Lidské řetězy jako štíty před útoky, nábor dětí, popravy a výpadky internetu – to vše patří mezi kroky, které se íránský režim neštítí použít.
Ještě než americký prezident Donald Trump souhlasil 7. dubna s dvoutýdenním příměřím s Íránskou islámskou republikou, den před tím íránští představitelé a vojenské šarže vyzývali civilisty, aby se shromažďovali u citlivých infrastrukturních objektů. Výzva zahrnovala i děti a dospívající. Cílem bylo vytvořit to, co úřady označily za lidské řetězy.
To by zvýšilo civilní ztráty při případných úderech Spojených států nebo Izraele.
Konkrétně 6. dubna, Alireza Rahimi, vysoký vládní představitel, vyzval lidi, aby se v určitou dobu fyzicky shromáždili u energetických zařízení. Zároveň Hossein Yekta, velitel Islámské revoluční gardy, vystupující ve státní televizi, přímo oslovil rodiče a vyzval je, aby posílali své děti na citlivá místa. Řekl, že účast je formou růstu a odolnosti, a použil jazyk naznačující, že děti by měly být posílány na kontrolní stanoviště, aby „se staly muži“.
Bijan Kian, bezpečnostní analytik, 8. dubna sdělil perské redakci Epoch Times, že prezentace dobrovolné účasti veřejnosti neodpovídá realitě na místě. „Lidé, kteří tam stojí se svými dětmi, to nedělají dobrovolně,“ řekl. „Jsou pod tlakem. Pokud nepřijdou, riskují ztrátu práce nebo jiné následky.“
Mobilizaci označil za „inscenované představení“ a uvedl, že úřady spoléhají na nátlak a zastrašování, aby vytvořily dojem veřejné podpory. Řekl, že Íránská islámská republika dokáže vždy přivést některé lidi do ulic pomocí hrozeb, aby vyvolala zdání podpory.
Zdroje z Íránu, které požádaly o anonymitu ze strachu z odvetných opatření, sdělily Epoch Times, že v době útoků byli někteří lidé motivováni k účasti na provládních shromážděních výměnou za malé finanční odměny, údajně již od dvou dolarů za noc.
„Skuteční Íránci jsou však ti, kteří vyšli do ulic a protestovali, přičemž desítky tisíc z nich byly zabity,“ uvedl Kian. „Stáli proti kulkám, aby řekli, že tento systém nechtějí. Je to absurdní divadlo vytvořené režimem.“
Nábor dětí
Na konci března zahájily Islámské revoluční gardy kampaň na nábor dětí již od 12 let, aby sloužily jako „obránci vlasti“.
Podle oficiálních informací mohly být tyto děti nasazeny na práce od vaření a zdravotnické podpory až po službu na kontrolních stanovištích, hlídkování, a dokonce na úkoly související se zpravodajskou činností. Přestože jde o podpůrné role, děti jsou v blízkosti vojenských cílů a vystavují je nebezpečí.
Informovala o tom i Organizace Human Rights Watch 30. března.
Skupina poznamenala, že využívání dětí v rolích souvisejících s armádou, zejména během aktivního konfliktu, může představovat závažné porušení mezinárodního práva a v případech týkajících se dětí mladších 15 let může jít o válečný zločin.
Íránský režim po desetiletí začleňuje nezletilé do struktur Basídž a v minulých konfliktech, včetně íránsko-irácké války (1980–1988), byly mobilizovány velké počty dětí, přičemž mnohé zemřely. Existují také zdokumentované případy náboru nezletilých afghánských migrantů, kteří byli vysláni bojovat do Sýrie, kde někteří ve věku pouhých 14 let zahynuli.
Kian říká, že tyto praktiky odhalují hlubší institucionální nastavení.
„Když se systém dostane do bodu, kdy závisí na dětech, aby udržel své fungování, ukazuje to jak slabost, tak neúctu k lidskému životu,“ podotýká.
Popravy „k potlačení nesouhlasu“
Írán se v počtu vykonávaných poprav ročně řadí hned za Čínu.
Mai Satoová, zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro lidská práva v Íránu, uvedla 9. března, že v roce 2025 bylo popraveno nejméně 1 639 lidí a v roce 2024 pak 975. Dodala, že „jen v lednu 2026“ bylo popraveno nejméně 100 osob.
Od začátku války Spojených států a Izraele proti Íránu dne 28. února bylo popraveno nejméně 14 vězňů na základě politických a bezpečnostních obvinění.
Mezi nimi bylo sedm osob, které byly zatčeny a stíhány během celostátních protestů a obviněny ze zapálení základny Basídž v oblasti Shahr-e Qods v Teheránu.
Satoová zmínila, že nedávné popravy v Íránu jsou „pokračováním dlouhodobého vzorce využívání trestu smrti k potlačení nesouhlasu“. Zároveň konstatovala, že široce definované „bezpečnostní trestné činy“ v íránském právu umožňují úřadům kriminalizovat téměř jakoukoli formu protestu a jsou systematicky využívány k umlčení opozice a omezení svobody projevu, sdružování a pokojného shromažďování.
Výpadky internetu během války
Írán zažil rozsáhlé výpadky internetu trvající více než 38 dní. Přístup zůstává velmi omezený, s pouze částečnou konektivitou dostupnou prostřednictvím satelitních služeb nebo nástrojů pro obcházení blokace.
Úřady výpadky odůvodnily jako válečnou nutnost. Dne 7. dubna vládní mluvčí Fatemeh Mohajeraniová oznámila, že omezení internetu během války je přirozené, a dodala, že „podmínky během války vyžadují odlišná opatření“ a že „novináři jako zprostředkovatelé mají tento přístup a je přirozené, že široká veřejnost nemá za válečných podmínek přístup k internetu“.
Její poznámky se vztahovaly na státem kontrolované novináře pracující pro média napojená na Íránskou islámskou republiku a Islámské revoluční gardy, která fungují jako hlásné trouby režimu.
Bez spolehlivého internetu nemohlo mnoho Íránců přijímat nouzová varování, včetně evakuačních výzev, které podle zpráv vydal Izrael v některých oblastech. Jiní měli potíže komunikovat s rodinnými příslušníky nebo si ověřit jejich bezpečnost.
Dne 1. dubna Reza Pahlavi, opoziční představitel a exilový korunní princ, popsal situaci jako pokus umlčet obyvatelstvo. Více než měsíc žijí Íránci v digitální temnotě, „bez internetu, bez spojení a bez hlasu“, uvedl ve svém projevu na Liberty University. Řekl, že výpadek není náhodný, ale je součástí strategie kontroly informací a potlačování nepokojů.
Na Ukrajině se během války s Ruskem úřady snažily udržet internetové připojení, aby civilisté měli přístup k informacím a mohli se připravit na útoky. V Íránu byl zvolen opačný přístup, který omezuje přístup v době, kdy mohou informace zachraňovat životy.
Mnoho Íránců již nevěří oficiálním tvrzením o bezpečných zónách nebo úkrytech, protože se obávají, že tato místa mohla být využita Íránskou islámskou republikou a stát se cílem útoků Spojených států nebo Izraele, vysvětlil Kian.
Dodal, že tento nesoulad mezi státem a společností je klíčový pro pochopení současných událostí.
„Největším strachem vlády nejsou zahraniční útoky, jsou jím íránští lidé,“ doplnil.
–ete–
