Data to ukazují jednoznačně – Spojené státy stárnou a rodí se v nich stále méně dětí. Tento dlouhodobý trend vytváří demografický tlak, který podle odborníků v příštích dvou desetiletích ovlivní téměř všechny oblasti hospodářství i infrastruktury.
„Vypadá to na naprosté přeskupení ekonomiky i společnosti, vyvolané historickou demografickou proměnou,“ řekl deníku Epoch Times specialista na regenerační medicínu Dr. David Ghozland.
Ekonom Jesús Fernández-Villaverde ve zprávě pro American Enterprise Institute označil klesající porodnost v USA za „skutečnou ekonomickou výzvu naší doby“.
Podle Population Reference Bureau má počet Američanů ve věku 65 let a více do roku 2050 dosáhnout 82 milionů, což bude představovat celkem 23 procent obyvatelstva. Jde o nárůst v míře 42 procent oproti 58 milionům seniorů v roce 2022.
Mezitím také celková míra plodnosti, tedy počet tzv. živě narozených dětí na 1 000 žen v reprodukčním věku, klesla na historické minimum. Podle analýzy McKinsey Global Institute, zveřejněné v lednu, se míra plodnosti v Severní Americe propadla z 3,1 v roce 1950 na 1,6 v roce 2023.
Dr. Ghozland se domnívá, že tento populační zvrat si vynutí zásadní strukturální změny ve financování i péči a v následující dekádě může vést ke „kruté volbě“.
„Zažijeme řízenou likvidaci záchranných sítí, jako je Medicare,“ uvedl a označil rychle stárnoucí populaci za „hlavního politického i ekonomického soupeře současnosti“.
Otřesy ve zdravotnictví
Dr. Ghozland uvedl, že už nyní pozoruje dramatické změny ve zdravotnickém sektoru.
„Právě jsme svědky boomu v oblasti dlouhověkosti – odvětví, které se promění v miliardový byznys přesahující 30 bilionů dolarů (přes 700 bilionů Kč) a propojí biotechnologie, wellness a regenerační medicínu,“ řekl.
Podle Ghozlanda už medicína a péče zaměřená na dlouhověkost dávno nejsou okrajovým oborem. Tento nový ekonomický motor zdravotnického sektoru však podle něj skrývá „velkou hrozbu“.
Populační zvrat podle něj nejen zvyšuje tlak na současné zdravotnické kapacity USA, ale povede i k dlouhodobému rozkladu toho, čemu říkáme „společenská dohoda“.
Ředitelka Aspen Economic Strategy Group, Melissa S. Kearneyová, napsala v eseji pro The Dispatch v září 2024: „Neměli bychom lehkovážně tvrdit, že klesající porodnost nemá žádné důsledky, nebo dokonce, že je důvodem k oslavám. Stále starší a bezdětnější kultura přináší problémy jednotlivcům, rodinám i národům.“
Nedostatek personálu ve zdravotnictví už nyní působí vážné potíže. Podle aktuální zprávy AAG Health chybí v USA letos přibližně 500 000 sester a jejich desetiprocentní nedostatek má přetrvávat až do roku 2027. Při zachování současných trendů by do roku 2026 mohlo v zemi chybět až 3,2 milionu zdravotnických pracovníků.
Studie zveřejněná v roce 2024 v časopise Aging upozornila, že současný zdravotní systém je „nepřipraven na nápor požadavků, který stárnoucí populace přinese“.
Dr. Ghozland, který působí i v oblasti reprodukční péče, vidí druhou stránku populačního zvratu ve Spojených státech.
3.2 milionu
pracovníků
Na základě současných trendů v tomto odvětví by se Spojené státy mohly do roku 2026 potýkat s nedostatkem 3,2 milionu zdravotnických pracovníků.
Dr. Ghozland, který působí i v oblasti reprodukční péče, vidí druhou stránku populačního zvratu ve Spojených státech.
