Společným cílem České republiky a Belgie v EU je dostat vysoké ceny energií pod kontrolu. Shodli se na tom dnes v Praze předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a belgický premiér Bart De Wever. Řekli to na tiskové konferenci po jednání. Wever uvedl, že Babiš v EU nastoluje téma vysokých cen energií v evropském kontextu a nebojí se problém pojmenovat.
„Tématem byly ceny energií, musíme být všichni konkurenceschopní a vysoké ceny energií v tom brání,“ uvedl De Wever. Babiš připomněl, že ČR je aktivní ohledně revize emisních povolenek ETS1. „Mám pocit, že si v tom rozumíme, jsme pragmatičtí, máme dobrou chemii,“ dodal.
Oba premiéři jednali také o situaci na Ukrajině, v Hormuzském průlivu či o energetické bezpečnosti a jaderné energetice. „Máme skvělé a přátelské vztahy s Belgií, spolupracujeme v rámci EU a NATO,“ řekl Babiš. „Shodli jsme se na tom, že válka na Ukrajině musí okamžitě skončit. Doufáme, že se dospěje k mírovým jednáním mezi Ukrajinou a Ruskem,“ podotkl De Wever.
Belgie je podle Babiše klíčový obchodní partner ČR, desátý největší investor v zemi. Český export se zvýšil, loni ČR vyvezla do Belgie zboží za rekordních 136 miliard Kč, vzájemná obchodní výměna dosáhla 220 miliard Kč. „Spolupracujeme v oblasti špičkových technologií, jsme také velmi aktivní ve spolupráci s Belgií na polovodičových iniciativách, včetně budoucího Aktu o čipech 2.0,“ uvedl Babiš.
Jedním z klíčových témat byla podle něj energetika, kde se ČR a Belgie shodují na tom, že jaderná energetika je důležitou součástí energetického mixu, protože dává státům strategickou nezávislost. „Jádro v Evropě hraje a bude hrát zásadní roli při zajištění dostupné a nízkoemisní energie. Jsem rád, že máme v Belgii silného partnera při prosazování významu jaderné energie na evropské úrovni. Tam nás čeká i boj o příští rozpočet,“ doplnil Babiš.
Poté přijal na Pražském hradě De Wevera prezident Petr Pavel. Jednali podle kanceláře prezidenta o bezpečnostní situaci ve světě, transatlantických vztazích a posilování evropské obranyschopnosti.
Babiš je jedním z unijních lídrů, kteří hlasitě požadují změnu systému emisních povolenek EU ETS. Po skončení summitu EU v březnu mimo jiné uvedl, že Česko bude dál hledat spojence pro své návrhy, mezi něž patří vynětí energeticky náročného průmyslu ze systému povolenek do roku 2034.
Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy snižovat emise. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, což je motivuje k investicím do čistších technologií. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové zůstává systém ETS „osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu“.
Unijní prezidenti a premiéři by se měli tématem opět zabývat na summitu v červnu, Evropská komise by pak měla v červenci představit revizi systému emisních povolenek EU ETS1. Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU.
