Důchodový věk v Česku by se měl zvedat pomaleji, než původně počítala důchodová reforma. Posouval by se o měsíc ročně místo navrhovaných až dvou měsíců. Koalice se na změně dohodla. Úpravu její poslanci příští týden navrhnou ve Sněmovně do projednávané reformní důchodové novely. Na dotaz ČTK to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vládní reforma počítala s pokračováním navyšování penzijního věku nad 65 let od příštího desetiletí podle prodlužování života u jednotlivých ročníků nepravidelně, a to nejvýš o dva měsíce za rok. Demografové doporučovali pomalejší pravidelný růst o měsíc ročně.
Systém důchodového pojištění je v deficitu. Výdaje výrazně převyšují příjmy z odvodů. Se stárnutím společnosti dál porostou. K udržitelnosti a snížení schodků má přispět hlavně posouvání důchodového věku. Ten roste už nyní. U mužů se zvedá o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři měsíce. Na 65 let se věková hranice dostane ve 30. letech. Opozice další navyšování odmítá. Proti jsou i odbory.
Koaliční dohoda a další kroky ve Sněmovně
Vládní politici o důchodovém věku debatovali podle Jurečky na koaličním jednání v úterý a na změně se dohodli. Reformou se má příští týden zabývat sněmovní sociální výbor. „Očekávám, že tam promítneme do zákona otázku věku odchodu do důchodu. Preferuji tu variantu, abychom to zpomalili, aby tempo růstu nebylo o dva měsíce ročně, ale o jeden měsíc… toto byla jedna z věcí, kterou jsme v úterý probírali (na jednání koalice). Na tom máme koaliční dohodu,“ uvedl ministr. Předpokládá, že výbor Sněmovně doporučí návrh se zpomalením věku schválit.
Podle návrhu reformy se má penzijní hranice stanovit každý rok lidem, jimž bude zrovna 50 let podle očekávané doby jejich dožití. Posouvat se má nejvýš o dva měsíce ročně tak, aby důchod trval v průměru 21,5 roku. Rostla by tak nepravidelně – některým ročníkům o měsíc, jiným o dva měsíce a dalším vůbec. Demografové navrhovali pomalejší a pravidelné zvedání o měsíc ročně tak, aby lidé trávili v penzi zhruba čtvrtinu života. S prodlužováním doby dožití by se mírně prodlužovala i průměrná doba v důchodu.
Dopady na rozpočet a stabilitu systému
Systém důchodového pojištění skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun. Je to kolem procenta HDP. Beze změn by se propad do poloviny století dostal na pět procent HDP. Letošní zpráva o vývoji penzí po loňském prosazení zpomalení valorizací a zpřísnění pravidel předčasných penzí bilanci zlepšila, a to na schodek kolem tří procent HDP. Jurečka už dřív řekl, že po reformě by se mohl deficit pohybovat kolem jednoho procenta HDP. Pomalejší posouvání důchodového věku by ho zvedlo asi o 0,3 či 0,4 procenta HDP.
„Je o něco dražší… Zároveň ale vnímáme nějakou společenskou rovnováhu. Tohle opatření bylo nejčastěji v průzkumech veřejného mínění zmiňováno jako to, které lidé vnímají nejvíc bolestivě v reformě, o které ale jinak říkají, že ji chtějí. Je to kompromis, který vůbec neohrožuje původní cíl. Reforma přinese stabilitu a udržitelnost do budoucna a tuto drobnou úpravu si může dovolit,“ řekl Jurečka.
