Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Kompromisní dohoda ale vynechává jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.
Dvoutýdenní konference, která byla označována za příležitost ukázat, že země mohou přes absenci Spojených států spojit síly v boji proti změně klimatu, měla skončit v pátek. Protáhla se ale, protože vyjednavači se snažili vyřešit patovou situaci vyvolanou požadavkem na odklon od fosilních paliv. To se podařilo po celonočních jednáních vedených hostitelskou Brazílií.
Téměř 200 zemí schválilo dohodu jednomyslně. V plénu zazněl potlesk, když předseda COP30 André Corrêa do Lago udeřil kladívkem, což byl signál, že dohoda byla schválena, uvedla agentura AFP.
Po schválení dohody se však objevily nečekané komplikace. Počítalo se s tím, že jakmile bude hlavní dohoda přijata, zbytek programu už půjde hladce a jednotlivé body budou formálně odsouhlaseny. Do Lago však byl nucen přerušit zasedání, protože několik zemí vyjádřilo nespokojenost s tím, že jejich připomínky nebyly náležitě vyslyšeny předtím, než byla dohoda schválena.
Do Lago se nejprve pokusil nespokojenost řešit tím, že připomínky zapíše do závěrečné zprávy. Nakonec byl nucen jednání zcela přerušit, zejména kvůli opakovaným ostrým námitkám Kolumbie. Předsednictví poté jednání přesunulo do uzavřených konzultací.
Po zhruba hodině bylo jednání obnoveno a do Lago se omluvil za to, že přehlédl námitky některých zemí. Oznámil, že po konzultaci s právníky schválená dohoda nemůže být znovu otevřena, aby do ní bylo možné přidat přísnější formulace týkající se fosilních paliv. Dohoda tak platí. Slíbil Kolumbii, že otázka přísnější formulace může být znovu vznesena za šest měsíců, kdy bude pravidelný summit, který se koná mezi jednotlivými konferencemi COP.
Dohoda zahajuje dobrovolnou iniciativu na urychlení klimatických opatření, která mají pomoci zemím splnit jejich stávající závazky ke snížení emisí. Vyzývá bohaté země, aby do roku 2035 alespoň ztrojnásobily částku, kterou poskytují rozvojovým zemím na pomoc při přizpůsobování se oteplujícímu se světu.
Rozvojové země argumentují, že naléhavě potřebují peníze, aby se mohly přizpůsobit dopadům změny klimatu, které již nyní pociťují. Patří mezi ně zvyšování hladiny moří a zhoršování vln veder, sucha, povodní a bouří.
Dohoda také zahajuje proces, v rámci kterého budou klimatické orgány přezkoumávat, jak sladit mezinárodní obchod s klimatickými opatřeními. V textu se uvádí souvislost s obavami, že rostoucí obchodní bariéry omezují přijímání čistých technologií.
EU usilovala o to, aby se do oficiální dohody dostala formulace o odklonu od fosilních paliv. Narazila ale na tvrdý odpor skupiny arabských zemí, včetně největšího světového vývozce ropy, Saúdské Arábie.
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra ještě před konečným schválením uvedl, že navrhovaná dohoda je přijatelná, i když si EU přála více. „Měli bychom ji podpořit, protože alespoň směřuje správným směrem,“ řekl.
Prezident COP30 do Lago uvedl, že otázky fosilních paliv a ochrany lesů nebudou zařazeny do oficiální dohody. Předsednictví k těmto otázkám vydá samostatné dokumenty, protože se na těchto tématech během světových klimatických jednání nepodařilo dosáhnout konsensu.
