Švýcarský parlament v pátek odhlasoval návrh vládní novely, která obsahuje zrušení zákazu výstavby nových jaderných elektráren.
Národní rada hlasovala v pátek 19. června pro zrušení devět let starého zákazu poté, co tento krok podpořilo ministerstvo energetiky. „Bez jaderné energie se neobejdeme. S ohledem na budoucí poptávku po elektřině je odpověď jasná,“ uvedl ministr energetiky Albert Rösti v nedávném rozhovoru pro švýcarský deník NZZ.
V prosinci 2019 byla přitom slavnostně vypnuta jaderná elektrárna Mühleberg s tím, že jde o první milník na cestě k energetické transformaci. Další tři zařízení měla být vyřazena z provozu postupně do roku 2044.
Roční spotřeba elektřiny ve Švýcarsku pravděpodobně vzroste ze současných 60 TWh na 70–80 TWh do roku 2050, a to kvůli růstu počtu obyvatel a snahám o dekarbonizaci, uvedl kabinet v prohlášení v srpnu 2024, kdy poprvé představil plán změnit legislativu a zákaz zrušit.
„Je otevřenou otázkou, zda může být rozšiřování obnovitelných zdrojů energie úspěšné dostatečně rychle na to, aby pokrylo kapacitu, o kterou přicházíme, a nárůst poptávky,“ uvádí se podle Montel News v prohlášení.
Švýcarsko má v současnosti čtyři jaderné reaktory s celkovým výkonem 3 GW – Beznau 1 a 2, každý o výkonu 365 MW, Gösgen o výkonu 1 020 MW a Leibstadt o výkonu 1 233 MW.
Přestože energetický mix Švýcarska je velmi čistý, spoléhání se na dominantní vodní elektrárny přináší také silnou sezónní nerovnováhu. V létě, kdy je v přehradách spousta vody z tání sněhu a ledovců, země přebytky vyváží, a v zimním období naopak ve velkém dováží ze sousedních zemí, především pak z Francie, která vyrábí většinu elektřiny z jaderných zdrojů.
Přestože zrušení zákazu stvrdil parlament, nemusí to znamenat definitivní stopku snahám o zablokování jádra. Strana Zelení již avizovala předem, že pokud zákaz Národní radou projde, vyvolají celostátní referendum. Nedávné průzkumy nicméně ukazují, že přes 50 procent obyvatel horské země je pro zrušení zákazu a většina podporuje jádro jako klimaticky přívětivý zdroj elektřiny.
