Debata ve včerejším díle pořadu České televize Máte slovo se točila kolem EET a odvodů živnostníků. Hosté se shodli, že další růst odvodů pro OSVČ je zbytečný a od podnikání by naopak mohl odradit. Živnostníci s nízkými odvody se však nemohou spoléhat ve stáří na stát, že je bude podporovat sociálními dávkami, zazněl argument.
Podle kritiků zaměstnanci doplácejí na živnostníky, kteří hradí státu jen minimální odvody. Zastánci naopak argumentují tím, že drobní podnikatelé nepožívají takových výsad jako zaměstnanci a musí se spoléhat sami na sebe. Pořadu se zúčastnili čtyři hosté, dva politici a dva ekonomové.
Nově tvořící se koalice v čele s ANO slíbila, že osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) zastaví od nového roku každoroční nárůst odvodů na sociální pojištění. Neovlivní to však důchody?
Libor Vondráček, předseda Svobodných z poslaneckého klubu SPD, uvedl, že další zvyšování odvodů by drobné podnikatele příliš zatížilo. „V momentě, kdy se o sebe musí OSVČ postarat, kdy nemají čtyři týdny placené dovolené, kdy opravdu nečerpají benefity srovnatelné s tím, co čerpají zaměstnanci, kdy podstupují podnikatelské riziko, tak zkrátka není možné, aby měly zcela srovnatelné odvody,“ argumentoval Vondráček.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který zastavení zvyšování odvodů hájil, upozornil, že živnostníci jsou v mnohém znevýhodněni oproti zaměstnancům. „Osoba samostatně výdělečně činná nemá dovolenou, může kdykoliv přijít o kšeft, a pokud je zaměstnaná ve švarc systému, nemá výpovědní lhůtu a může hned skončit na dlažbě,“ podotkl.
Živnostníci jsou navíc podle něj znevýhodněni u bank, když žádají o půjčku nebo hypotéku a dostanou vyšší úrokovou sazbu než zaměstnanci s pravidelným platem. „Zatímco OSVČ dostane třeba 7 % za půjčku na auto ve výši půl milionu, zaměstnanec má půjčku na ty samé peníze za 3 % či za 4 %,“ argumentoval.
Jan Skopeček, místopředseda poslaneckého klubu ODS, uvedl, že zvýšení odvodů bylo součástí konsolidačního balíčku. Přiznal, že sám nebyl tímto opatřením nadšen, že šlo o koaliční kompromis a že není za další nárůst. „Vážím si velmi lidi, kteří se rozhodnou vzít osud do svých rukou a začít podnikat. To jsou lidé odvážní, často nic od státu nechtějí, pracují sami na sebe, ten stát s nimi nemá žádné jiné náklady. Ty bychom měli podporovat, a ne se je snažit nějakým způsobem škrtit,“ pronesl v debatě.
S Vondráčkem i Kovandou se shodli v jednom bodě – zvyšování odvodů by mohlo vést k tomu, že živnostníci by raději svou podnikatelskou činnost ukončili, podnikali na černo a stát by se tím připravil o příjmy.
Skopeček nicméně dodal, že zvýšené odvody měly podnikatelům pomoci k lepší penzi, a pokud živnostníci odvádějí minimum, měli by za to i minimum očekávat. „Živnostníci musí akceptovat to, že budou-li platit minimální odvody, budou také brát minimální důchody. Stávalo se to, že titíž živnostníci se pak hlásili o jiné sociální dávky, které měly dorovnat jejich nízký důchod způsobený nízkými platbami,“ namítl s tím, že by se nemělo stávat, aby sociální benefity a dávky za živnostníky hradili jiní daňoví poplatníci, např. zaměstnanci.
Politik však uznal, že tento jev není problémem nízkých odvodů, ale špatného nastavení sociálního systému, které lze snadno zneužívat.
Jakub Kuneš, ekonom a ředitel Liberálního institutu, poznamenal, že hlavním problémem není ani tak výše odvodů jako spíše jiné změny v důchodovém systému, které chce nová vláda zavést, zejména pak opětovné snížení věku pro odchod do důchodu.
Skopeček k tomu doplnil, že avizované úpravy mohou vést k pozdějším problémům. „Oni do toho penzijního systému dělají další a další díry, ze kterých bude téct a dnešní generace třicátníků až čtyřicátníků se skutečně může dostat do situace, že přijde do důchodu v době, kdy bude penzijní účet v obrovském deficitu,“ uvedl.
Vondráček se hájil tím, že úlevy, které vznikající koalice připravuje v podobě snížení odvodů OSVČ, odpuštění poplatků za OZE, snížení daňové sazby pro podniky či nezavedení emisních povolenek ETS2 sice přinesou státu větší výdaje, ale ty budou kompenzovány nastartováním ekonomiky a větším výběrem daní. „Ve finále to bude pro státní rozpočet znamenat vyšší přínos, protože naši podnikatelé budou konkurenceschopní na evropském trhu,“ řekl šéf Svobodných.
Skopeček namítl, že ANO a spol. chce snižovat daňovou zátěž, ale nevysvětluje, ve kterých výdajích bude škrtat, aby nižší objev vybraných daní kompenzovalo. „Jestli chceme snižovat daňovou zátěž, tak musíme na té výdajové straně hledat výdaje, které škrtneme. A kolegové navrhují obojí – chtějí snižovat daně a zároveň navyšovat výdaje. A to prostě v té rovnici nehraje, protože to povede pouze k růstu deficitů,“ uvedl.