„Za poklesem porodnosti stojí i hlubší sociálně-psychologický faktor, který nazývám reprodukční disonance,“ řekl.
„Moje pacientky si udržují vynikající zdraví a jsou biologicky mladé i ve čtyřiceti. To v nich vyvolává silný, ale klamný pocit, že biologický čas stojí – což se dostává do konfliktu s pevně daným harmonogramem stárnutí ženských vaječníků.“
Podle něj právě tento rozpor – mezi připraveností mít děti a časovým oknem, kdy to biologicky ještě lze – představuje „dělící čáru“, která mnoha párům brání založit rodinu.
Data jeho pozorování potvrzují – mezi lety 2023 a 2024 zaznamenalo Centrum pro kontrolu a prevence nemocí (CDC) pokles porodnosti u žen ve věku 15 až 34 let, zatímco ve věkové skupině 40 až 44 let se porodnost zvýšila. To odpovídá dlouhodobému trendu klesajícího počtu těhotenství dospívajících, který se mezi roky 1990 a 2002 snížil o 28 procent.
Navíc existují důkazy, že lidé nejen odkládají rodičovství, ale často se ho vzdávají úplně. Podle studie Pew Research Center z roku 2024 se podíl dospělých do 50 let bez dětí, kteří tvrdí, že „pravděpodobně nikdy nebudou mít potomky“, zvýšil mezi roky 2018 a 2023 o 10 procent.
Zatímco někteří vědci tvrdí, že obavy z demografické změny jsou přehnané, jiní se domnívají, že její dopady na ekonomiku budou obrovské.
Analýza McKinsey Global Institute uvádí, že mladší generace „zdědí nižší hospodářský růst a převezmou břemeno rostoucího počtu důchodců, zatímco tradiční přenos bohatství mezi generacemi se rozpadá“.
Podle ekonomů je přitom nezbytné, aby Spojené státy i další země zvýšily porodnost a zabránily tak pasivnímu „vylidňování“.
Ekonomové i Správa sociálního zabezpečení už léta varují, že s rostoucím počtem příjemců a klesajícím počtem plátců se systém stane neudržitelným. Nadace Peter G. Petersona ve zprávě z roku 2022 uvedla, že do roku 2034 překročí výdaje systému sociálního zabezpečení jeho příjmy o 437 miliard dolarů (přes 10 bilionů Kč).
Proměna pracovního trhu
Pracovní trh v USA čeká v příštích desetiletích zásadní proměna, protože do něj bude vstupovat stále méně lidí. Zároveň roste počet dospělých, kteří se rozhodli pracovat déle – a to i v období, které dříve představovalo důchodový věk. Někteří se dokonce na trh práce znovu vracejí.
„Nejde ani tak o průměrný věk populace, ale o průměrný věk pracovní síly,“ uvedl pro Epoch Times k tématu Scott Siff, generální ředitel společnosti Pivoters, která propojuje uchazeče o práci starší 55 let se zaměstnavateli hledajícími zkušené pracovníky.
„V současnosti žije ve Spojených státech zhruba 110 milionů lidí starších 55 let a pracuje jen asi 37 procent z nich,“ dodal Siff. „Ale 74 procent z nich si přeje pracovat.“
Podle Federální rezervní banky v St. Louis se počet Američanů nad 55 let pohybuje kolem 103 milionů.
„Největší změnou, kterou můžeme očekávat, bude zásadní proměna celého konceptu odchodu do důchodu – možná úplné vymizení samotného pojmu ‚důchod‘,“ řekl Siff.
Podle něj se s tím, jak celkový populační růst zpomaluje, začnou do pracovního procesu ve velkém vracet miliony lidí starších 55 let – a přitom jen částečně z důvodu nedostatku úspor na důchod.
Zatímco mnozí starší Američané musejí pracovat z finančních důvodů, podle Scotta Siffa k tomu stále častěji vede i vnitřní motivace.
„Stále více lidí chce pracovat také kvůli výrazně pozitivnímu vlivu práce na délku života, spokojenost, zdraví a pocit smyslu,“ řekl.
