Půjde o čtvrté přímé letecké spojení do Pchjongjangu.
Přímé lety mezi hlavními městy Ruska a Severní Koreje začnou koncem tohoto měsíce, oznámila ruská národní organizace cestovního ruchu.
Asociace cestovních kanceláří Ruska (ATOR) uvedla 9. července na svém oficiálním telegramovém kanálu, že ruský federální úřad pro letectví Rosaviacija udělil licenci charterové letecké společnosti Nordwind k provozu letů mezi Moskvou a Pchjongjangem až dvakrát týdně.
Letiště Šeremeťjevo v Moskvě zařadilo lety do Pchjongjangu do svého letového řádu od 27. července, oznámila ATOR.
V současnosti existují pouze tři přímá letecká spojení do Pchjongjangu. To jediné týkající se Ruska je dvakrát týdně provozovaný let mezi Pchjongjangem a Vladivostokem, největším ruským přístavem na Tichém oceánu. Tato linka byla obnovena v srpnu 2023 po tříleté pauze způsobené pandemií covidu‑19.
Zbývající dvě linky spojují Pchjongjang s Čínou – konkrétně s Pekingem a severovýchodním městem Shenyang.
Nové spojení mezi Moskvou a Pchjongjangem je dalším krokem v prohlubujícím se vztahu obou sankcionovaných zemí, který přesahuje vojenskou spolupráci a zahrnuje i oblast turismu a dopravy.
V lednu začala ruská cestovní kancelář Vostok Intur nabízet zájezdy do severokorejského přímořského letoviska Wonsan-Kalma, které se otevřelo v červnu po deseti letech výstavby. V květnu agentura oznámila také plán na spuštění trajektové linky spojující Vladivostok a toto letovisko.
V červnu navíc Severní Korea a Rusko obnovily osobní železniční dopravu na více než 9600 kilometrů dlouhé transsibiřské trase Pchjongjang–Moskva. Vlaky vyjíždějí z Pchjongjangu dvakrát měsíčně a zastavují v několika ruských městech. Téhož měsíce byla také spuštěna samostatná přímá linka mezi Pchjongjangem a Chabarovskem, největším městem ruského Dálného východu, která jezdí jednou měsíčně.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 podnikly Moskva a Pchjongjang kroky k posílení vzájemných vztahů. V červnu 2024 podepsali ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un během Putinovy ostře sledované návštěvy v Pchjongjangu dohodu o vzájemné obraně.
Tato smlouva posunula vztahy obou zemí na úroveň připomínající někdejší spojenectví Sovětského svazu a Severní Koreje, které zaniklo po rozpadu SSSR v roce 1991. Dohoda zahrnuje ustanovení, že v případě napadení jedné strany je druhá povinna okamžitě poskytnout vojenskou pomoc.
V rámci plnění nové smlouvy Severní Korea podpořila ruskou válečnou kampaň na Ukrajině tím, že do Ruska vyslala tisíce kontejnerů s municí, miliony dělostřeleckých granátů, desítky balistických střel a také vojáky, kteří mají pomoci odrazit ukrajinské jednotky z Kurské oblasti. V dubnu informovala jihokorejská zpravodajská služba parlament, že Severní Korea vyslala do Ruska 15 000 vojáků, přičemž zaznamenala 4700 zraněných a 600 mrtvých.
Podle odborníků může Rusko – pokud tak již neučinilo – Severní Koreji předávat vojenské technologie, které by mohly urychlit vývoj jaderného arzenálu, o nějž severokorejský režim usiluje po generace.
Generál Xavier Brunson, velitel amerických sil v Jižní Koreji, uvedl při výpovědi před Kongresem v dubnu, že Rusko „rozšiřuje sdílení technologií, odborných znalostí a materiálů v oblasti vesmíru, jaderného výzkumu a raketového programu“ se Severní Koreou. Dále zmínil, že tato rozšířená spolupráce urychlí vývoj severokorejského programu zbraní hromadného ničení „v příštích třech až pěti letech“.
–ete–
