Komentář
Rostoucí vliv Komunistické strany Číny (KS Číny) na Interpol a role Hongkongu jako hostitele jeho Valného shromáždění vyvolávají vážné obavy, že organizace je využívána k cílení na disidenty a legitimizaci politické represe po celém světě.
Hongkong má v listopadu hostit 94. Valné shromáždění Interpolu. Bude to poprvé, co se toto shromáždění koná v Hongkongu, a potřetí v Číně (dříve to bylo v Pekingu v letech 1995 a 2017).
Ben Keith, advokát z londýnské kanceláře 5 St. Andrew’s Hill Chambers specializující se na tzv. červená oznámení, říká: „Máte jeden z nejrepresivnějších režimů a jednoho z nejhorších zneuživatelů červených oznámení na světě, který hostí Valné shromáždění.“
Červená oznámení jsou mechanismem Interpolu pro žádost adresovanou členským státům, aby lokalizovaly a předběžně zadržely osoby za účelem vydání nebo podobného právního postupu.
V roce 2024 Interpol zveřejnil 15 548 červených oznámení a difuzí. Celkem bylo zamítnuto 2 462 upozornění, včetně 305, která porušovala Ústavu Interpolu, jež vyžaduje respektování Všeobecné deklarace lidských práv Organizace spojených národů.
V roce 2025 vzrostl počet zamítnutí na 2 550, přičemž 558 případů se týkalo obav o lidská práva. Tato rostoucí čísla podtrhují narůstající obavy ze zneužívání systému Interpolu pro politické účely.
K tomu dochází, když vláda podá Interpolu žádost s tvrzením, že je někdo hledán pro běžné trestné činy, jako je podvod, korupce nebo terorismus, zatímco skutečný motiv je politický. Pokud je žádost schválena, může být daná osoba zadržena na kterémkoli hraničním přechodu v kterémkoli ze 196 členských států. I když je oznámení nakonec zrušeno, dotyčný mohl být mezitím zatčen, jeho cestování narušeno, přišel o zaměstnání nebo čelil deportaci do země, která žádost podala.
Rusko a Čína jsou pravidelně uváděny jako hlavní zneuživatelé tohoto procesu. Mezi časté cíle patří exiloví opoziční politici, novináři, kteří uprchli před perzekucí, náboženské menšiny, jako jsou Ujgurové a praktikující Falun Gongu, podnikatelé zapletení do politických sporů a aktivisté z diaspory.
Vlastní pravidla Interpolu zakazují oznámení „politické, vojenské, náboženské nebo rasové povahy“ a každoročně jich stovky z těchto důvodů odmítá. Kritici však tvrdí, že kontrola je nedostatečná, Interpol postrádá vyšetřovací kapacitu k ověření skutečných motivů každé žádosti a i dočasně aktivní podvodné oznámení může způsobit vážné škody, než je odstraněno.
V lednu hongkongský policejní komisař Joe Chow Yat-ming uvedl, že nadcházející shromáždění je příležitostí „ukázat pozitivní příběhy o Číně, Hongkongu a [hongkongské policii]“. Hongkong, který nyní funguje podle zákona o národní bezpečnosti vnuceného Pekingem, je však jedním z nejagresivnějších porušovatelů mezinárodního práva v oblasti lidských práv, zejména pokud jde o zatýkání demonstrantů a disidentů.
Od 9. června 2019 do března 2024 bylo podle vládních údajů citovaných organizací Human Rights Watch v souvislosti s protesty zatčeno celkem 10 279 lidí, z nichž 2 910 bylo stíháno a 1 475 odsouzeno.
Zákon o národní bezpečnosti vstoupil v platnost 30. června 2020 a byl rozšířen nařízením o ochraně národní bezpečnosti v březnu 2024. K 23. červnu 2025 hongkongský výkonný představitel John Lee potvrdil, že od roku 2020 bylo podle bezpečnostních zákonů zatčeno 332 osob, z nichž 165 bylo odsouzeno.
Míra odsouzení podle tohoto zákona je mimořádně vysoká. Organizace Amnesty International v červnu 2025 uvedla, že 91 procent osob obviněných podle legislativy národní bezpečnosti od roku 2020 bylo odsouzeno. Kauce byla zamítnuta v téměř 90 procentech případů, kdy bylo vzneseno obvinění, přičemž ti, kterým byla kauce odepřena, strávili v průměru 11 měsíců ve vazbě před soudem.
Hongkongský soud odsoudil prodemokratického mediálního magnáta Jimmyho Laie dne 9. února 2026 k 20 letům vězení podle zákona o národní bezpečnosti, čímž uzavřel nejvýznamnější proces tohoto typu ve městě po téměř pěti letech.
Hongkong také uplatňuje extrateritoriální opatření vůči aktivistům v zahraničí. V prosinci 2024 hongkongská policie oznámila nové zatykače a odměny přesahující 127 000 dolarů (cca 2,64 milionu Kč) pro šest prodemokratických aktivistů žijících v zahraničí a zrušila pasy sedmi aktivistům, z nichž někteří žijí ve Spojených státech. V červenci 2025 Evropská unie ostře odsoudila extrateritoriální zatykače vydané hongkongskými úřady zaměřené na 15 prodemokratických aktivistů, včetně občana EU vůbec poprvé.
Americké ministerstvo zahraničí v červenci 2025 tyto kroky popsalo jednoznačně: „Extraterritoriální cílení na Hongkonžany, kteří uplatňují své základní svobody, je formou nadnárodní represe.“
Vedle formálních zatykačů hongkongské úřady zesílily obtěžování rodin hledaných aktivistů, včetně zatčení otce aktivistky Anny Kwok žijící v USA v dubnu 2025, což představuje první stíhání rodinného příslušníka exilového disidenta.
Pokud jde o Interpol, desetiměsíční vyšetřování Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů zjistilo, že čínské a hongkongské úřady zneužívají červená oznámení Interpolu k cílení na kritiky režimu, významné podnikatele a příslušníky pronásledovaných náboženských menšin, kteří našli útočiště v zahraničí.
Ironií je, že Meng Hongwei, který působil jako prezident Interpolu v letech 2016 až 2018, údajně rezignoval v nepřítomnosti v říjnu 2018 poté, co byl tajně zadržen a obviněn čínskými protikorupčními orgány z přijímání úplatků. Dne 21. ledna 2020 byl odsouzen k 13,5 roku vězení.
Jeho zvolení v roce 2016 bylo vnímáno jako úspěch čínských snah o získání vlivu v mezinárodních organizacích a disidenti se obávali, že bude využit ke sledování exilových odpůrců. Místo toho poslední komunikace od něj sestávala ze dvou textových zpráv odeslaných 25. září 2018 z Pekingu. První zněla „počkej na můj telefonát“, po níž o čtyři minuty později následoval emotikon nože, zřejmě signalizující nebezpečí.
Jeho manželka Grace Meng, které byl ve Francii udělen azyl, později uvedla, že pasivní přijetí jeho nucené rezignace ze strany Interpolu povzbudilo autoritářské chování: „Může někdo, kdo se stal obětí násilného zmizení, napsat rezignační dopis z vlastní vůle? Může policejní organizace přehlížet takový typický trestný čin?“
Pořádání Valného shromáždění v Hongkongu – jurisdikci, která agresivně stíhá disidenty v zahraničí a vydává zatykače na aktivisty v exilu – vysílá autoritářským vládám signál, že Interpol je přijatelným nástrojem politického vymáhání.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
