Ke snazšímu vzniku fotovoltaických a větrných elektráren má přispět zavedení oblastí, v nichž je budou úřady schvalovat ve zjednodušeném režimu. Předpokládá to návrh zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který dnes přijal Senát. Nyní jej dostane k podpisu prezident. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) řekl senátorům, že zákon představuje takzvaný podvozek pro další legislativu a související povolovací procesy týkající se obnovitelných zdrojů energie.
Takzvané akcelerační zóny pro solární elektrárny by měly vznikat zejména na dřívějších průmyslových plochách, o lokalitách pro větrné elektrárny bude ještě vláda jednat s kraji. Zákon také zavádí poplatek z větrných elektráren určený obcím.
Zákon zavádí takzvané akcelerační oblasti, kde budou obnovitelné zdroje schvalovány ve zjednodušeném režimu. Předem vymezené podmínky v takzvaných akceleračních zónách mají podle ministerstva životního prostředí snížit administrativní zátěž investorů. Projekty, které budou v souladu s evropskou směrnicí, nebudou podléhat procesu posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Jednodušší schvalování se bude týkat nejen samotných zdrojů elektřiny, ale i navazující infrastruktury, jako jsou transformátory, elektrická vedení nebo akumulátory.
Samotné vymezení akceleračních oblastí budou stanoveny na třech úrovních. Konkrétně půjde o územní plány obcí, dále v zásadách územního rozvoje krajů a na celostátní úrovni územním rozvojovým plánem. Konflikty mezi vznikem akcelerační zóny a rozvojovými plány obcí se nepředpokládají, protože oblasti pro obnovitelné zdroje budou muset vznikat přinejmenším 500 metrů od zastavěného území.
Cílem je podle ministerstva životního prostředí zvyšovat míru soběstačnosti ve vyrobené energii. Vzhledem k očekávanému zvyšování spotřeby elektřiny v průmyslu je podle ministerstva v bezpečnostním zájmu země posílit výrobu na českém území, a to zejména stavbou jaderných a obnovitelných zdrojů.
Zákon také zavádí poplatek z větrných elektráren určený obcím. Bude se odvíjet od množství vyrobené elektřiny snížené o technologickou vlastní spotřebu. Za jednu megawatthodinu takto vyrobené elektřiny bude provozovatel platit 50 korun a to se bude násobit místním koeficientem. Zákon stanoví koeficient jedna, ale obec ho bude moci snížit až na nulu. Sazba poplatku a výše koeficientu pak musí zůstat zachovány po celou dobu provozování větrné elektrárny.
Podle dřívějšího vyjádření Svazu moderní energetiky je schválení zákona důležitým krokem k posílení české konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti.
Senátoři na návrh svojí kolegyně Hany Žákové (STAN) schválili doprovodné usnesení, které souvisí s pokrytím bílých míst v Česku, kde není dostupný mobilní signál. Podle senátorky jde o to, aby v případech, kde se tato nepokrytá místa překrývají s akceleračními zónami, bylo možné postavit základové desky pro vysílače mobilního signálu.
Senát proto v přijatém usnesení vyzval vládu, aby při vymezování nezbytných a akceleračních oblastí zohlednila možnost jejich využití pro budování infrastruktury elektronických komunikací. Cílem má být lepší pokrytí oblastí s nedostatečným signálem a efektivně využít dané území pro víc účelů.
Protože Senát schválil zákon, nehlasoval už o pozměňovacím návrhu svého místopředsedy Ladislava Václavce (ANO), který míní, že stát v tomto návrhu nehájí zájmy občanů. Chtěl proto navrhnout mimo jiné, aby větrnou elektrárnu nebylo možné postavit blíže než tři kilometry od nejbližší stavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci. Poukazoval přitom na to, že obdobnou úpravu mají třeba na Slovensku.
