Více než deset let pracují pražští politici, architekti, urbanisté a další odborníci na Metropolitním plánu Prahy. Jeho původní autor Roman Koucký na úterní debatě think-tanku Strategeo uvedl, že z plánu se za tu dobu stal diktát státní správy a aktivistů.
Od roku 1999 se Praha spravuje tzv. územním plánem, který ale za dva roky přestane platit. Praha proto v roce 2012 začala pracovat na Metropolitním plánu. K jeho zveřejnění došlo o šest let později a proběhla dvě kola připomínek, jak od orgánů státní správy, tak ze strany veřejnosti a městských částí. Dokument by pražské zastupitelstvo mělo po čtrnácti letech schvalovat letos v květnu.
Metropolitní plán v jednoduchosti podle webových stránek hlavního města Prahy určuje, jak se bude město v následujících letech rozvíjet. Bude tedy určovat, „kde se stavět smí a kde nesmí, kde má vzniknout park, kudy povede nová silnice, kde mají být školy, školky, nemocnice a jak moc se má proměnit podoba každé části města“.
V plánu převládají restrikce, míní jeho původní autor
Ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč plán ocenil a věří, že se nakonec schválí, řekl na debatě. „Mnohé už i přinesl, například tlak na metodiku plánování, tlak na využívání brownfieldů a na další věci, které se propisují do fungování města, do různých legislativ a vyhlášek,“ dodal. Současná podoba dokumentu je podle ředitele kompromisní dohodou všech architektů, projektantů, urbanistů a dalších odborníků.
„O žádnou dohodu se nejedná. Jde o diktát státní správy, městských částí a aktivistů,“ řekl na diskusi autor původního návrhu Metropolitního plánu Roman Koucký. Podle něj se za posledních šest let výrazně proměnil. „On už ani metropolitní není. Stal se z něj rigidní předpis,“ poznamenal. V některých částech dokumentu podle něj převládají restrikce nad kompozicí. „Plán jsme začali připravovat proto, aby byl flexibilní a aby nebylo nutné provádět stovky či tisíce změn,“ dodal.
Flexibilita se z dokumentu podle něj do značné míry vytratila, zejména při zapracovávání různých připomínek. V současnosti mu údajně vadí hlavně výšková omezení. „Výšková regulace je na mnoha místech stanovena Metropolitním plánem níže, než jsou stávající budovy,“ uvedl. Například na Pankráci aktuálně stojí budova vysoká asi sto metrů, podle dokumentu tam však mohou stavby dosahovat jen šedesáti metrů, přiblížil Koucký.
„Nechci, aby to vyznívalo tak, že celé město bude dvoupatrové. Ten plán má ohromnou kapacitu, umožňuje stavět velmi kompaktní město s vysokou hustotou, která je důležitá z hlediska ekonomiky, ekologie nebo klimatu města,“ reagoval Boháč. Současná verze podle něj nabízí mnohem více metrů k zastavění než ta předchozí.
Co na to politici?
„Ten plán je realisticky projednaný v rámci zákonů, které platí, v rámci ministerstev, která fungují, a my s tím jednoduše víc neuděláme. Je to maximum možného,“ připojil se do diskuse architekt a náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN). Dodal, že díky dokumentu se ví, kde budou postaveny školy, školky, parky, jaké budou šířky silnic a podobně. Podle něj povede plán například k rychlejšímu povolování staveb.
„Jsem fanda výškových staveb i kvůli ekologii a také proto, že si myslím, že Praha není dostatečně zahuštěná. Tím neodpovídá ekonomice města, protože dáváme peníze, ať už do trubek, kabelů, potrubí a všeho dalšího, na jednom místě. Myslím si proto, že se má zahušťovat,“ řekl starosta Prahy 9 a kandidát na primátora Tomáš Portlík (ODS). O některých tématech v plánu by se podle něj ještě diskutovat mělo, ale považuje za zodpovědné jej přijmout.
