Kamenné herny mizí z ulic a přesouvají se do online světa, jenž je zaplaven weby, které nabízí nelegální sázení, a stát ročně přichází o téměř čtyři miliardy kvůli nelegálnímu hazardu, odhadli odborníci na úterní konferenci a zároveň představili, jak se situací naložit.
S hraním hazardních her za poslední rok má v České republice zkušenost kolem 27 procent populace starší osmnácti let, přiblížil data z průzkumu na tiskové konferenci autor šetření a sociolog Robert Klobucký. V rámci průzkumu o hazardu se zjišťovaly odpovědi na řadu otázek. „A první, ta nejdůležitější byla, kolik z nich má zkušenost s nelicencovaným a nelegálním hazardem. Z těch 27 procent se přiznalo 17 procent, že takovou zkušenost má. Dalších přibližně 17 procent řeklo, že si nejsou jistí, jednoznačně to neodmítli,“ řekl Klobucký.
Vzestup online hazardu
„Hráči se přesouvají z heren a kasin na internet, což je pro ně pohodlné a dostupné. S rozvojem mobilů, počítačů a internetu mají hráči k online hazardu přístup 24/7,“ popsal současný trend výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod. Právě v nelegálním hazardu je online prostředí údajně dominantnější. „Velmi významně nám tady vystupují děti a mladiství hráči, stejně tak jako hráči vyloučeni ze hry – ti, kteří se nacházejí v registru vyloučených hráčů,“ dodal Rod.
„Při utahování šroubů regulace je třeba myslet na to, aby to regulátor nepřehnal. Právě to přehánění, ať už je vyjádřeno daňovou sazbou či restrikcemi vůči hráčům, může způsobit, že naroste ten černý trh,“ řekl Rod. Kvůli obcházení systému a neplacení daní si nelicencované provozovny mohou dovolit vyplácet větší odměny, což stojí za motivací spousty účastníků v hazardu, míní a dodává, že spousta z nich přesto nikdy nic nevyhraje.
Jak rozeznat legální a nelegální stránky
„Na černém trhu dnes hraje přibližně 800 000 Čechů – to je téměř jako celé Brno, Ostrava a Plzeň dohromady. Polovina z nich přitom ani netuší, že hraje u nelegálů,“ uvádí se v Černé knížce, kterou Institut pro regulaci hazardních her nově vydal. Domény nabízející nelicencované sázkové hry se totiž podle odborníků těžko dají rozeznat od těch oficiálních.
V poslední době institut údajně pozoruje i nový trend. „Nelegální provozovatelé nejenže vytváří nelegální stránky, ale i kopírují aktuální stránky legálních provozovatelů, aby to pro hráče bylo nerozpoznatelné,“ řekl na konferenci ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola.
Podvodníci mají často upravit adresu přidáním pomlčky nebo dalšího slova, přičemž design stránek je velmi často kopií originálu s malými rozdíly, uvedli odborníci. V Česku je 27 legálních portálů a těch nelegálních přes 1 100, uvádí Černá knížka. Webové stránky bez licence jsou bez dohledu, daní a ochrany hráčů.
„V nelegálním prostředí provozovatel po tom hráči nic nechce. Neověřuje jeho identitu, původ jeho peněžních prostředků, zda je v rejstříku vyloučených osob, atd. Registrace trvá skutečně vteřiny. Než si člověk na nelegální stránce zahraje, tak je to otázka třiceti vteřin. V legálním prostředí to skutečně bude trvat jednotky minut,“ popsal Řehola způsob, jak rozeznat oficiální online hernu od nelegální.
Jeden z efektivních nástrojů, který je aktuálně v České republice dostupný, je blokace nelegálních stránek. Poskytovatelé internetového připojení podle zákona mají povinnost zablokovat internetovou stránku, jakmile ji Ministerstvo financí dá na tzv. blacklist,“ řekl Řehola.
Moderní formy hazardu
Kromě klasických forem hazardu se podle odborníků začínají objevovat i nové typy návykového chování. Jedním z nich jsou takzvané dětské herny. „Jde o fenomén, který se objevuje především v Praze, ale i v dalších městech, kde došlo k zákazu herních automatů,“ uvedl Řehola. Na místech, kde dříve stály automaty pro dospělé, se nyní objevují zařízení určená údajně k zábavě či vzdělávání dětí, která ale často vykazují podobné nebo dokonce totožné prvky jako klasické automaty, doplnil.
Jako další problém zmínil Řehola takzvané reklamy nebo influencery, kteří nabádají mladistvé k rizikovému chování v nelegálním prostředí. „Hele lidi, přestaňte blbnout, chodit do práce nebo ještě něco a začněte si konečně normálně vydělávat, protože prachy se tady fakt sypou,“ ukázal na příkladu institut ve videu.
Video poskytnuto Institutem pro regulaci hazardních her.
„Naprostá většina těchto sázkových skupin, dokázal bych říct, že všechny jsou postavené na podvodu, tahají z lidí peníze, falšují,“ přiblížil Řehola další fenomén tzv. sázkového poradenství. Upozornil také na sociální síť Telegram, kde si podle něj lidé mohou zahrát hazardní hru, aniž by vůbec opustili platformu.
Role státu
„Přes čtyři miliardy korun ušlého výnosu ročně nás stojí existence černého trhu s hazardem,“ uvedl ke statistikám Rod. Z každých čtyř korun, které hráči v Česku v hazardu prohrají, jedna končí mimo legální systém, uvádí Černá knížka.
Institut v knize navrhl tzv. desatero pro stát, jak s problémem bojovat. Například navrhuje rozšíření blokace plateb i na nebankovní instituce, platební brány, karetní společnosti. Dále navrhuje navázat spolupráci s vyhledávači a sociálními sítěmi, aby došlo k rychlému odstraňování odkazů, reklam a propagace nelegálních subjektů. S tím se váže i další bod, který počítá s postihováním influencerů za propagaci nelegálního hazardu.
„Za mě nejdůležitější bod desatera je vytvoření pracovní skupiny,” řekl ředitel divize strategie a rozvoje společnosti Tipsport Zdeněk Brázdil. Její součástí by podle desatera byli zástupci Ministerstva financí, Celní správy, Policie ČR, FAÚ, bank, platebních institucí, poskytovatelů internetu, digitálních platforem a zástupců legálního trhu s hazardními hrami. Společně by vytvořili plán, jak se s problémem vypořádat.
Plány nové možné vládní koalice
Hnutí ANO v předvolebním období mnohokrát avizovalo, že plánuje do státu přivést více finančních zdrojů. Jeden ze způsobů, jak cíle chtějí dosáhnout, je boj proti šedé ekonomice. Ve svém programu například zmínili, že plánují rozšíření kompetencí Celní správy, čímž by se podle nich měla zlepšit regulace hazardu.
