Lidé, kteří zanedlouho půjdou do důchodu, plánují trávit svůj čas výrazně jinak než současní důchodci, vyplývá z průzkumu, který včera prezentovala Generali penzijní společnost na tiskové konferenci. Chtějí více cestovat, studovat, ale také trávit méně času s rodinou a vnoučaty.
98 procent seniorů spoléhá na státní důchod jako hlavní zdroj příjmu, vyplynulo ze šetření, kterého se zúčastnilo téměř 500 lidí. Průzkum porovnával současné důchodce s lidmi staršími 55 let, kteří ale ještě v důchodu nejsou. Oporu ve státu vidí obě skupiny velmi podobně a podle generální ředitelky Generali Jany Zelinkové jde o dlouhodobý trend. „Kde ale vidíme výrazný posun v trendech, je příprava na stáří,“ řekla na tiskové konferenci Zelinková.
Bezmála tři čtvrtiny osob, které nejsou v důchodě, se na něj finančně připravují. Ze současných důchodců se na něj připravila přibližně polovina, vyplývá z průzkumu. „Lidé si čím dál víc uvědomují, že právě státní důchod, na který sice spoléhají jako na zdroj hlavního příjmu, pokryje spíše pouze elementární potřeby,“ sdělila Zelinková a dodala, že pokud si lidé chtějí zachovat svou dosavadní životní úroveň, jsou často finančně zodpovědnější a proaktivnější.
Nejen tento průzkum ukázal, že na důchod se nejčastěji nepřipravují ženy a lidé s nižším vzděláním. „My to nevíme jen z tohoto výzkumu, ale ze všech finančních výzkumů, které jsme kdy dělali,“ řekla analytička ze společnosti Response Now Blanka Jakůbková. Ženy se podle ní celkově méně zajímají o finance, stejně tak moc neinvestují.
S tím souhlasila i Zelinková, která nastínila i horší finanční situaci žen, které si kvůli nízkému platu z mateřské dovolené nemají možnosti odkládat velké obnosy. „Souvisí to i právě s tou někdy nižší finanční gramotností a nižší odvahou investovat. Je tam pak tendence vkládat peníze do konzervativnějších produktů,“ řekla Zelinková.

Velký posun zaznamenala penzijní společnost i u očekávání od důchodu. „Už to není to očekávání, že budu s rodinou a vnoučaty, pracovat na zahrádce či na chalupě, ale budoucí důchodci chtějí daleko více cestovat, být sportovně aktivní, provozovat turistiku, cyklistiku, navštěvovat kulturní akce, chtějí se sebevzdělávat a pokračovat ve vlastním rozvoji,“ popsala Zelinková. Právě tyhle představy s sebou nesou i vyšší finanční nároky, z čehož podle ní vyplývá větší míra přípravy.
Například cestovat chce o 27 procent více lidí ve věku od 55 let (kteří v důchodu nejsou) než současní důchodci. Za kulturou plánuje vyrazit o 8 procent více osob, obdobně to podle průzkumu vypadá i u cyklistiky, kterou má v úmyslu provozovat o 13 procent více lidí. Naopak čas rodině a vnoučatům hodlá věnovat o dva procentní body méně lidí v předdůchodovém věku než současní důchodci.

Kdy ideálně na důchod začít šetřit?
Většina lidí si dle firmy začíná peníze strádat kolem 42 let a odhaduje, že pokud si lidé začnou kolem čtyřicítky odkládat tisíc korun měsíčně, do důchodu budou se zhodnocením a státním příspěvkem mít přibližně půl milionu korun. Pokud si člověk začne odkládat již v pěti letech, přijde do důchodu s přibližně šesti a půl miliony korun, což podle Zelinkové odpovídá přibližně 30 tisícům měsíčně v důchodu.

„Třetina respondentů má obavy z nedostatků financí v důchodu,“ řekla Jakůbková. Podle průzkumu utrácí současná generace důchodců nejvíce za bydlení, potraviny a léky, na čemž se shodli i s budoucími důchodci. Lidé ve věku od 55 let si však myslí, že utratí o 25 procent více za zdraví, než současní důchodci.

Práce i v důchodu?
„Třetina budoucích penzistů chce pracovat i v důchodu,“ řekla Jakůbková. Pouhá čtvrtina z nich práci odmítá, což je ve srovnání se šedesáti procenty současných důchodců, kteří pracovat už nechtějí, podstatně méně. U nynější generace si chce najít práci necelých 10 procent osob, ukázal průzkum.
„Více v důchodu plánují pracovat muži, obyvatelé Prahy a největších měst a lidé s nejvyšším vzděláním. Naopak práci v důchodu spíše odmítají ženy, starší obyvatelé měst do sto tisíc obyvatel a osoby s nižším vzděláním,“ řekla Jakůbková. Podle průzkumu je k práci nejčastěji láká možnost si přivydělat, podstatně méně lidí chce pracovat kvůli sociálnímu kontaktu či protože je to baví.
