Italská vláda ve středu večer schválila nová opatření týkající se migrace, která zahrnují i takzvanou námořní blokádu pro lodě s migranty v případě vážné hrozby pro veřejný pořádek nebo národní bezpečnost. Tuto možnost dnes podle agentury AFP kritizovalo několik nevládních organizací, podle nichž takový zákaz porušuje mezinárodní právo a povede k dalším úmrtím migrantů na moři. Italská premiérka Giorgia Meloniová zákon, který nyní musí schválit obě komory parlamentu, označila za splnění svého klíčového volebního slibu.
Nový zákon mimo jiné umožní místním úřadům zakázat lodím s migranty vstup do italských teritoriálních vod v případě vážného ohrožení veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti, „jako je konkrétní riziko teroristických činů nebo infiltrace teroristů“. Dalším důvodem může být nápor migrantů, který by mohl ohrozit bezpečnost hranic.
Několik nevládních organizací, které zachraňují migranty ve Středozemním moři, dnes uvedlo, že opatření směřuje k blokování humanitárních plavidel. Návrh zákona také nespecifikuje, jak a kým bude lodím zabráněno ve vstupu do italských vod, uvedly organizace SOS Humanity, Sea-Watch či Lékaři bez hranic.
Italská soudkyně Silvia Albanová, která se zabývá migračními kauzami, uvedla, že kolektivní vytlačování lidí na volné moře je zakázáno mezinárodními úmluvami. Jakákoli hrozba ospravedlňující námořní blokádu by podle ní musela být opravdu výjimečná. Podle Albanové půjde jen těžko uvést jako důvod extrémní migrační vlnu vzhledem k tomu, jak častý je tento jev.
Takzvaná námořní blokáda může být vyhlášena na 30 dní a lze ji prodloužit maximálně na šest měsíců. Migrantům, kteří se na těchto lodích pokoušejí dostat do Evropy přes Středozemní moře, mohou italské úřady na základě nového zákona nařídit vylodění ve třetích zemích. Meloniová zdůraznila, že tato možnost je slučitelná s novými pravidly EU.
Evropský parlament (EP) tento týden v úterý schválil dvě unijní nařízení, podle nichž mohou členské státy odmítnout azyl a deportovat migranty, protože buď pocházejí ze země označené za bezpečnou, nebo mohou požádat o azyl v zemi mimo EU.
EP v úterý odsouhlasil též vytvoření prvního unijního seznamu bezpečných zemí původu. Je na něm i Albánie, kde Itálie v roce 2024 na základě dohody s Tiranou vybudovala dvě centra, kam předloni koncem roku začala přepravovat některé migranty zadržené na moři. Šlo pouze o dospělé muže v dobrém zdravotním stavu, kteří pocházejí ze zemí, které italská vláda považuje za bezpečné. V těchto střediscích měli čekat na vyřízení žádostí o azyl a případné vyhoštění. Po převezení prvních několika málo běženců ale musel Řím systém zastavit, protože podle italských soudců nebyl v souladu s unijním právem, což potvrdil i Soudní dvůr EU.
Kromě možnosti takzvané námořní blokády, která počítá i s pokutami až do 50.000 eur (asi 1,2 milionu Kč) či zabavením lodě v případě opakovaného porušení blokády, zahrnuje návrh zákona i opatření pro urychlení deportací odsouzených migrantů. Rozšířit se má počet trestných činů, za které je deportace možná, například i za násilí proti veřejnému činiteli, domácí otroctví či zneužívání.
„Každý, kdo chce žít v Itálii, musí respektovat zákony italského státu, jinak bude deportován,“ uvedla Meloniová, která vyzvala italský parlament k rychlému schválení nových předpisů.
