Zkoumá se její vliv na rakovinu, astma, artritidu, úzkosti a syndrom dráždivého tračníku – což, když se nad tím zamyslíte, pokrývá většinu západní populace nad 35 let.
Pokud jste o boswellii nikdy neslyšeli, nevadí – určitě jste ji alespoň cítili. Nebo kolem vás zavoněla. Nebo jste při jejím pálení na lekci jógy (které jste už v půlce litovali) zažili drobné duchovní prozření.
Boswellia je strom, z něhož pochází kadidlo – a to je překvapivě důležité, když vás trápí zanícené klouby, úzkostná mysl nebo podezřele neklidná střeva.
Tento nízký, podsaditý strom roste v suchých, dramaticky vyprahlých oblastech, jako je Omán, Etiopie nebo Somálsko. Po naříznutí z něj vytéká pryskyřice, podobná míze.
Tisíce let lidé tuto látku seškrabávají, čichají a roztírají na všechno – od modřin po špatnou náladu. A myslím tím skutečně na všechno.
Staří Egypťané jí říkali „Horovy slzy“ (emocionální, že?), používali ji při balzamování i jako kadidlo při náboženských rituálech. Řekové ji pálili v chrámech. Římané s ní obchodovali, jako by šlo o santalem provoněný Bitcoin.
Když tři králové nakládali kadidlo na velblouda cestou na oslavu narození dítěte nebes, mělo větší cenu než zlato.
A tady to začíná být opravdu zajímavé.
Nebylo to jen kvůli kadidlu, balzamování a nejasným duchovním vibracím. Podle všech historických pramenů, které kdy ovládaly brk nebo nosily tógu, se boswellie používala k léčbě krvácení, modřin, infekcí, šílenství (jejich slova, ne moje) a – pokud se smíchala s pórkovým džusem – i k zastavení vnitřního krvácení, což zní jako středověké žalářní smoothie kuchařky.
Avicenna, perský génius z 11. století, přísahal, že boswellie pomáhá při močových infekcích, ztrátě paměti a duševních poruchách – třech pilířích většiny dámských víkendových večírků.
Mezitím se v indické ájurvédské tradici boswellie používala na artritidu, astma, žaludeční vředy – a zřejmě i na běžné rodinné krize.
V čínské medicíně se pryskyřice vtírala do ran a přidávala do lektvarů, vedle kterých dnešní farmaceutika působí jako líné kapky.
V Etiopii působila jako sedativum. V Keni zastavovala vnitřní krvácení.
Moderní věda přichází jako obvykle pozdě
Po staletích, kdy se všech rostlinné odbývalo jako „alternativní“ nebo „trochu ezo“, se laboratorní pláště konečně probraly. A zjistily, že boswellia je v podstatě botanický premiant.
Její nejznámější složkou je boswellová kyselina – název zní hrozivě, ale chová se jako miniaturní protizánětlivý ninja.
Blokuje molekulu zvanou 5-lipoxygenáza (zkuste to vyslovit po sklence vína), která způsobuje zánět u nemocí, jako je astma, artritida, Crohnova choroba nebo ten neurčitý stav „emocionální křupavosti“.
Ale boswellová kyselina je jen špička pryskyřičného ledovce.
Je tu ještě incensol acetát – látka, která má uklidňující, anxiolytické a antidepresivní účinky. Tedy alespoň u myší. (Lidé sice obvykle neběhají po bludišti za sýrem, ale troufám si tvrdit, že by to fungovalo i na nás – zvlášť na ty, co milují sýr a trpí úzkostí.)
A ano, testovalo se to. Zánětlivé markery? Nižší. Pohyblivost kloubů? Lepší. Úzkost? Mírnější. Nádorové buňky? Zmatené a na ústupu. Poranění mozku? Slibné výsledky.
V jedné myší studii incensol acetát snížil zánět, zklidnil poškození mozku a choval se obecně jako velmi schopná zdravotní sestra s božskou vůní.
Což nás přivádí k otázce: proč se v tom ještě nekoupeme všichni?
Boswellia byla nazvána kadidlem
Pravděpodobně proto, že je označován jako kadidlo, což zní jako něco, co vaše maminka koupila v 90. letech v obchodě s větrnými zvonky. Ale Boswellia, to už zní důstojně.
A dnes už boswellia není jen záležitostí zaprášených svitků nebo neurčitě vonících svíček. Najdete ji v kapslích, krémech i v experimentální léčbě poranění mozku.
Zkoumá se její vliv na rakovinu, astma, artritidu, úzkosti a syndrom dráždivého tračníku – což, když se nad tím zamyslíte, pokrývá většinu západní populace nad 35 let.
A co je ještě lepší – extrakty z celé pryskyřice často fungují lépe než izolovaná boswellová kyselina. Přeloženo: ta lepivá, přírodní, nefiltrovaná verze bývá účinnější než ta hezky očištěná.
A nesmíme zapomenout na vedlejší přínos: boswellie se stále pálí v kostelech, mává se s ní při slavnostních mších a prodává se v butikové apatyce za částky, které vaší peněžence způsobí křeč.
Tři králové přinesli zlato, kadidlo a myrhu
Takže tady je shrnutí, pokud jste u toho náhodou usnuli:
Boswellia, neboli kadidlo, není jen na vánoční přání, vonné kužely nebo historické rekonstrukce. Je to rostlinný tahoun s tisíciletou reputací, životopisem plným protizánětlivých, antidepresivních a možná i „proti všemu“ vlastností – a vůní, díky které to vypadá, že máte život konečně pod kontrolou.
Je duchovní. Je léčivá. Nese nádech dávné moudrosti i moderního sebeuspokojení střední třídy.
Takže ano, Tři králové přinesli zlato, kadidlo a myrhu. Ale kdyby měli Instagram, kadidlo by mělo vlastní profil, tři slevové kódy a placenou spolupráci s wellness značkou z Jeruzaléma.
–ete–
