Trumpova administrativa se snaží zachránit těžbu uhlí. Mezitím je v Evropě německá strategie počítající s úplným ukončením využívání uhlí nyní znovu přehodnocována.
Administrativa Donalda Trumpa se snaží oživit americký uhelný průmysl, který se potýká s problémy. Přesto analytici upozorňují, že navzdory nedávným známkám oživení je skutečná renesance tohoto odvětví stále velmi nejistá.
Podíl elektřiny vyrobené z uhlí ve Spojených státech podle organizace Global Energy Monitor a amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) klesl z 57 procent v roce 1988 na 17 procent v roce 2025. Analytická společnost Wood Mackenzie předpokládá, že výroba elektřiny z uhlí bude nadále klesat a mezi lety 2025 a 2032 se sníží o více než jednu třetinu.
V dubnu 2025 vydal americký prezident Donald Trump výkonná nařízení, která mají urychlit pronájem federálních pozemků pro těžbu uhlí, zjednodušit povolovací proces pro uhelné elektrárny, zařadit uhlí mezi strategické nerostné suroviny a zrušit přísné emisní předpisy pro uhelné elektrárny zavedené administrativou Joea Bidena.
V červnu americké ministerstvo energetiky přislíbilo až 850 milionů dolarů na výstavbu dvou nových uhelných elektráren na Aljašce a v Západní Virginii a na modernizaci stávajících elektráren. Z této částky více než 400 milionů dolarů pochází z prostředků podle zákona Defense Production Act a je určeno na modernizaci uhelných elektráren v Indianě, Kentucky, Severní Karolíně, Severní Dakotě, Oklahomě, Tennessee, Západní Virginii a Wisconsinu. Ministerstvo rovněž investuje 75 milionů dolarů do projektu terminálu West Gateway, který zahrnuje výstavbu železniční a přístavní infrastruktury pro usnadnění vývozu.
Analytici uvádějí, že tyto iniciativy zatím pomáhají udržet odvětví nad vodou.
„Kroky Trumpovy administrativy, jejichž cílem bylo zastavit protiuhelné politiky předchozí administrativy – navržené tak, aby předčasně uzavřely dobře fungující uhelné elektrárny – a podpořit cenově dostupné a spolehlivé dodávky elektřiny, … splnily přesně tento účel,“ říká deníku Epoch Times Ashley Burkeová, mluvčí Národní těžařské asociace.
Energetické společnosti, které se snaží pokrýt rostoucí poptávku po elektřině, odkládají termíny uzavření stávajících uhelných elektráren.
Ed Crooks, místopředseda společnosti Wood Mackenzie, ve zprávě z roku 2025 uvedl, že „prudký růst poptávky po elektřině ve Spojených státech, způsobený především novými datovými centry pro umělou inteligenci, oživuje naděje na alespoň o něco příznivější budoucnost uhlí“.
„Uzavření několika plánovaných uhelných elektráren bylo odloženo, protože energetické společnosti se snaží zajistit jakoukoli výrobní kapacitu, která bude k dispozici,“ dodal Crooks.
Těžba uhlí ve Spojených státech v roce 2025 vzrostla oproti předchozímu roku o 13 procent a desítkám uhelných elektráren, které měly být odstaveny, byla prodloužena provozní životnost, popisuje Burkeová. Bez těchto elektráren by podle ní mnoho energetických společností nedokázalo zaručit spolehlivé dodávky elektřiny.
Odkládání uzavírání elektráren je však jedna věc. Výstavba nových moderních elektráren je věc druhá.
„Zachování stávajících elektráren je dobré z hlediska cenové dostupnosti i spolehlivosti, ale pokud má být uhelný průmysl dlouhodobě životaschopný, musí nyní začít stavět významný počet nových uhelných elektráren,“ vysvětluje pro Epoch Times Isaac Orr, viceprezident pro výzkum společnosti Always On Energy Research. „Jestliže se tomuto odvětví nepodaří přidat další megawatty právě v době boomu poptávky po datových centrech, kdy se to má stát?“
Uhlí čelí silným překážkám
Před vydáním Trumpových výkonných nařízení odhadoval EIA, že celková těžba uhlí ve Spojených státech klesne v roce 2026 o 2 procenta a v roce 2027 o další 4 procenta. Situaci dále zhoršuje skutečnost, že vývoz amerického uhlí se v roce 2025 oproti roku 2024 snížil o 14 procent, tedy přibližně o 15 milionů amerických tun (americká tuna = 907 kg), především kvůli 92procentnímu poklesu vývozu uhlí do Číny.
Analytici upozorňují, že americký uhelný průmysl čelí výrazným překážkám i přes podporu Trumpovy administrativy.
