Francouzská státní společnost EDF, která prohrála tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, neumí stavět jádro na čas a za původní rozpočet. Proto jim přijde divné, že někdo jiný garantuje dodržení cenu i časový harmonogram, řekl v rozhovoru pro Český rozhlas generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.
Vítězná společnost, korejská KHNP, dosud smlouvu se společností Elektrárna Dukovany II, a. s., nepodepsala kvůli rozhodnutí soudu na základě žalující EDF.
Podpis finální dohody s KHNP byl původně plánován na 7. května. Krajský soud v Brně ovšem den předtím předběžným opatřením tento podpis zablokoval na návrh EDF. Ta tvrdí, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nejednal správně a že nabídka Korejců je příliš dobrá na to, aby to byla pravda.
Proti rozhodnutí soudu se tento týden odvolala jak Elektrárna Dukovany II, tak KHNP. Obě společnosti podaly tzv. kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Podle Beneše chce Francie mít v jaderných technologiích v EU monopol, proto má zájem na tom, aby Korejci od podpisu sami odstoupili. „Snaha Francouzů bude to hnát tak dlouho, až se to celé rozsype, začne to celé znovu a pak budou říkat, vyberte si nás bez soutěže. My jsme přece jediní vaši opravdoví kamarádi,“ uvedl pro rozhlas.
Tendr na Dukovany trval tři roky a KHNP přišla s nabídkou postavit dva bloky dohromady za 407 miliard korun. Beneš si stojí za tím, že rozhodnutí zvolit korejskou firmu bylo správné, neboť na rozdíl od EDF má historii dokončení projektů na čas a za stanovenou cenu.
EDF zato mělo 14 let zpoždění ve Finsku s elektrárnou Olkiluoto, přičemž náklady stouply trojnásobně, poznamenal Beneš. Pokračoval příkladem projektu ve francouzském Flamanville, kde došlo ke třináctiletému zpoždění a čtyřnásobnému navýšení rozpočtu. V britském Hinckley Point, který není ještě ani v polovině rozestavěnosti, je podle něj již nyní zpoždění pět let.
„Pokud vám nějaký uchazeč dá úplně gumový harmonogram, pokud vám dá ceny, které nemají žádné limity, tak po vás vlastně chce, abyste podepsala bianko šek. To nepovažuji za seriózní, protože vlastně nemáte vůbec žádnou jistotu, kolik bude stát elektřina, kterou by vyráběl takový zdroj,“ řekl Beneš.
Tím, že si Česko nevybralo preferovaného dodavatele bloků na základě svévolného rozhodnutí, ale veřejné soutěže, jsme získali i velmi dobrou cenu za elektřinu, která z Dukovan v budoucnu „poteče“, míní šéf energetického gigantu.
Poukázal na Maďarsko, kde ruský Rosatom staví bez soutěže dva nové bloky v elektrárně Paks, přičemž cena elektřiny z reaktorů má činit 90-100 eur za megawatthodinu. Chystané elektrárny ve Francii, které bude bez soutěže stavět státní EDF, mají dosáhnout cenu 100 eur za MWh, i když sama společnost přiznává, že to bude spíše víc, poznamenal. V nedokončeném britském Hinckley Point se cena budoucí elektřiny momentálně odhaduje na 150 eur za MWh.
„Nám z tendru vychází cena lehce pod 90,“ uvedl Beneš. A dodal: „Těch megawatthodin je 16 milionů, protože každý blok bude vyrábět 8 terrawatthodin, takže rozdíl v ceně elektřiny je 25 miliard korun každý rok.“
Pro srovnání uvedl, že ceny za stálou, základní (baseload) elektřinu na příští rok se v Německu nyní obchodují za 88 eur. „Máme velmi dobrý výsledek, a to jenom proto, že jsme soutěžili,“ dodal Beneš.
