Návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard podle předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy a ekonoma České spořitelny Michala Skořepy skrývá problém v téměř čtyřicetimiliardovém převisu deficitu nad kapitálovými výdaji. Podle něj to znamená, že část schodku financuje běžné výdaje a jejich splácení se přenese na daňové poplatníky v dalších letech. Uvedl to na dotaz ČTK. Analytik Natlandu Petr Bartoň také upozornil, že zvýšené výdaje v některých kapitolách při započtení inflace představují naopak reálný pokles.
Rozpočet dnes vládě navrhlo ministerstvo financí, na letošní rok je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun.
Skořepa se k převisu deficitu nad kapitálovými výdaji staví kriticky. „Převis znamená, že část deficitu jde na úhradu výdajů nekapitálových, tedy běžných. Část nákladů na běžné výdaje se tak skrz splátky dluhu přenese na daňové poplatníky v dalších letech, což není fér,“ uvedl Skořepa. Letos přitom podle něj bylo pravidlo přibližné rovnosti mezi kapitálovými výdaji a deficitem splněno.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil návrh za rozpočet pro bezpečnost a energetickou nezávislost. Podle Stanjury rozpočet tvoří rekordní objem národních investic a mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu. „Tam, kde se vláda chválí často jen drobnými zvýšeními výdajů na různé kapitoly, často jen zhruba o jedno procento, tam zapomíná na inflaci. Při zhruba 2,5procentní inflaci znamená jednoprocentní navýšení výdajů na nějakou kapitolu reálný pokles výdajů na takovou oblast,“ upozornil analytik Natlandu Petr Bartoň.
Hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda na dotaz ČTK uvedli, že rozpočet spěje ke konci ozdravování veřejných financí. „Končící vláda evidentně považuje svůj podíl na uzdravování veřejných financí za splněný a zbytek přenechává svým nástupcům,“ řekl Hradil. Přestože současná vláda podle Hradila proces ozdravování veřejných financí dokončila pouze zhruba z poloviny, české veřejné finance předává ve znatelně lepším stavu, než v jakém je přebírala, uvedl.
Skořepa pak za dobrou zprávu označil, že návrh po započítání očekávaného salda hospodaření krajů a obcí vyhovuje požadavku na pokles strukturálního salda na 1,75 procenta HDP zakotvenému v zákoně o rozpočtové odpovědnosti.
Hradil i Kovanda nicméně varují před kolizí se zákonem v roce 2027. Národní rozpočtová rada podle Kovandy upozorňuje, že se bez další konsolidace nepodaří naplnit zákon o rozpočtové odpovědnosti, který pro rok 2027 vyžaduje strukturální schodek nejvýše 1,25 procenta HDP. „Bude tak podle ní (rady) třeba právě dalšího konsolidačního úsilí. Pod pojmem další konsolidační úsilí si ovšem realista musí minimálně z nemalé části představit zvyšování daní,“ řekl Kovanda.
Vláda ještě může státní rozpočet upravovat, schválit ho musí do konce září. Vzhledem k volbám vypsaným na počátek října ale bude už návrh schvalovat Sněmovna v novém složení. Existuje proto riziko, že se nová sněmovní většina s návrhem neztotožní a navrhne jeho přepracování. V takovém případě by Česko zřejmě zahájilo příští rok v rozpočtovém provizoriu, které omezuje vládní výdaje.
Bartoň označil šance na schválení rozpočtu ve zveřejněné podobě za nulové. „Téměř jistě uvidíme nakonec ještě vyšší schodek, než je ten nyní navrhovaný. To by znamenalo buď kouzlení s čísly a definicemi, aby byl dodržen současný zákon o rozpočtově odpovědnosti, protože současný schodek je maximální možný podle zákona, nebo bude prostě zákon o rozpočtové odpovědnosti zrušen,“ doplnil.
