ani energetické bezpečnosti,“ uvedla opět před nedávnem. Stavět další kapacity OZE bez dostatečných úložných kapacit a posílení sítí je očividně receptem na další blackouty.
Vedení ČEPS na tiskové konferenci uznalo, že stavba linek se musí urychlit a že kdyby před lety věděli, jaký dnes bude rozvoj obnovitelných zdrojů, síť by posilovali více. „Budeme přemýšlet, jak dále postupovat, co si vzít z té nehody,“ uvedl Durčák.
Bez enormních investic bude rozvodná síť Evropy taková, jak ji popisuje Al Kez: „Naše sítě jsme optimalizovali z hlediska efektivity, nikoli odolnosti. Postavené na hranici možností, provozované na hranici možností. Výsledek: infrastruktura, která přežívá na základě předpokladů, dokud tyto předpoklady neselžou.“
Blackouty jsou podle něj výsledkem „selhání plánování, koordinace a investic“. Navrhuje záložní topologie pro městská centra a zvažovat sítě, které by neplnily pouze kritérium N-1, ale rovnou přísnější N-2 nebo ještě víc, tedy aby i při zhroucení dvou a více klíčových komponentů fungovala soustava dál.
„Otázkou není, zda k poruchám dojde. Otázkou je, zda jsme síť navrhli tak, aby je přežila. Toto musí být povýšeno na politickou a regulační prioritu, uvedl britský „síťař“.
