Podle zprávy Jamestown Foundation, amerického bezpečnostně-analytického think-tanku se sídlem ve Washingtonu, zveřejněné 11. února pomáhá více než 2 000 skupin po celých Spojených státech, Kanadě, Německu a Spojeném království Komunistické straně Číny (KS Číny) prosazovat její agendu prostřednictvím uplatňování vlivu v demokratických zemích.
Zpráva mapuje tyto organizace, které podle některých odhadů mobilizují desítky tisíc aktérů ve prospěch zájmů KS Číny. Jde o skupiny, které spadají pod Oddělení práce sjednocené fronty KS Číny, jež se dostalo do širší pozornosti teprve před několika lety, kdy organizace na ochranu lidských práv odhalila „tajné policejní stanice“ provozované čínskými úředníky na cizím území.
Autor zprávy identifikoval 347 skupin v Německu, 405 ve Spojeném království, 575 v Kanadě a 967 ve Spojených státech, přičemž uvádí, že jde pravděpodobně jen o špičku ledovce.
K čemu slouží sjednocená fronta
Oddělení práce sjednocené fronty se zodpovídá Ústřednímu výboru KS Číny, jednomu z nejvyšších rozhodovacích orgánů režimu, a zahrnuje i pobočky na místní úrovni, které koordinují rozsáhlou síť organizací po celém světě.
Podle autora zprávy hovoří představitelé čínského komunistického režimu od založení strany o významu mobilizace podpory pro stát, zejména v situacích, kdy čelí „nepřátelům“.
Bývalý vůdce KS Číny Mao Ce-tung podle zprávy označoval práci sjednocené fronty za „kouzelnou zbraň“ strany.
Za vlády Deng Xiaoping (Teng Siao-pchinga) se oddělení zaměřovalo také na oslovování zámožných Číňanů v zahraničí s cílem „přitáhnout obchod a nalákat kapitál“, uvádí zpráva. Později k tomu přibylo i „přitahování talentů a lákání znalostí“, když se režim snažil získat pozici technologické velmoci.
Za Jiang Zemina byli následně na seznam cílových skupin přidáni i zahraniční studenti.
Současný vůdce KS Číny Xi Jinping podle zprávy opakovaně hovořil o „sjednocování“ lidí čínského původu po celém světě.
Zpráva opakovaně upozorňuje, že cílem práce sjednocené fronty jsou často zámořští Číňané a že snahy jsou navrženy tak, aby je přiměly pracovat v zájmu režimu.
Cíle se v průběhu času měnily, nicméně nejvyšší prioritou vždy zůstávala „národní obroda“, tedy posilování postavení režimu jako dominantní globální mocnosti, uvádí zpráva.
Za tímto účelem režim využívá po celém světě občanská sdružení. Podle zprávy oddělení identifikuje cílovou skupinu, rozšíří pozvání k setkání s vedením KS Číny a k cestám do Číny a postupně tyto skupiny přesvědčuje, aby zesilovaly narativy čínské komunistické strany k zásadním tématům, jako jsou Taiwan a lidská práva.
„Může jít například o žádosti, aby členové organizace protestovali proti návštěvě taiwanského prezidenta, nebo aby obtěžovali ty, kteří upozorňují na porušování lidských práv ze strany KS Číny,“ uvádí se ve zprávě.
„Tyto aktivity jsou navenek prezentovány jako činnost místní neziskové organizace, která uplatňuje svá práva na svobodu projevu a shromažďování. Role strany je přitom zastřena.“
Jaké jsou tyto organizace
Podle zprávy je v současnosti za vlády Xi Jinpinga cílem dvanáct skupin: členové demokratických stran, nestraničtí jednotlivci, intelektuálové, etnické menšiny, osobnosti z náboženských kruhů, subjekty z ne-veřejného sektoru ekonomiky, osoby z nových společenských vrstev, zahraniční studenti, „krajané“ v Hongkongu, osoby na Taiwanu, Číňané, kteří se vrátili ze zahraničí, a jejich rodinní příslušníci, a také ti, „kteří vyžadují kontakt a sjednocení“.
Autor zprávy identifikoval širokou škálu občanských sdružení zapojených do „pečlivě kultivované“ sítě sjednocené fronty KS Číny. Podle zprávy tato sdružení prosazují cíle, jako je „dobře vyprávět příběh Číny“, „působit jako most mezi Čínou a světem“ a „obroda čínského národa“, aby přesvědčila různé skupiny k přijetí narativů KS Číny v klíčových otázkách, přičemž zpráva upozorňuje, že ačkoli mají jednotlivé organizace vertikální vazby na sjednocenou frontu, obvykle nemají vazby mezi sebou navzájem.
