Obce a kraje dlouhodobě hromadí peníze na bankovních účtech a nevyužívají je k investicím. Úspory přitom kvůli nízkému úročení ztrácejí svou reálnou hodnotu, uvedla v analýze hospodaření samospráv Národní rozpočtová rada (NRR). Podle ní by pro efektivní využití veřejných peněz bylo vhodné posílit investiční aktivitu obcí a krajů, nebo přepracovat rozpočtové určení daní ve prospěch státního rozpočtu, který je dlouhodobě deficitní.
Na konci roku 2024 úspory obcí a krajů dosáhly 455,4 miliardy korun, což je rekordní hodnota. Za posledních pět let se zdvojnásobily, upozornila analýza NRR. Růst úspor byl výrazně rychlejší než inflace, která ve stejném období dosáhla v harmonizovaném vyjádření 55,4 procenta. „Jedná se přitom o prostředky daňových poplatníků, které takto leží bez využití na bankovních účtech a jejich kupní síla je ohrožována inflací,“ uvádí analýza.
Rada v dokumentu také odmítla argument obcí a krajů, že peníze ukládají pro jejich pozdější investiční využití. Podle NRR praxe ukazuje, že tomu tak ve většině případů není. „V období mezi lety 2013 a 2024 dosáhly obce a kraje kumulativního přebytku hospodaření 384,1 miliardy korun. Z této částky šlo 358,2 miliardy korun na bankovní účty. To znamená, že pouhých 25,8 miliardy korun, přibližně 6,7 procenta všech přebytků, bylo použito jiným způsobem než k navýšení bankovního konta,“ uvádí analýza.
Materiál NRR rovněž upozorňuje, že obce využívají k uložení úspor málo úročené finanční produkty. Průměrná úroková míra obcí bez započtení Prahy byla loni 2,5 procenta. Praha dosáhla u svých úspor na úrokovou míru 2,8 procenta, kraje na 4,4 procenta. Analýza přitom upozorňuje, že pokud by si obce uložily peníze na účet státní pokladny u ČNB, dosáhly by na úrok 4,6 procenta.
Nízké úročení vkladů přitom podle analýzy vede k tomu, že úspory samospráv ztrácí hodnotu kvůli inflaci. Za posledních 12 let se reálná hodnota uložených peněz samospráv v průměru snížila o 27,4 procenta, a to i při započítání úroků, uvádí dokument.
Analýza považuje tento způsob nakládání s veřejnými prostředky za ekonomicky neefektivní. Jedním z řešení by podle ní bylo změnit rozpočtové určení daní ve prospěch státního rozpočtu, který je dlouhodobě deficitní. V letošním roce získávají obce ze sdílených daní, kam patří příjmové daně a daň z přidané hodnoty, 24,16 procenta celkového inkasa, na kraje připadá 9,45 procenta a na státní rozpočet 66,39 procenta. Vedle toho analýza NRR doporučuje posílit investiční aktivitu obcí a krajů, nebo aspoň přesunout volné prostředky na lépe úročené účty státní pokladny u ČNB, což by zpomalilo ztrátu kupní síly.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
