Existuje píseň „Dear Younger Me“ od populární křesťanské skupiny Mercy Me. Když jsem ji jednou poslouchal, napadlo mě, že by to vlastně mělo být naopak – že mladší já by mělo napsat dopis svému „staršímu já“, aby si dokázalo představit, jakým člověkem se chcete jednou stát. Když jsem pak narazil na výzvu Epoch Times napsat mladým lidem pár životních moudrostí, řekl jsem si, že je vyzvu právě k tomu: napište sami sobě dopis.
Doporučil bych vám napsat rovnou tři dopisy a každý uložit do časové kapsle, kterou otevřete za 10, 20 a 30 let. Pište ne tolik o tom, co chcete v životě dělat, ale spíše o tom, kým se chcete stát. Protože bez ohledu na to, zda budete bohatí nebo chudí, úspěšní nebo méně úspěšní, to, co děláte, nemá velkou váhu, pokud vám chybí charakter a vztahy. Mnohem důležitější než to, čím budete, je to, kým se stanete. Doufám, že jednou z věcí na vašem seznamu bude být dobrým přítelem a takového přítele mít.
Skutečné přátelství nenajdete na sociálních sítích. Opravdoví přátelé jsou dost blízko na to, aby vás mohli vzít za ruku, obejmout vás a říct vám z očí do očí, jak moc jim na vás záleží. Přijdou za vámi osobně, když je potřebujete, a jsou na telefonu, kdykoli je zavoláte. Přátelství na sociálních sítích je falešná iluze. Nikdo, opravdu nikdo nežije svůj život stoprocentně tak, jak ho prezentuje navenek. Teprve v našich nejskrytějších myšlenkách a chvílích poznáváme, kým skutečně jsme a jací jsou naši přátelé – a všichni jsme v mnoha ohledech nedokonalí. Faleš je nepřítelem opravdovosti. Falešné zprávy, falešná těla i falešné jídlo škodí tomu skutečnému. Být opravdový znamená být pravdivý, čistý a prostý všeho neupřímného či podvrženého (slovník Webster z roku 1828). Není právě tohle to, co ve vztazích hledáme? Neměli bychom se tedy i my snažit být opravdoví?
Proto se ptám: jakým člověkem se chcete stát – dnes a v dalších desetiletích? Ne co budete dělat, ale kdo budete za 10 let? A za dalších 10? A potom ještě jednou za 10? Kým se stanete, záleží na vás. Rozhodnutí, která děláte dnes, určují, kým budete zítra. Vaši přátelé, lidé, které sledujete, ti, které vedete, i ti, s nimiž trávíte čas – to všechno vaše rozhodování ovlivňuje. Stejně tak to, čím živíte svou mysl a své tělo.
Až vám bude 30, 40 nebo 50 let, co budete chtít říct při pohledu zpět na své mladší já? Budete litovat? Nebo budete vděční? Budete hrdí na svá rozhodnutí a vztahy, které jste budovali? Podíváte se zpět na své působení na sociálních sítích (ano, vše se zaznamenává, i když to „smažete“) a budete pyšní na to, co jste říkali a dělali? Budete rádi za svá rozhodnutí, i když byla tehdy těžká a náročná? I když znamenala, že jste museli stát sami? Poděkuje vám vaše tělo za to, jak jste o něj pečovali a čím jste ho živili? Budou vaše myšlenky zdravé a mysl bystrá? Bude vaše duše čistá? Poučíte se z chyb i úspěchů druhých, nebo se bez rozmyslu potácíte vpřed, aniž byste zvažovali důsledky svých voleb? Budete naslouchat těm, kteří jsou starší a moudřejší?
Co vám jednou vaše starší já řekne o vašem mladším já? Odpovězte si na tuto otázku a nastavíte si cestu ke skutečnému životnímu úspěchu. Nezáleží na tom, čím se stanete, ale kým skutečně jste a kým se stanete. Vytvořte si plán a požádejte své budoucí já, aby ho posoudilo. Požádejte o pomoc ty, kteří vás opravdu milují a záleží jim na vás. Naslouchejte radám těch, kteří už prožili mládí i stáří – mají totiž nadhled, který vaše mladší já mít nemůže. Jsem si jistý, že vám rádi pomohou na vaší cestě a pomohou vám vyhnout se chybám, které sami udělali. V knize Přísloví 19:20 se píše: „Naslouchej radě a přijmi kázeň, abys byl moudrý po všechny své dny.“
Rozlišit mezi falešným a skutečným vyžaduje moudrost. A v dnešním světě faleš rychle přibývá. Doufám, mladý člověče, že si za svůj cíl zvolíš být opravdový. Začni tedy svůj dopis slovy: „Drahé starší já.“
C. Ralston, Nebraska
