Dnešní summit prezidentů zemí Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) na Pražském hradě podle českého prezidenta Petra Pavla pomohl hledat průsečíky, kde mohou sousedé spolupracovat. Prezidenti mluvili například o rozvoji infrastruktury či budoucnosti Mezinárodního visegrádského fondu. Ten by podle Pavla mohl rozšířit své aktivity na Ukrajinu a do budoucna také do ostatních zemí Východního partnerství a na západní Balkán.
Pavel zdůraznil, že názory představitelů V4 se mění, ale země zůstávají sousedy a usilují o dobré vztahy. „Musíme vědět, kde máme průsečíky, kde můžeme spolupracovat, kde se lišíme. I v tom byl dnešní summit důležitý,“ řekl Pavel.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že všechny čtyři státy mají zájem o dobré sousedské a mezilidské vztahy, ale respektují přitom své odlišné názory na některé věci. „A i o nich se dokážeme bavit,“ uvedla. Maďarská prezidentka Katalin Nováková zdůraznila, že propojení zemí V4 existuje již 700 let a zájmem je udržet to tak i nadále. Spolupráci skupiny podle ní není na místě pohřbívat.
Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí deset milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států tuto iniciativu podle polského prezidenta Andrzeje Dudy předají k projednání premiérům.
Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. „Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu,“ řekl Pavel.
Státníci hovořili i o konkrétních aktivitách a projektech, mezi kterými dominovalo propojení regionu – ať už vysokorychlostní železnicí, dálnicemi, ale i třeba energeticky. Podle Novákové se mluvilo také o bezpečnosti, protože region tvoří „bezpečný ostrov v srdci Evropy“. „Na to nahlížíme jako na bohatství a chceme to uchovat i do budoucna,“ uvedla. Zdůraznila téma boje proti terorismu či ochrany vnějších hranic EU.
