Prohlášení zaznělo během slyšení v americkém Senátu na téma vojenské připravenosti USA a hrozbách ze strany amerických rivalů.
Generál Dan „Razin“ Caine, předseda Sboru náčelníků štábů USA, uvedl 11. června před senátory, že nevěří, že by se ruský prezident Vladimir Putin zastavil na Ukrajině, pokud by se mu podařilo zemi dobýt.
Caine to řekl během výpovědi před rozpočtovým podvýborem Senátu pro obranu, kde se objevil společně s ministrem obrany Petem Hegsethem, aby promluvili o vojenské strategii USA a globálních hrozbách.
Když se senátor Lindsey Graham (republikán za Jižní Karolínu) zeptal, zda si Caine myslí, že Putin svou agresi ukončí na hranicích Ukrajiny, odpověděl: „Nemyslím si to.“ Hegseth na stejnou otázku reagoval opatrněji: „To se teprve uvidí.“
Graham, který je hlasitým kritikem Kremlu, Hegsethovu odpověď odmítl.
„To se neuvidí,“ řekl. „[Putin] všem říká, co chce dělat,“ uvedl s odkazem na ruské hromadění zbraní, které podle něj dalece přesahuje potřeby války na Ukrajině.
Graham přirovnal situaci k období před druhou světovou válkou a podotkl, že Západ musí autokraty brát za slovo. Hitler podle něj řekl, že chce „zabít všechny Židy“, a západní vůdci „se přepočítali“, když si mysleli, že to nemyslí vážně, a promarnili tak příležitost zasáhnout včas a možná zabránit holokaustu.
„Nebezpečí spočívá v tom, že kvůli tomu pak zemře třeba 50 milionů lidí,“ konstatoval Graham. „Takže to tentokrát neudělejme.“
Republikán z Jižní Karolíny rovněž varoval, že výhrůžky Íránu o zničení Izraele je třeba brát vážně. Poukázal na íránské úsilí o získání jaderných zbraní – a řekl, že tomu Spojené státy musí zabránit.
„Írán nemůže mít jadernou zbraň, protože ji použije,“ zmínil Graham. „Jsou to vraždící fanatici – náboženští nacisté.“
Když mluvil o širších globálních hrozbách, popsal Graham Čínu jako „expanzivní mocnost“ připravenou obsadit Taiwan, pokud nebude odrazená, a varoval, že Rusko „roztrhá Ukrajinu a půjde dál, pokud je nezastavíme“.
Graham prosazuje tvrdé sankce proti Rusku a nedávno předložil společně se senátorem Richardem Blumenthalem (demokrat za Connecticut) návrh zákona, který by uvalil 500procentní clo na zboží ze zemí, které kupují ruskou ropu, plyn, uran a další suroviny. Návrh má v Senátu přes 80 spolupředkladatelů, což naznačuje, že by mohl přehlasovat i prezidentské veto.
Během středečního slyšení Graham vyzval k přijetí zákona s tím, že by mohl „zastavit Putinův válečný stroj“ a zároveň vyslat silný odstrašující signál Číně a Íránu.
Americký prezident Donald Trump, který se snaží zprostředkovat ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, se ke Grahamovu návrhu zákona o sankcích zatím nevyjádřil jednoznačně. Na konci května novinářům sdělil, že si jej musí prostudovat.
Trump nedávno hovořil s Putinem o konfliktu během telefonátu, který trval více než hodinu, ale nepřinesl žádný hmatatelný posun směrem k příměří.
„Diskutovali jsme o ukrajinském útoku na ruská letadla na základnách a také o různých dalších útocích, které probíhají z obou stran,“ napsal Trump v příspěvku na Truth Social. „Byl to dobrý rozhovor, ale ne rozhovor, který by vedl k okamžitému míru.“
Později Trump novinářům v Bílém domě řekl, že si myslí, že Rusko a Ukrajina momentálně možná nemají o mír skutečný zájem, a přirovnal je ke rvoucím se dětem, které se nenechají odtrhnout, dokud se úplně nevybijí.
Trump sdělil, že tuto analogii Putinovi během telefonátu předložil.
„Poznamenal jsem: ‚Pane prezidente, možná budete muset dál bojovat a hodně trpět,‘ protože obě strany trpí, než je bude možné odtrhnout. Vidíte to v hokeji, vidíte to ve sportu. Rozhodčí je nechají chvíli rvát, nechají je chvíli, než je od sebe odtrhnou.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Trumpovo přirovnání odmítl.
„Nejsme děti s Putinem na hřišti v parku,“ reagoval Zelenskyj v rozhovoru pro ABC a popsal ruského prezidenta jako „vraha, který přišel na to hřiště zabíjet děti“.
Mezitím Kreml potvrdil, že probíhají jednání o uspořádání nového kola rozhovorů mezi ruskými a americkými představiteli, jejichž cílem je zlepšení bilaterálních vztahů.
Ruský velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Darčijev sdělil státním médiím, že se očekává „brzké“ setkání, a to po předchozích kolech, která se konala v neutrálních zemích. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že přípravy pokračují, ale varoval, že přetrvává řada nevyřešených otázek.
„Dialog pokračuje,“ informoval Peskov novináře 11. června. „Vše probíhá prostřednictvím diplomatů v rámci porozumění, kterého dosáhli prezident Putin a prezident Trump. Zároveň ale existuje mnoho problematických bodů,“ pokračoval.
„Sotva lze doufat v rychlé vyřešení.“
Zatímco Zelenskyj podpořil Trumpovu výzvu k bezpodmínečnému příměří, Putin tak neučinil a nadále předkládá proměnlivé požadavky.
Americký viceprezident J. D. Vance nedávno řekl evropským obranným představitelům, že Putin „chce příliš mnoho“. Později uvedl, že se domnívá, že Putin nemá žádnou strategii, jak se z války stáhnout.
–ete–
