Toto je první díl série „Využití síly bloudivého nervu“.
Bloudivý nerv funguje jako dálnice, která propojuje životně důležité orgány s mozkem. Ovládnutí způsobu jeho stimulace může přinést úlevu od přetrvávajících potíží a zároveň podpořit větší klid a odolnost.
Žena ve věku 30+ let vyhledala doktorku Priyal Modi, odbornici na integrativní medicínu. Procházela zásadními životními změnami – smrtí rodiče, koncem dlouhodobého vztahu a stresem v práci. Rozhodla se vzít si tvůrčí volno, aby znovu zhodnotila svou životní cestu, ale cítila se izolovaná a deprimovaná. Její mysl zaplavovala sebekritika a neustálé přemílání negativních myšlenek.
„Byla jí předepsána antidepresiva, ale potýkala se s vedlejšími účinky,“ uvedla Modiová.
Začaly spolu s týdenními sezeními dechových technik, které podle výzkumů stimulují bloudivý nerv, a zaměřily se na uvědomování si myšlenkových smyček, které posilovala. Do desátého sezení se její příznaky výrazně zlepšily.
Mnohé psychické obtíže, včetně úzkosti a deprese, často vycházejí z rozladěného nervového systému. Bloudivý nerv hraje klíčovou roli v obnově emoční rovnováhy.
Premiový obsah
Jak stimulace bloudivého nervu podporuje náladu
Bloudivý nerv tvoří hlavní komunikační dráhu mezi mozkem a tělem. Ovlivňuje náladu, regulaci emocí i odolnost vůči stresu.
Stimulace bloudivého nervu – ať už přirozenými nebo mechanickými prostředky – pomáhá snižovat tvorbu stresových hormonů, jako je kortizol, a zároveň podporuje uvolňování uklidňujících neurotransmiterů. Zlepšený vagový tonus (tedy funkce bloudivého nervu) může také vést ke snížení zánětlivých procesů, které bývají zvýšené například u deprese a úzkosti, vysvětlila Jodi Duvalová, australská naturopatka s více než patnáctiletou praxí a majitelka kliniky Revital Health, v rozhovoru pro Epoch Times.
Podle doktorky Modiové je stav „bojuj, nebo uteč“ zásadní v životě ohrožujících situacích. Pokud však setrváváme dlouhodobě ve stresu, nebo je naše stresová reakce neustále spouštěna vnímanými hrozbami či každodenními emočními výzvami, ovlivňuje to naši náladu i duševní stav.
„V takových stavech klesá naše kognitivní výkonnost, emoce se stávají neregulovanými a přehnaně reaktivními a duševní zdraví utrpí, což často vede k vyhoření, úzkosti a depresi. Dokonce i naše schopnost správně vyhodnocovat sociální signály může být narušena,“ uvedla.
Některé z prvních poznatků o přínosech stimulace bloudivého nervu (VNS) pocházely ze studií zaměřených na pacienty s parciálními epileptickými záchvaty. Výzkumníci původně využívali VNS k jejich kontrole, ale jako vedlejší efekt pozorovali zlepšení duševního zdraví pacientů.
Po třech měsících terapie VNS účastníci vykazovali zvýšené hladiny 5-hydroxyindoloctové kyseliny, což je ukazatel aktivity serotoninu v těle. To naznačovalo, že VNS podporuje činnost serotoninu v mozku.
Kromě těchto změn pacienti uváděli i zlepšení kvality života, včetně lepší emoční adaptace, lepší sociální funkčnosti a celkového pocitu pohody. To pravděpodobně souvisí s propojením bloudivého nervu s oblastmi mozku, které regulují náladu.
Od té doby získala VNS schválení amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) k léčbě deprese. Antidepresivní účinky VNS se obvykle projevují během několika měsíců a přinášejí dlouhodobé benefity.
Dech a smyslová stimulace
Pomalé, kontrolované dýchání je silný přirozený způsob, jak stimulovat bloudivý nerv. „Začlenění této praxe může přinést okamžitý uklidňující účinek a zároveň podpořit dlouhodobou emoční odolnost,“ uvedla Duvalová.
Modiová dodala: „Změnou způsobu, jakým dýcháme, můžeme vytvářet nové nervové dráhy v mozku a posilovat neuroplasticitu. To lidem dává možnost převzít kontrolu nad svým zdravím a lépe zvládat životní výzvy.“
Další metodou, která může pomoci regulovat nervový systém, je smyslová stimulace. Patří sem například opláchnutí obličeje vodou, teplá sprcha nebo studený nápoj, zachumlání se do zatěžovací deky, chůze naboso po trávě nebo také uklidňující doteky, jako je pevné objetí či poškrábání zad.
Lidalize Groblerová, psycholožka specializující se na vzdělávání, se podělila o příklad ze své praxe.
Pracovala se sedmiletou dívkou, která trpěla těžkou úzkostí, častými panickými atakami a intenzivními záchvaty vzteku. „Rodiče ji zpočátku vnímali jako prostě ‚obtížnou‘, ale ukázalo se, že její nervový systém je vysoce rozladěný a snadno přetížený,“ řekla Groblerová. Prvním krokem léčby bylo pomoci dívce zklidnit nervový systém.
„Vyzkoušeli jsme několik přístupů, ale nejúčinnějším se ukázal být jednoduchý úkon – poškrábání zad,“ uvedla.
Škrábání na zádech mělo okamžitý uklidňující účinek, který dívce pomohl stát se emočně stabilní a uvolněnou.
„Nesnažte se dostat z rozladěného stavu jen myšlením – je to záležitost těla,“ zdůraznila Groblerová.
Současně ale připomněla, že je důležité řešit i samotnou příčinu, která k rozladění vedla. Regulační techniky by neměly sloužit k odvádění pozornosti od skutečného problému. Zlepšení funkce bloudivého nervu nám však pomáhá vrátit se do vyrovnanějšího stavu, kdy dokážeme myslet jasně.
„To vám umožní řešit konflikt z vyrovnané pozice, nikoli ze stavu rozladění,“ vysvětlila Groblerová.
Vyrovnaná a znovu propojená
Po dechových technikách zaměřených na regulaci bloudivého nervu byla proměna pacientky doktorky Modiové ohromující. Byla klidná, soustředěná a měla správné držení těla. Dokonce i vedlejší účinky užívání antidepresiv – včetně třesu a problémů s řečí – zmizely. Pomohlo také užívání doplňků stravy.
Zlepšila komunikaci a nastavila hranice ve vztahu s matkou, navázala nový partnerský vztah a začala se věnovat koníčkům a společenským aktivitám. Díky postupné a pečlivé podpoře se jí také podařilo vysadit medikaci a vyrovnat se se závislostí, která se u ní vytvořila.
„Dnes se jí daří skvěle – používá naučené dechové techniky k zvládání emocí a znovunapojení na své tělo,“ uvedla Modiová. „Je šťastná, uvědomuje si samu sebe a je v souladu se svými potřebami.“
–ete–
