Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.
Charta Rady míru ovšem Pásmo Gazy nezmiňuje a podle AFP má nový orgán ambice řešit další globální konflikty. Kritici namítají, že Trump chce radou vytvořit konkurenci OSN.
„Ve Washingtonu se zúčastním oficiálního založení Rady míru a zahájení jejích aktivit,“ uvedl dnes Rama v albánském podcastu Flasim. „Albánie má tu čest být zakládajícím členem a nebude finančně přispívat, aby se připojila či byla stálým členem,“ dodal.
Podle charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun); jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky. Pozvánky do rady zemím rozesílal Trump. Zakládající dokument podepsala podle AFP dvacítka zemí. Řada států, včetně Británie, Francie či Polska, se odmítla k radě připojit.
Rumunský prezident Dan dříve uvedl, že jeho země připojení stále zvažuje, přičemž dnes oznámil, že se prvního zasedání rady zúčastní jako pozorovatel.
Vznik Rady míru podpořila listopadová rezoluce Rady bezpečnosti OSN, a to právě v kontextu konfliktu v Pásmu Gazy. Rozporem mezi rezolucí a chartou rady mimo jiné vysvětlila svou neochotu připojit se například Francie. „Na jednu stranu není v souladu se samotným mandátem (OSN) pro Gazu, který dokonce není ani zmíněn, a na straně druhé některé prvky této charty jsou v rozporu s Chartou OSN,“ uvedl v lednu mluvčí ministerstva zahraničí Pascal Confavreux.
