Čínský komunistický režim exportoval své cenzurní technologie do Íránu, prozradil představitel íránské Nejvyšší rady pro kyberprostor. Teherán přitom usiluje o trvalá omezení v kyberprostoru podobná těm, která zavedla Čína.
Toto odhalení přinesl Mohammad Sarafraz, člen rady – státního orgánu odpovědného za tvorbu politik v oblasti kyberprostoru – v době, kdy Írán po měsících téměř úplné blokády částečně znovu otevřel internet.
V rozhovoru pro internetový zpravodajský portál Faraz zveřejněném 23. května Sarafraz uvedl, že někteří představitelé rady se domnívají, že internet by měl být pro veřejnost „trvale“ odpojen.
Podle Sarafraze usilují o přísně kontrolovaný digitální ekosystém, v němž by pouze vybraní uživatelé mohli omezeným a kontrolovaným způsobem přistupovat ke globálnímu internetu.
Zařízení potřebná k vybudování tohoto systému byla podle něj „nakoupena a dovezena z Číny“. Další podrobnosti však neuvedl.
V Číně jsou po celé zemi blokovány hlavní západní platformy, jako jsou Google, YouTube a WhatsApp, stejně jako zpravodajské weby. Stovky milionů čínských uživatelů internetu jsou nuceny spoléhat se na webové stránky schválené komunistickým režimem.
Čínská komunistická strana využívá rozsáhlou kontrolu nad kyberprostorem prostřednictvím sledovací infrastruktury oficiálně nazývané Zlatý štít, kterou tamní ministerstvo veřejné bezpečnosti spustilo na konci 90. let.
Kromě monitorování a filtrování online informací, které Peking považuje za citlivé, je systém propojen s bezpečnostním aparátem a může přistupovat ke státní databázi obsahující záznamy o každém obyvateli. Pekingu tak umožňuje např. sledovat a umlčovat disidenty.
Digitální represe
Max Meizlish, výzkumný pracovník organizace Foundation for Defense of Democracies, označil Peking za „významného partnera“ při prodeji cenzurních a sledovacích technologií „škodlivým aktérům“, jako jsou Teherán, Moskva a Pchjongjang.
Meizlish televizi Iran International sdělil, že na takový přenos kybernetických technologií je třeba nahlížet prizmatem porušování lidských práv a digitálních represí.
„Lze argumentovat tím, že tato forma cenzury představuje rozsáhlé porušování lidských práv,“ prohlásil Meizlish 26. května londýnskému zpravodajskému kanálu.
Poznamenal, že íránská kontrola nad internetovou infrastrukturou už nyní poskytuje režimu moc nad online informacemi. Podle Meizlishe by úřady mohly budovat vlastní národní síť, aby zajistily, že Íránci uvidí pouze to, co chce režim.
Ehsan Chitsaz, náměstek íránského ministra komunikací, již dříve odmítl myšlenku úplného převzetí internetových omezení po vzoru Komunistické strany Číny s tím, že je neproveditelná.
Podle Rádia Svobodná Evropa RFE/RL upozornil na to, že čínský model stojí na rozsáhlém internetovém trhu, který Írán nemůže napodobit. Na tiskové konferenci 9. května rovněž varoval, že dlouhodobá blokáda by mohla představovat bezpečnostní rizika pro zemi.
„Silně filtrovaný“
Po 88 dnech téměř úplné izolace od světa začal Írán od 26. května obnovovat část internetového připojení, uvedla organizace NetBlocks, která monitoruje globální internetovou bezpečnost. Skupina označila celostátní odstávku za nejdelší v moderní historii.
„Služby zůstávají silně filtrované a oproti období před lednem byla zavedena nová omezení pro komunikační aplikace a obchody s aplikacemi,“ popsala organizace NetBlocks v aktualizaci z 27. května.
Íránský režim odpojil internet poté, co 28. února začaly americko-izraelské vojenské údery. Od té doby byly miliony běžných občanů prakticky odříznuty od online světa, přestože představitelé režimu nadále vystupovali v zahraničních médiích prostřednictvím internetových platforem, jako je Zoom.
–ete–
