Analýza
Při nedávných zemských volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci dosáhla AfD svého dosud nejlepšího výsledku v západním Německu a stala se nejsilnější opoziční stranou. Jaké dopady může mít tento úspěch?
Již delší dobu se v médiích v narážce na stranickou barvu AfD před téměř každými komunálními či zemskými volbami hovoří o „modré vlně“. Tím se zpravidla myslí, že AfD ve srovnání s předchozími volbami výrazně posiluje a stále častěji dosahuje podpory, kterou tradiční strany již nedokážou, nebo jen zřídka dokážou překonat.
V zemských volbách v roce 2024 získala AfD v Braniborsku 29,2 procenta hlasů. V Durynsku přesvědčila 32,8 procenta voličů a v Sasku 30,6 procenta.
Takových volebních výsledků dnes kdysi silná dělnická a lidová strana SPD dosahuje už jen zřídka a na mnoha místech vůbec. Podobně jsou na tom i Zelení a FDP. Pouze unijní strany se v preferencích voličů pohybují na srovnatelné úrovni nebo ji překonávají.
„Útok“
Pro státem financovaný zahraniční vysílač Deutsche Welle (DW) je možnost, že by voliči při zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Sasku-Anhaltsku v září tohoto roku dali většinovou podporu AfD, důvodem k obavám.
„Bezpečnostní orgány a mnoho demokratických spolků jsou znepokojeny,“ píše DW na začátku roku v online článku na svých německojazyčných stránkách. Důvodem jsou průzkumy, podle nichž by AfD mohla v Meklenbursku-Předním Pomořansku dosahovat podpory 34 procent a v Sasku-Anhaltsku dokonce 39 procent voličů.
To znamená: možnost, že by AfD mohla v obou spolkových zemích demokratickou cestou dosáhnout absolutní většiny schopné vládnout – přestože ji všechny ostatní strany izolují a staví proti ní „ochrannou zeď“ (tzv. Brandmauer) – hodnotí Deutsche Welle již v titulku jako „Útok“.
Autor, který pro toto médium píše především o pravicovém extremismu, přitom neupřesňuje, na koho nebo na co má být tento „útok“ zaměřen.
Důsledky volebních úspěchů AfD
Obecně lze v důsledku volebních úspěchů AfD na úrovni spolkových zemí konstatovat, že se všude zkomplikovalo sestavování vlád prostřednictvím koalic stran, které ve skutečnosti zastávají protichůdné politické postoje.
Extrémní případ Durynsko: Ačkoli se AfD stala v zemských volbách v roce 2024 nejsilnější politickou silou, žádná z ostatních stran s ní nechtěla vstoupit do koalice. Vláda proto vznikla pod vedením durynské CDU společně s SPD a uskupením Bündnis Sahra Wagenknecht (BSW).
Posun politické debaty
Částečně křehká vládní uskupení na úrovni spolkových zemí jsou sice důsledkem volebních úspěchů AfD, ve skutečnosti však vznikají především kvůli postoji ostatních stran označovanému jako „ochranná zeď“. Tím se rozumí odmítání jakékoli politické spolupráce s AfD.
Dochází tak i k posunu politické debaty. Témata jako klimatická a energetická politika, azylová a migrační politika vnímaná veřejností jako rostoucí problém nebo nedostatečné vyhodnocení zdravotní politiky během pandemie covidu-19 strana AfD vytrvale otevírá – a právě proto se jim ostatní strany částečně vyhýbají.
Migrace – hlavní téma?
„Sotva něco hýbe Němci tak silně jako téma migrace. V centru politických sporů přitom stojí azylová politika,“ uvádí nadace Konrada Adenauera spojená s CDU v online článku z roku 2025.
Přestože to CDU ví, voliči v této oblasti více důvěřují AfD. Podle průzkumu agentury infratest dimap ze září 2025 uvedlo 26 procent dotázaných, že právě AfD považují v této oblasti za nejpřesvědčivější, zatímco unie dosáhla 24 procent. Lze tedy předpokládat, že voliči, pro které je téma migrace zásadní, dávají častěji hlas AfD.
Už v únoru 2025 dospěla zpravodajská relace tagesschau k závěru, že „téma migrace ovládá kampaň před volbami do Spolkového sněmu více než jakékoli jiné.“ Také letošní zemské volby naznačily, že migrace stojí pro mnoho voličů v popředí: v Porýní-Falci dosáhla AfD s 19,5 procenta svého dosud nejlepšího výsledku v západním Německu.
