Evropské banky zavírají od rozšíření ruské invaze na Ukrajinu tisícům běžných Rusů účty a zdráhají se jim otevírat účty nové. Neexistuje zákon, který jim to nařizuje, ale podle právníků, které oslovila agentura Reuters, se bojí obvinění, že nedodržují protiruské sankce.
Světlana Sarancevová se přestěhovala v roce 2021 ze Singapuru do Portugalska. Těšila se, že založí rodinu a bude pracovat jako výživová poradkyně na Azorských ostrovech. Když před 30 lety opustila rodné Rusko, jen stěží si dokázala představit, že sankce proti Moskvě kvůli válce na Ukrajině změní něco tak všedního, jako je otevření bankovního účtu, v utrpení.
Sarancevová je jednou z tisíců Rusů žijících v Evropské unii, kteří mají od širší ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 potíže s otevřením bankovního účtu nebo jim ho banky zrušily. A to přesto, že se na ně samotné žádné sankce nevztahují. Ostražité banky sice zpřísňují kontrolu všech osob s ruským pasem, ale jejich horlivost naráží na pravidla Evropské unie. Podle nich mají všichni obyvatelé sedmadvacítky žijící zde legálně nárok na běžný účet.
Agentura Reuters hovořila s přibližně dvěma desítkami ruských expatů nebo jejich právníků v zemích od Portugalska po Finsko. Jsou mezi nimi studenti, matka dvou dětí, která žije 20 let v Německu, a dva ruští opoziční aktivisté. Důvody, které banky uvádějí pro odmítnutí služby, se liší.
Sarancevová kontaktovala od dubna 2022 šest bank. V internetové bance Moey! jí sdělili, že účet si mohou otevřít pouze portugalští občané. Konkurenční banka N26 jí napsala, že kvůli národnosti nemůže mít společný účet se svým německým manželem. Banka Bankinter zamítnutí zdůvodnila „nedostatkem komerčního zájmu.“
„Věděla jsem, že budou klást spoustu otázek, ale vůbec jsem nečekala, že mě odmítnou,“ řekla 45letá žena agentuře Reuters ve videohovoru.
Banka N26 v reakci na žádost o vyjádření uvedla, že „musí dodržovat přísné bankovní normy a pokyny, které se liší v závislosti na státní příslušnosti žadatele.“ Společnost Moey! potvrdila, že pracuje pouze s portugalskými státními příslušníky, ale uvedla, že její mateřská společnost Credito Agricola, která má kamenné pobočky, slouží „širšímu okruhu obyvatel.“ Obě banky se odmítly vyjádřit k jednotlivým zákazníkům.
Podle kyperské asociace komerčních bank jsou Rusové postižení aktuálním postojem evropských bank na hony vzdáleni bohatým Rusům, kteří si ještě před deseti lety ukládali miliardy eur v kyperských bankách. Od té doby tam bylo zrušeno 160.000 účtů.
Rusové, kteří nemají možnost pobírat mzdu nebo převádět peníze, si půjčují od přátel a od rodiny. Někteří se dokonce uchylují ke kryptoměnám. Ti, kteří účet nakonec získali, museli často vynaložit velké úsilí, například si zaplatit právníky. Občané ze zemí, jako je Írán a Sýrie, na které se sankce rovněž vztahují, se s podobnou situací potýkají již dlouho, ale pro Rusy je tento problém nový.
Gera Ugrjumová, která vede skupinu pro lidská práva Iskra v Itálii, uvedla, že její organizace od začátku války na Ukrajině pomohla zvrátit přibližně 5000 bankovních rozhodnutí proti Rusům. Aktuálně pracuje na žalobách na 42 bank.
Ruský opoziční aktivista Jurij Vasiljev si v Polsku na základě humanitárního víza zkusil otevřít účet u PKO Bank Polski, u mBank a u místních poboček Santander, Crédit Agricole a Citibank. Všechny ho odmítly. „Někde říkali, že je to kvůli sankcím, někde kvůli internímu příkazu, někde požadovali povolení k pobytu, nejen vízum,“ řekl Reuters osmadvacetiletý Vasiljev.
Polská pobočka Crédit Agricole uvedla, že neexistuje žádné pravidlo, které by ruským občanům zakazovalo přístup ke službám. Může ale odmítnout otevřít účet na základě zákonů proti praní špinavých peněz a financování terorismu, dodala.
Ostatní čtyři banky na žádosti o komentář nereagovaly. Směrnice Evropské komise (EK) dává právo na bankovní účet všem legálním rezidentům bez ohledu na to, zda mají povolení k pobytu nebo pouze vízum. Následné pokyny upřesňují, že se to týká i Rusů. Rusové a Bělorusové navíc ale smějí mít kvůli sankcím proti svým zemím uloženo v bankách ne více než 100.000 eur (2,5 milionu Kč), pokud nemají povolení k pobytu.
Tato částečně se překrývající pravidla mohou vést k tomu, že banky jsou příliš opatrné, řekli agentuře právníci, se kterými se o věci bavila. „Domníváme se, že právní oddělení bank jsou příliš nervózní z toho, aby sankce dodržovaly,“ uvedla právnička německé firmy Mattil Katja Fohrerová. Evropská komise sdělila, že si je vědoma případů, kdy banky odmítají klienty, „aby se vyhnuly vyšší zátěži při sledování těchto účtů“ nebo kvůli „nejistotě ohledně sankcí.“
Manžel Sarancevové, Stefan Zwanzger, si stěžoval úřadům a politikům v Portugalsku a v rodném Německu. Nakonec se mu podařilo otevřít ženě účet v Portugalsku poté, co oslovil bankovní manažery na sociálních sítích.
Německý finanční regulátor agentuře Reuters sdělil, že každoročně obdrží stovky stížností od lidí, kterým banky odmítly otevřít účet, a tisíce stížností na zrušení účtů. Nevede si ale záznamy o národnosti stěžovatelů. EK uvedla, že takových stížností od ruských občanů neobdržela mnoho, ale když se tak stalo, předala je vnitrostátním orgánům.