„V mnoha zásadních ohledech tyto skupiny představují hlas strany,“ uvádí zpráva.
Zahrnují sedm set organizací založených na identitě, jako jsou krajanské spolky, absolventská sdružení a skupiny vymezené etnickým původem, které často pořádají sváteční oslavy a pravidelné akce pro zapojení místních komunit. Tři takové skupiny uspořádaly v září ve Filadelfii slavnostní vztyčení vlajky KS Číny, které město schválilo navzdory rozsáhlé kritice.
Podle zprávy bylo zjištěno, že zhruba 540 studentských organizací má vazby na sjednocenou frontu. Tyto skupiny pořádají akce a mohou umožňovat sledování studentů.
„Svolávání těchto skupin může přispívat k prosazování vlivu čínského režimu v akademickém prostředí, které je vysoce ceněným sektorem,“ uvádí zpráva.
Zpráva rovněž identifikuje přes sto vzdělávacích organizací s vazbami na sjednocenou frontu, které se zaměřují na Číňany druhé a třetí generace prostřednictvím programů, jež mohou zahrnovat cesty do Číny, čínské učitele a potenciální partnerské instituce. Například v únoru 2022 uspořádala britská Asociace pro podporu čínského vzdělávání virtuální sérii školení o tom, jak hovořit o Číně a vyučovat mandarínštinu, které se zúčastnilo 1 200 učitelů čínského jazyka z 90 škol.
Autor zprávy nalezl ve čtyřech zemích celkem 322 podnikatelských sdružení, přičemž nejvyšší koncentraci – přes sto takových skupin – měla Kanada.
„Zaměřením těchto skupin je podporovat ekonomické vazby s Čínou a přivádět do ní zahraniční zdroje,“ konstatuje zpráva. Tyto organizace zprostředkovávají návštěvy a obchodní kontakty mezi místními a čínskými firmami, vládami a představiteli.
Podle zprávy jsou profesní organizace cílem snah o nábor talentů nebo získávání duševního vlastnictví. Existuje více než 170 takových organizací, z toho kolem sedmdesáti ve Spojených státech. Jednou z největších je Čínská asociace pro vědu a techniku USA, která má čtyři kanceláře v Číně a 16 poboček po celých Spojených státech.
Autor identifikoval kolem tří set identitně založených organizací sjednocené fronty ve Spojených státech, přičemž jednou z největších je Koordinační rada čínsko-amerických sdružení, která funguje jako zastřešující organizace sdružující čtyři desítky krajanských spolků.
Podle zprávy existují také centra kulturní propagace a přátelské organizace, které výzkumníci označují za nástroje „měkké moci“ KS Číny a které často pořádají vystoupení a ceremonie na podporu vztahů typu „lidé lidem“.
Kanada má téměř osmdesát takových skupin, což je nejvyšší počet ze všech čtyř zemí, které dohromady evidují celkem přes dvě stovky kulturních a přátelských organizací. Tyto organizace pořádají akce, jež slouží jako platformy pro setkávání představitelů KS Číny a místních úředníků, a tím podporují hospodářskou, obchodní a politickou spolupráci.
Existují také různé politické a na politiku zaměřené skupiny, například ty, které se soustředí konkrétně na prosazování postoje KS Číny k Taiwanu nebo na podporu iniciativy Pás a stezka. Výzkumník identifikoval 86 takových skupin, z toho zhruba padesát ve Spojených státech. Podle zprávy zahrnují skupiny napříč politickým spektrem, „protože pro KS Číny je nejvýhodnější být schopna oslovit všechny strany“. Ve Spojených státech mezi ně patří například Čínsko-americká republikánská národní federace a Čínsko-americký demokratický klub.
Zpráva dále identifikuje přes 160 čínsky psaných mediálních organizací působících v rámci sjednocené fronty, z toho téměř osmdesát ve Spojených státech. Zjistila, že některé z těchto skupin se snaží zastírat své vazby na čínský komunistický režim a jsou využívány k pokusům „budovat strategické vztahy se zahraničními médii“.
Výzkumník upozorňuje, že značná část práce sjednocené fronty probíhá otevřeně a lze jí čelit, byť nikoli snadno. KS Číny například „často rámuje snahy o odhalování své zahraniční vlivové činnosti jako nepřátelské akty namířené proti všem Číňanům“ a jednoduchá varování se mohou obrátit proti svému účelu.
Zpráva vyzývá k posílení globální spolupráce s cílem čelit vlivu KS Číny a podpořit ucelenější porozumění fungování sjednocené fronty.
–ete–