„Přestože Trumpova administrativa udělala mnoho pro podporu domácího uhelného průmyslu, toto odvětví neroste a čelí značným politickým rizikům,“ poznamenává pro Epoch Times energetický expert a autor knihy A Question of Power Robert Bryce.
Navzdory podpoře Trumpovy administrativy čelí americký uhelný průmysl podle analytiků výrazným překážkám.
Tato politická rizika mají vycházet z dobře financovaných ekologických neziskových organizací, které podle Roberta Bryce „disponují ročními příjmy ve výši stovek milionů dolarů, značnou část těchto prostředků vynakládají na uzavírání stávajících uhelných elektráren a budou masivně investovat také do toho, aby zabránily výstavbě jakýchkoli nových uhelných elektráren“.
Mezi odpůrce uhlí patří například organizace Sierra Club, podle níž ve Spojených státech každoročně předčasně zemře 6 500 lidí na nemoci spojené se znečištěním ovzduší způsobeným spalováním uhlí. Ředitelka kampaně Beyond Coal Laurie Williamsová v prohlášení uvedla, že politiky podporující uhlí „způsobují, že jsme nemocnější, zvyšují už tak vysoké náklady na zdravotní péči a ohrožují budoucnost našich dětí“.
Aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku po elektřině, očekávají developeři a provozovatelé elektráren v roce 2026 přidání nového výkonu o kapacitě 86 gigawattů (GW), uvedl úřad EIA. Nová výstavba se však má soustředit především na obnovitelné zdroje, přičemž z uhlí nemá přibýt žádný nový výkon. Solární energie bude tvořit 51 procent nově instalované kapacity, bateriová úložiště 28 procent, větrná energie 14 procent a zemní plyn přibližně 7 procent.
V květnu dosáhla americká elektrická síť významného milníku, když výroba elektřiny ze solární energie poprvé překonala výrobu z uhlí. Podle mezinárodního energetického think tanku Ember zajistila solární energie v tomto měsíci rekordních 12,8 procenta elektřiny ve Spojených státech, zatímco podíl uhlí klesl na 12,2 procenta.
Vítr, slunce a účty za elektřinu
Kritici výroby elektřiny z uhlí tvrdí, že kromě ekologických důvodů stojí za ústupem uhlí také ekonomika a že výroba elektřiny z větru a slunce je dnes levnější než z uhlí.
Ve zprávě Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) z roku 2025 se uvádí: „Na základě ukazatele LCOE dodávalo 91 % nově uvedených velkých obnovitelných zdrojů elektřinu s nižšími náklady než nejlevnější nově postavená alternativa založená na fosilních palivech.“
Ukazatel LCOE (vyrovnané náklady na výrobu elektřiny) porovnává celkové celoživotní náklady na výstavbu a provoz elektrárny s celkovým množstvím elektřiny, které by měla během své životnosti vyrobit. OSN i další zastánci obnovitelných zdrojů jej používají jako základ pro tvrzení, že větrná a solární energie jsou levnější alternativou k plynu nebo uhlí. Na základě tohoto ukazatele konstatuje IRENA, že solární energie a větrné elektrárny na pevnině byly v roce 2024 o 41, respektive 53 procent levnější než nejlevnější nově postavená elektrárna na fosilní paliva.
Kritici však namítají, že ukazatel LCOE zachycuje pouze část celkových nákladů spojených s větrnou a solární energií. Na rozdíl od výstavby nových větrných či solárních elektráren nevyžadují stávající uhelné elektrárny novou výstavbu. Ani nové uhelné elektrárny navíc nevyžadují budování paralelních zdrojů výroby – obvykle plynových elektráren nebo bateriových úložišť – které dodávají elektřinu v době, kdy nesvítí slunce nebo nefouká vítr, ani výstavbu nových přenosových vedení spojujících elektrickou síť s oblastmi vhodnými pro výrobu větrné či solární energie.
„Stávající uhelné elektrárny vyrábějí elektřinu za mnohem nižší cenu než nové větrné a solární projekty, zejména pokud se započítají náklady na záložní zdroje energie, tedy bateriová úložiště nebo zemní plyn,“ vysvětluje Orr s odkazem na údaje americké Federální komise pro regulaci energetiky. „Provoz stávajících uhelných elektráren je levný, protože jsou z velké části účetně odepsané, což znamená, že jejich investiční náklady byly v podstatě již splaceny. Díky tomu mohou zákazníkům poskytovat spolehlivou elektřinu za nízkou cenu.“
Podobně i zpráva portálu Massachusettského technologického institutu (MIT) Climate Portal z roku 2023 uvádí, že přestože zapojení větrných a solárních elektráren do sítě může snížit místní emise, pravděpodobně zároveň zvýší účty za elektřinu kvůli dodatečné infrastruktuře potřebné ke zvládnutí závislosti těchto zdrojů na počasí.