Podle něj činí medián (hodnota uprostřed zkoumaných dat) úspor lidí dosahujících takzvaného důchodového věku přibližně 50 000 dolarů (asi 1,2 milionu Kč). „Vzhledem k tomu, že dnes lidé mohou žít ještě celá desetiletí po překročení této hranice, odhaduje se, že pro zajištěné stáří by měli mít naspořeno kolem 1 milionu dolarů (přes 24 milionů Kč),“ uvedl Siff.
Podle analýzy Visual Capitalist se roční náklady na život v důchodu v levnějších státech středozápadu a jihu USA pohybují okolo 50 000 dolarů (asi 1,2 milionu Kč). To dostává mnoho Američanů ve věku 55 let a více do složité finanční situace.
Proměna obranného sektoru
Jednou z oblastí, které stárnutí populace a pokles porodnosti zasáhnou nejvýrazněji, je americká armáda.
„V minulých generacích se ozbrojené síly mohly spoléhat na demografickou převahu, která i v době války zajišťovala dostatek nových rekrutů,“ uvedla pro Epoch Times k této oblasti Irina Tsukermanová, právnička specializující se na národní bezpečnost.
„Do poloviny 30. let už tato výhoda přestane existovat. Podíl Američanů ve věku 18 až 24 let se výrazně zmenší a většina z nich navíc nesplní podmínky pro přijetí kvůli zdravotním, vzdělanostním či právním překážkám.
Od roku 2026 se očekává desetiprocentní pokles počtu mužů a žen, kteří dosáhnou 18 let věku a budou způsobilí k nástupu do služby.
Hoover Institution
Tento demografický útlum se střetne s rostoucími globálními nároky, což přinutí Pentagon fungovat s menším počtem lidí a operovat s větší závislostí na přesných technologiích, automatizaci a specializovaném výcviku.“
Ačkoli americké ozbrojené síly splnily své náborové cíle pro fiskální rok 2025, všechny složky už léta bojují s nedostatkem uchazečů, kteří by splňovali požadovaná kritéria.
Podle analýzy Hoover Institution zveřejněné letos v lednu začíná mít pokles porodnosti po finanční krizi v roce 2008 reálné dopady: „Od roku 2026 se očekává desetiprocentní pokles počtu mužů a žen, kteří dosáhnou 18 let věku a budou způsobilí k nástupu do služby.“
Tsukermanová uvedla, že tento vývoj donutí americké ozbrojené síly přehodnotit samotný pojem „bojové připravenosti“.
„Namísto udržování rozsáhlých stálých jednotek se budou tito budoucí plánovači spíše zaměřovat na menší, vysoce kvalifikované týmy vybavené autonomními platformami, logistikou řízenou umělou inteligencí a pokročilými systémy dlouhého dosahu,“ uvedla.
Jak Amerika stárne, mění se poměr mezi závislými a produktivními obyvateli, což zužuje fiskální prostor a oslabuje společenskou smlouvu, která zajišťuje financování obrany.
Irina Tsukermanová,
právnička pro národní bezpečnost
Zároveň však upozornila, že taková změna nese vlastní rizika. Méně vojáků znamená menší strategickou hloubku a omezené možnosti pro vedení dlouhodobých operací na více frontách.
„Toto spojení stárnutí populace a nízké porodnosti má hluboké strategické důsledky,“ řekla.
„Vojenská síla národa nestojí jen na technologii, ale i na demografii – na schopnosti postavit armádu, udržet průmysl a projevovat vitalitu. Jak Amerika stárne, mění se poměr mezi závislými a produktivními obyvateli, což zužuje fiskální prostor a oslabuje společenskou smlouvu, která zajišťuje financování obrany. Sociální dávky zabírají stále větší část federálního rozpočtu a vytlačují investice do modernizace, výzkumu a zvyšování připravenosti ozbrojených sil.“
–ete–
