Toto je šestý díl série „Využití síly bloudivého nervu“.
Bloudivý nerv funguje jako dálnice, která propojuje životně důležité orgány s mozkem. Ovládnutí způsobu jeho stimulace může přinést úlevu od přetrvávajících potíží a zároveň podpořit větší klid a odolnost.
Kognitivní schopnosti nezmizí ze dne na den. Lidé mohou s Alzheimerovou chorobou a jejími různými stádii žít i deset let nebo déle, než se demence projeví naplno. Proto roste zájem o dřívější diagnostiku a možnosti zásahu. Jedním z hlavních směrů výzkumu se stal bloudivý nerv.
„Bloudivý nerv je klíčovou cestou, jak tento úpadek zpomalit, nebo dokonce zvrátit,“ uvedla pro Epoch Times naturopatická lékařka Nasha Wintersová.
Chrání mozek
U neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, urychluje zánět poškození neuronů (mozkových buněk).
Bloudivý nerv pomáhá udržovat zdravý průtok krve a přísun kyslíku do mozku a zároveň podporuje komunikaci mezi střevem a mozkem. Podle Nashi Wintersové vytváří správně fungující bloudivý nerv protizánětlivé prostředí, které chrání mozek a může zpomalit nebo dokonce zabránit rozvoji neurodegenerativních onemocnění.
Bloudivý nerv se také přímo podílí na tzv. dorzálním vagálním vypnutí (dorsal vagal shutdown). Tato reakce, známá také jako „reakce zamrznutí“, je obranný mechanismus, který se spouští při extrémním stresu nebo ohrožení. Krátkodobě je ochranný, ale pokud přetrvává, může narušovat činnost mozku a přispívat ke kognitivním potížím.
„Mnoho lidí zná pojem zamrznutí jako reakci na krizi, ale už méně se ví o dlouhodobém odpojení a útlumu, které mohou následovat,“ uvedla pro Epoch Times psycholožka Megan Neffová, držitelka doktorátu z klinické psychologie.
Dorzální vagální vypnutí výrazně zpomaluje tělo i mysl a může se projevovat různými způsoby – fyzickou nehybností, mentální mlhou, potížemi s jasným myšlením nebo ztrátou paměti, vysvětlila Neffová.
Bloudivý nerv pomáhá tělu znovu nalézt klid po stresu.
„Posílení a vyvážení autonomního nervového systému a bloudivého nervu může chránit zdraví mozku,“ dodala Neffová.
Upravuje nervový systém
Nervový systém lze regulovat a znovu uvést do rovnováhy. Toho lze dosáhnout invazivními metodami, například implantovaným zařízením zaměřeným na bloudivý nerv v oblasti krku, nebo metodami neinvazivními – například zařízeními, která stimulují nerv přes ucho.
Bloudivý nerv lze aktivovat také přirozenými technikami, jako je broukání, zpěv či uzemnění. Zařízení pro stimulaci bloudivého nervu (VNS) podle studií zlepšují kognitivní funkce, zejména v raných stadiích Alzheimerovy choroby. Invazivní VNS může zlepšit paměť a schopnost učení až na dva roky. Tento přístup je považován za slibnou možnost léčby Alzheimerovy choroby, protože snižuje hromadění škodlivých amyloidních beta plaků – proteinů typických pro Alzheimerovu chorobu – a zároveň tlumí zánět mozku. Stimulace také podporuje uvolňování mozkových látek, které zlepšují komunikaci mezi neurony (tzv. synaptickou plasticitu).
Funkční magnetická rezonance, zobrazovací technika sledující činnost mozku, ukázala, že jak invazivní, tak neinvazivní stimulace mohou zvyšovat průtok krve v klíčových oblastech mozku, jako je mozkový kmen, thalamus, hypotalamus, amygdala a hippocampus. Dostatečný průtok krve do těchto oblastí je nezbytný, protože zajišťuje přísun kyslíku a živin potřebných pro zdravé fungování mozku.