„U větru a slunce dostáváte energii tehdy, když ji poskytne příroda,“ poznamenává profesor MIT Richard Schmalensee. „Je to jednoduše složitější systém a nebude levnější.“
Ekonomiku uhelných elektráren ovlivňuje také skutečnost, že většina stávajících zařízení stárne, a proto vyžaduje nákladnější údržbu. Podle agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) navíc pracují jen na zlomku svého projektovaného výkonu. Uhelné elektrárny byly původně postaveny jako zdroje základního zatížení díky své schopnosti nepřetržitého provozu. Dnes jsou však využívány jen přerušovaně v době, kdy nejsou k dispozici větrné a solární zdroje, a jejich opětovné uvedení do provozu z klidového stavu vyžaduje více energie.
Energetická bezpečnost
Zastánci uhlí tvrdí, že při hodnocení by se měla zohledňovat také spolehlivost uhelných elektráren. Zatímco výroba z větru a slunce závisí na počasí a i dodávky zemního plynu jsou závislé na včasném zásobování prostřednictvím plynovodů, zásoby uhlí na několik měsíců lze skladovat přímo v areálu elektrárny, což umožňuje její provoz i během krátkodobých výpadků dodávek.
Zatímco aktivisté vystupující proti fosilním palivům tvrdí, že je třeba zohledňovat takzvané „společenské náklady uhlíku“, tedy škody způsobené emisemi, Orr na základě nedávných výpadků elektřiny ve Španělsku, Texasu a Kalifornii vyčíslil to, co označuje jako „společenské náklady výpadků elektřiny“.
Tyto náklady zahrnují zkažené potraviny v obchodech a restauracích, ztracené tržby a pracovní hodiny i úmrtí způsobená nedostatkem vytápění nebo klimatizace. Odstranění spolehlivých zdrojů elektřiny z elektrické sítě by podle studie „způsobilo náklady na výpadky natolik vysoké, že by podstatně snížily nebo zcela vymazaly předpokládané celostátní přínosy pro klima“.
Robert Bryce podotýká, že existují strategické důvody, proč by Spojené státy neměly likvidovat levný a spolehlivý zdroj energie, kterého mají dostatek.
„Musíme udržet naše stávající uhelné elektrárny v provozu, aby pomáhaly zajišťovat naši energetickou bezpečnost,“ zmiňuje. „Spojené státy nemohou a neměly by přehlížet své obrovské zásoby uhlí.“
Bryce odhaduje, že Spojené státy mají při současné úrovni spotřeby zásoby uhlí přibližně na 400 let. „Spojené státy nejsou Saúdskou Arábií uhlí, jsou celou organizací OPEC uhlí,“ vyzdvihuje.
Uhlí expanduje v zahraničí
Zatímco se ve Spojených státech vede debata o budoucnosti uhelného průmyslu, mnoho dalších zemí své uhelné kapacity výrazně rozšiřuje.
„Když se podíváme daleko za hranice politiky současné administrativy, stále více zemí se kvůli rostoucí poptávce a omezeným dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG) vrací k uhlí,“ uvádí Burkeová.
Zatímco Čína a Indie pokračují ve výstavbě nových uhelných elektráren rekordním tempem, Německo a další členské státy EU odkládají odchod od uhlí. Německá strategie Energiewende, která počítala s úplným ukončením využívání uhlí do roku 2038, je nyní znovu přehodnocována kvůli rostoucím cenám energií. Ty podle některých analytiků vedou výrobní podniky k přesunu do zemí s levnější energií.
Německý kancléř Friedrich Merz v březnu prohlásil, že „není připraven ohrozit jádro našeho průmyslu kvůli plánům na ukončení využívání uhlí, které se ukázaly jako nerealistické.“
Podle finského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší a agentury Reuters přidala Čína v roce 2025 celkem 161 GW nových nebo znovu spuštěných uhelných kapacit, zatímco celkový výkon uhelných elektráren v Indii dosáhl v dubnu maxima 187 GW.
Pro srovnání, ve Spojených státech dnes zbývá přibližně 175 GW uhelných kapacit, oproti více než 300 GW v roce 2013. Podle organizace Global Energy Monitor se přitom kvůli odstaveným elektrárnám využívá pouze přibližně 75 GW.
„Čína a Indie získávají levnou energii z domácích zdrojů, která zajišťuje spolehlivé dodávky elektřiny nepřetržitě po celý den,“ zdůrazňuje Orr.
„Na rozdíl od zkapalněného zemního plynu je uhlí odolnější vůči výpadkům dodávek a prudkým výkyvům světových cen, například těm, které souvisejí s válkou v Íránu. Uzavíráním amerických uhelných elektráren se Spojené státy připravují o spolehlivé zdroje elektřiny, které mohou zajistit vyšší spolehlivost dodávek během zimních bouří.“
–ete–
