Německo sníží na dva měsíce energetickou daň na naftu a benzin o zhruba 17 centů na litr. Na tiskové konferenci po jednání vládních stran to dnes oznámil německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj by se to mělo rychle projevit na cenách pohonných hmot na čerpacích stanicích. Merz zdůraznil, že příčinou vysokých cen benzinu a nafty je íránská válka, o jejíž ukončení Německo usiluje.
Vláda podle Merze očekává, že ropné koncerny snížení daně okamžitě promítnou do konečných cen na čerpacích stanicích. Jedná se podle něj o konkrétní krok, který uleví rozpočtům domácností i podniků. Už v březnu Merzova vláda přijala opatření, kterým zakázala čerpacím stanicím zvyšovat cenu pohonných hmot častěji než jednou denně. Od 1. dubna mohou zdražovat jen v poledne, snižovat cenu mohou naproti tomu kdykoli. Zlevnění benzinu a nafty ale toto opatření nepřineslo.
Ceny pohonných hmot v Německu – stejně jako jinde ve světě – začaly růst poté, co Spojené státy a Izrael napadly na konci února Írán. Kvůli válce není možné volně proplouvat Hormuzským průlivem, který je zásadní pro dopravu ropy z Perského zálivu do světa.
Podle ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basové, která je zároveň spolupředsedkyní sociální demokracie (SPD), snížení energetické daně na dva měsíce ušetří spotřebitelům a podnikatelům zhruba 1,6 miliardy eur (39 miliard Kč).
Sociální demokraté v minulých dnech navrhovali zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, pro firmy v energetickém a fosilním sektoru. Proti se už v pátek ostře postavila ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová z Merzovy Křesťanskodemokratické unie (CDU). Předseda sesterské bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder dnes nicméně podpořil zavedení windfall tax na evropské úrovni. Merz řekl, že je vůči tomuto kroku nadále „skeptický“.