„Pacienti v raných fázích kognitivního úbytku, kteří podstupují VNS, často uvádějí zlepšení paměti, jasnosti myšlení a emoční stability,“ uvedla Nasha Wintersová.
V pokročilejších případech, i když úplné zvrácení kognitivního úbytku nemusí být možné, může poté VNS pomoci zmírnit příznaky Alzheimerovy choroby, jako jsou úzkost, deprese či neklid. Podle Wintersové tak tato terapie zlepšuje kvalitu života jak pacientům, tak jejich pečovatelům.
„Vytvoření bezpečného a podpůrného prostředí je klíčové pro každého, kdo prochází dorzálním vagálním vypnutím,“ dodala Megan Neffová. „Znamená to zajistit fyzickou i emoční bezpečnost a pomoci člověku znovu získat pocit stability.“
Broukání a zpěv
Podle Megan Neffové může jakákoli technika, která stimuluje bloudivý nerv, pomoci zlepšit kognitivní zdraví – tím, že podporuje jeho aktivitu a pomáhá řešit tzv. dorzální vagální vypnutí. Přístupnější a přirozenější metody než přístrojová stimulace VNS zahrnují zpěv a broukání, které lze snadno provádět i doma.
Je možné i zpívání jednotlivých tónů, které se objevuje v kulturách po celém světě – a to z dobrého důvodu. Jedna studie ukazuje, že zpívání mantry „om“ dokáže zklidnit limbický systém, část mozku spojenou s emocemi a stresem.
„Protože bloudivý nerv je propojen s hlasivkami a svaly v zadní části krku, vědomé používání hlasu může tento nerv přímo aktivovat,“ vysvětlila Neffová.
Spojte se znovu se svým tělem
Techniky uzemnění, známé také jako earthing, pomáhají vrátit pozornost do přítomného okamžiku a znovu se propojit se Zemí. Patří sem chůze naboso, sezení či ležení na zemi nebo třeba ponoření rukou do hlíny či písku.
Uzemnění podporuje propojení s fyzickým tělem. Přes bloudivý nerv vysílá do mozku signály, které navozují pocit bezpečí a klidu. Toto spojení pomáhá tělu vystoupit ze stavu „vypnutí“, vysvětluje Neffová.
Zapojení fyzických smyslů do kontaktu s okolím může rovněž účinně stimulovat bloudivý nerv a zlepšovat kognitivní funkce – jde o další formu uzemnění. Jednoduché způsoby zahrnují vnímání různých textur nebo jemné, vědomé pohyby.
„Taková cvičení pomáhají uvědomit si, jak se tělo cítí, a aktivovat ho, aniž by docházelo k jeho přetížení,“ dodala Neffová.
Za hranicí symptomů
Ačkoli tyto techniky mohou pomáhat zvládat kognitivní potíže a přinášejí rychlou úlevu, skutečné uzdravení často vyžaduje hlubší vhled.
Podle Megan Neffové bývá zmíněné dorzální vagální vypnutí často zakořeněno v nevyřešených problémech – v traumatech, emocionálních ranách nebo narušených vztahových vazbách.
Například můžete mít tendenci brát na sebe v práci příliš mnoho, a právě proto je váš nervový systém neustále přetížený. Aby se mohl uzdravit a znovu stabilizovat, je nutné řešit samotnou příčinu nerovnováhy – tedy nadměrné zatížení.
Pokud má dysregulace původ v traumatu nebo zranění z připoutanosti, hlubší uzdravení může zahrnovat přístupy, jako je terapie zaměřená na trauma, zkoumání stylů připoutanosti nebo práce s osobními spouštěči.
„Pro skutečné uzdravení je nezbytné přistupovat k nervovému systému celostně,“ uvedla Neffová. „Když se zaměříme nejen na projevy, ale i na jejich příčiny, můžeme vytvořit vyváženější a účinnější cestu k zotavení.“
–ete–
