V Německu je komerční výroba elektřiny z jaderné energie zakázána. Jinak je tomu však u takzvaného jaderného tepla. Jeden start-up v Estonsku již začal tuto energii využívat. Nyní chce firma tuto technologii zpřístupnit i na německém trhu. Co přesně se za tímto projektem skrývá a jaké jsou šance na jeho úspěch?
Startupová společnost Fermi Deutsche Industriekraft GmbH objevila mezeru v jaderném zákoně a plánuje co nejdříve začít využívat moderní jaderné reaktory pro výrobu tepla. První reaktor by měl být uveden do provozu ještě v tomto desetiletí, pokud vše půjde podle plánu.
V současnosti platí zákazníci dálkového vytápění ve velkých německých městech přibližně 140 až 180 eur za megawatthodinu. V některých případech ceny dosahují až 275 eur.
Fermi Deutsche Industriekraft odhaduje, že náklady na výrobu tepla s novými reaktory budou činit 40 eur za megawatthodinu. Po 30 letech by měly tyto náklady klesnout na přibližně 15 eur za megawatthodinu. Tento koncept by se tak mohl stát ekonomicky výhodným.
Co umožňuje jaderný zákon?
V souvislosti s odstavováním všech velkých jaderných elektráren v uplynulých letech došlo k úpravě „Zákona o jaderné energii“. V tomto kontextu je relevantní § 7. Odstavec 1 uvádí:
„[…] Pro výstavbu a provoz zařízení pro štěpení jaderného paliva za účelem komerční výroby elektřiny a zařízení pro zpracování ozářeného jaderného paliva se neudělují žádná povolení. […]“
Nebo jednoduše řečeno: jaderné elektrárny v Německu nesmí vyrábět elektřinu, připojovat ji k síti a prodávat ji. Nicméně zákaz pro jaderné elektrárny, které vyrábějí teplo, zde zmíněn není. To by chtěla využít mezinárodní skupina podnikatelů.
Finsko-estonsko-německá spolupráce
Technické řešení pochází od finského start-upu Steady Energy. Ten navrhl jaderný reaktor pro výrobu dálkového vytápění v Technickém výzkumném centru Finska v Helsinkách – jaderný reaktor LDR-50. Jde o malý modulární reaktor (Small Modular Reactor, SMR).
Dne 11. února 2026 podepsal Steady Energy dohodu s Fermi Deutsche Industriekraft. Cílem dohody je vytvořit rámcové podmínky pro to, aby mohl být LDR-50 v budoucnu instalován i v Německu. Za zákazníky jsou považovány průmyslové podniky a městské teplárny.
Německá společnost vyvíjí projekty na výstavbu SMR elektráren. Podle společnosti se její činnost financuje „výhradně prostřednictvím soukromých investorů“. Společníci jsou připraveni, jakmile politické podmínky pro jadernou energii v Německu opět umožní výrobu elektřiny. Pro teplárenský sektor by to mohlo přijít dříve.
Každý ze společníků Fermi Deutsche Industriekraft, Fermi Energia z Estonska a Axxus Capital, drží 50 %podíl. Jejich oblasti činnosti zahrnují vývoj jaderných projektů pro výrobu elektřiny a tepla, stejně jako projektový a realitní rozvoj. Podpora tedy přichází i z Estonska.
Co umí jaderný reaktor LDR-50?
Jaderný reaktor LDR-50 není vizí budoucnosti. Od 16. února staví Steady Energy elektrický demonstrační reaktor v Helsinkách. „Elektrický“ znamená, že teplo v tomto zkušebním reaktoru bude vyráběno elektricky, nikoli jaderně, vysvětluje společnost. Stavba reaktoru s jadernými palivovými tyčemi LDR-50 by měla začít v roce 2028 a již v následujícím roce by měl být uveden do provozu. Palivové tyče bude nutné vyměnit každé dva až tři roky. Provoz zařízení je však možný s desetičlenným týmem.
1/ Jaderný reaktor LDR-50 a člověk ve srovnání velikostí. Foto: Steady Energy 2/ Více reaktorů LDR-50 může být sdruženo v jednom zařízení. (Foto: Steady Energy) 3/ Mini reaktor z Finska může být díky své malé velikosti instalován pod zemským povrchem. (Foto: Steady Energy)
Hotový reaktor LDR-50 vyrábí výhradně teplo. Díky tomu nespadá pod německý zákaz jaderné energie a dosahuje velmi vysoké účinnosti, protože zařízení na rozdíl od reaktorů pro výrobu elektřiny neobsahuje turbíny ani generátory. Tím pádem je možné využít 98 procent tepelného výkonu reaktoru a dodávat ho do systému dálkového vytápění.
Plánovaný minireaktor má výkon 50 megawattů, což je jen o něco větší než lodní kontejner. Měl by být také provozován při podstatně nižších teplotách, konkrétně 140 stupňů Celsia, než velké reaktory.
Jak bezpečné je zařízení?
Reaktorový tlak 8 barů je také relativně nízký. Tento tlak panuje například v pneumatikách závodního kola nebo v kávovaru na espresso. „Díky konstrukci s nízkým tlakem je zajištěna vysoká mechanická bezpečnost,“ uvedla Fermi Deutsche Industriekraft v článku, který má redakce Epoch Times k dispozici.
Díky kompaktní konstrukci reaktorů LDR-50 může být reaktorová hala postavena pod zemí bez větších problémů. „Tato konstrukce je odolná jako bunkr civilní ochrany a chráněná proti vnějším vlivům,“ uvedla společnost. Podle ní je vyloučený případný pád letadla nebo rakety.
Minireaktory jsou rovněž umístěny v samostatném vodním bazénu v reaktorové hale. Tento bazén slouží zároveň jako zásobník tepla a stínění.
Reaktor je vybaven také pasivním systémem odvodu tepla, což znamená, že chlazení je zajištěno pouze přirozenou konvekcí bez použití čerpadel nebo externího napájení. Stejně jako u jiných reaktorových konceptů jsou i zde primární a sekundární vodní okruhy fyzicky odděleny.
Díky nízkému tlaku by případné úniky měly zůstat v rámci podzemní reaktorové haly. Únik mimo budovu je vyloučen, protože neexistuje žádná představitelná mimořádná událost, která by mohla poškodit konstrukci budovy.
Možný odpor
Jedním z podporovatelů a zastánců projektu jaderného tepla pro Německo je autor knih Ulrich Gräber. Tento penzionovaný strojní inženýr a ekonom získal dlouholeté zkušenosti v jaderné energetice, mimo jiné jako technický ředitel společnosti EnBW Kraftwerke AG. Přispívá k tomu, aby projekt dálkového vytápění přišel do Německa.
Ať už právně, stavebně nebo ekonomicky: realizaci tohoto projektu by nemělo nic bránit. Gräber ale nevyřazuje možnost odporu při realizaci projektu na německé půdě. „Je pravděpodobné, že se proti tomu postaví odpůrci jaderné energie,“ řekl.
Gräber však upozornil, že rozhodnutí o povolení nepatří na federální úroveň. O této věci musí rozhodnout příslušné spolkové země, kde bude zařízení postaveno. Dodal: „V Bavorsku lze podle nejnovějších prohlášení pana Södera jistě očekávat větší odhodlání státu takové zařízení schválit než ve spolkových zemích, které jsou řízeny zelenými koalicemi.“
–etg–