Zároveň se ukazuje, že dříve předpokládané regionální rozdělení politiky mezi východem a západem Německa už nemusí platit v takové míře. Jak SPD, tak CDU čelí ztrátě voličů – mimo jiné proto, že se tématu, které voliče nejvíce zajímá, nevěnují dostatečně. Rostoucí volební úspěchy AfD tak vyvíjejí tlak právě na tyto dvě strany a zároveň vedou k oslabování FDP.
AfD podle experta oslovuje obavy pracujících
„AfD získala v zemských volbách v Bádensku-Württembersku 18,8 procenta hlasů. Podle infratest dimap však podíl hlasů mezi dělníky dosahoval téměř dvojnásobku – 37 procent,“ uvádí veřejnoprávní stanice SWR, která cituje odborníka na komunikaci Franka Brettschneidera z Univerzity v Hohenheimu. Ten vysvětluje volební chování tím, že AfD posiluje „obavy, které mezi pracujícími existují“. Strach ze ztráty životní úrovně je přitom jen jedním z aspektů. Jde také o pocit, že je zavedené strany nedostatečně zastupují.
AfD pak tvrdí: „‚Ti nahoře nemají o vaší životní realitě vůbec ponětí. My ano.‘ A s tímto příběhem se jí to částečně daří,“ zní Brettschneiderova analýza.
K podobnému závěru ohledně volebního chování pracujících vede i výsledek voleb v Porýní-Falci, kde AfD rovněž výrazně posílila v tradičních dělnických regionech.
Brettschneiderův předpoklad, že se pracující již necítí být zastoupeni zavedenými stranami, sdílí i komentář v levicově orientovaném berlínském deníku Taz. Clara Dünklerová píše, že už nezáleží na tom, zda vládne CDU, nebo SPD: „Pro samotné Porýní-Falc nebude otázka, kdo stojí v čele koalice, mít zásadní význam.“ A dále: „Pro náladu v zemi byl výsledek voleb jednoznačný. AfD s více než 19 procenty dosáhla nejsilnějšího výsledku v západoněmecké spolkové zemi. A to přesto, že [kandidát CDU na post ministerského předsedy Gordon] Schnieder se snažil získat část voličů AfD tím, že hovořil o ‚nožové kriminalitě jako importovaném problému‘,“ uvádí Dünklerová.
Ztráta důvěry v zavedené strany
Jinými slovy: v části pracujících došlo k trvalé ztrátě důvěry vůči zavedeným stranám, což se může projevit i v budoucích volbách.
Výsledky voleb mají konkrétní dopady i na budoucí politiku v obou jihozápadních spolkových zemích. Předseda poslaneckého klubu AfD v zemském sněmu Porýní-Falce Jan Bollinger oznámil, že chce zřídit vyšetřovací komise, například k prověření pandemické politiky zemské vlády.
V Durynsku a Braniborsku získala AfD v roce 2024 dokonce více než třetinu mandátů, a může tak uplatňovat takzvanou blokovací menšinu, pokud je pro rozhodnutí parlamentu potřeba dvoutřetinová většina. Blokovací menšina tak dává významnou moc i menšině. V Durynsku například od začátku roku 2025 blokuje jmenování soudců a státních zástupců ve výběrové komisi pro soudce.
Proměna v lidovou stranu?
Po spolkových volbách v únoru 2025 dospěl Bavorský rozhlas (BR) po zisku 20,8 procenta hlasů pro AfD na celostátní úrovni k závěru: „AfD už dávno není jen protestní stranou.“
Alespoň ve východoněmeckých spolkových zemích je AfD „mezitím lidovou stranou“, cituje mnichovská stanice politoložku Ursulu Münchovou. Strana tam podle ní oslovuje „téměř všechny společenské vrstvy“.
Už v roce 2017 upozornil evangelický měsíčník Chrismon na studii, podle níž AfD nevolí pouze sociálně slabší občané, ale existuje dokonce „mírná statistická tendence“, že s AfD sympatizují i lidé s vyššími příjmy, jak uvádí vedoucí studie, sociolog Holger Lengfeld.
Závěr: Pokud z těchto zjištění vyjdeme, může více než osm let stará studie nejlépe vysvětlovat překvapení zavedených stran nad volebními úspěchy AfD – tedy že strana oslovuje jak část pracujících na úkor SPD, tak i část majetnějších voličů na úkor CDU a FDP.
Zdá se, že dosud velké strany z těchto poznatků nevyvodily dostatečné závěry. AfD tak jako silná opoziční strana získává politickou páku, aby stále více tlačila na vládní strany v zemských parlamentech i ve Spolkovém sněmu, a to jak v sociálních, tak v hospodářských otázkách.
–etg–
