Maurice Forgeng

21. 7. 2026

Evropská komise napomenula všech 27 členských států, protože nedodržely lhůtu pro provedení nové směrnice o energetické náročnosti budov. Pokud je některá země nedokáže včas provést, hrozí jí řízení o porušení unijního práva.

Všechny státy EU jsou v prodlení

Úřad Evropské unie zjistil plošné nedostatky v oblasti klimatické politiky u všech států EU. Podle portálu Insight EU Monitoring vyzvala Evropská komise všechny členské státy, aby „provedly zpřísněná pravidla pro energetickou účinnost budov“.

Všechny země EU totiž zmeškaly lhůtu, podle níž měly do 29. května 2026 přijmout vnitrostátní zákony odpovídající unijním požadavkům vycházejícím ze směrnice o energetické náročnosti budov. Klíčovým je požadavek, který stanovuje že „všechny nové budovy by měly být budovami s nulovými emisemi do roku 2030 a stávající budovy by měly být transformovány na budovy s nulovými emisemi do roku 2050“.

Běží dvouměsíční lhůta

Evropská komise kvůli těmto pochybením zahájila řízení o porušení unijního práva. Členským státům nejprve zaslala výzvy k nápravě. Každá země EU nyní musí do dvou měsíců reagovat, dokončit provedení směrnice a informovat Komisi o dalších přijatých opatřeních.

Pokud Evropská komise obdrží od jednoho nebo více členských států neuspokojivou odpověď, může vydat odůvodněné stanovisko.

Jestliže některá země nezareaguje vůbec nebo její reakce nebude uspokojivá, může následovat žaloba u Soudního dvora EU. Evropská komise může současně navrhnout uložení finančních sankcí.

Směrnice (EU) 2024/1275

Unijním právním předpisem je již zmíněná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov. Označuje se také jako směrnice o budovách nebo Case Green. Všechny členské státy se na ní dohodly 24. dubna 2024.

Směrnice mimo jiné zavádí postupný přechod k takzvaným budovám s nulovými emisemi u nové výstavby ve všech členských státech EU. To znamená, že budovy nesmějí v místě provozu produkovat emise CO₂ z fosilních paliv. Zároveň musejí být schopny podle potřeby přizpůsobovat svou spotřebu, výrobu a ukládání energie. Od roku 2028 má toto pravidlo platit pro nové veřejné budovy a od roku 2030 pro všechny novostavby.

U stávajících obytných budov směrnice stanoví postupné renovace. Počítá se se snižováním průměrné spotřeby primární energie v období od roku 2020 do roku 2050. Již do roku 2030 musejí obytné budovy v EU snížit průměrnou spotřebu primární energie o 16 procent a do roku 2035 o 20 až 22 procent. Nejméně 55 procent úspor má přitom vzniknout renovací budov s nejhorší energetickou náročností.

Čeho tím chce EU dosáhnout

Směrnice představuje jeden z hlavních nástrojů Zelené dohody pro Evropu a balíčku Fit for 55. Cílem tohoto společného rozhodnutí je snížit emise skleníkových plynů v celém fondu budov v EU.

Do roku 2050 má být toto odvětví zcela bezemisní. Podle portálu jsou budovy největším spotřebitelem energie v Evropě. Evropská komise proto přikládá plnění těchto klimatických cílů velký význam.

etg

Související články

Přečtěte si také

„Skanzen české energetiky“ vs „Máme radost“ – zúžení akceleračních zón přineslo kritiku i spokojenost

Poté, co vláda Andreje Babiše včera oznámila zúžení akceleračních zón pro výstavbu solárních a větrných elektráren na 11 procent plochy původně projektované předchozí vládou, reagovali proponenti i kritici obnovitelných zdrojů.

Hlaváč: Armáda při plánování svého rozpočtu počítá s výdaji nad dvě procenta HDP

Česká armáda při plánování svého rozpočtu počítá s výdaji převyšujícími dvě procenta hrubého domácího produktu, aby se jí podařilo naplnit požadavky schopností vůči Severoatlantické alianci (NATO).

Turek na prezidenta žalobu nakonec nepodá

Spor kolem odmítnutí prezidenta Turka ministrem měl pokračovat. Poslanec měl připravený návrh žaloby. Nakonec změnil názor a žalobu nepodá.

Reforma německých zpravodajských služeb může omezit základní práva, varuje tamní zmocněnkyně

Plánovaná reforma německých zpravodajských služeb podle zmocněnkyně pro ochranu osobních údajů Louisy Spechtové-Riemenschneiderové představuje závažná rizika pro občanská práva.

Googlu hrozí po sankcích v EU další žaloby o miliardové odškodné od konkurentů

Desítky let trvající zásahy proti obchodním praktikám americké technologické společnosti Google v Evropské unii vstupují do nové a nákladné fáze.

Johnson & Johnson zaplatí okolo 5 miliard dolarů za urovnání desítek tisíc žalob

Americká společnost Johnson & Johnson zaplatí přibližně 5,5 miliardy dolarů (117 miliard Kč) za urovnání desítek tisíc žalob, podle nichž její dětský zásyp a další výrobky obsahující mastek způsobují rakovinu vaječníků.

Proč starověká medicína spojuje krásu a ušlechtilé umění se zdravím

Zdravý životní styl nespočívá pouze v konzumaci kvalitních potravin a nápojů. Důležité je také pečovat o své smysly – a překvapivě nám v tom může pomoci velké umění.

Jak policista proměnil osobní krizi v záchranné lano pro druhé

Bývalý policista Adam Davis překonal sebevražednou krizi a nyní pomáhá lidem ve službě posilovat víru, rodiny a psychickou odolnost.