Čínská loděnice Wilson Heavy Industry v srpnu slavnostně zahájila konstrukci prvního ze čtyř plavidel, která budou nositelem ne jednoho, ale dvou jaderných reaktorů. Po dokončení se plavidlo stane druhou ruskou plovoucí jadernou elektrárnou.
Ta první, Akademik Lomonosov, byla uvedena do provozu v roce 2020 a byla první plovoucí jadernou elektrárnou na světě od 60. let 20. století. V současné době je jediným plovoucím atomovým reaktorem a klíčovou součástí ruského plánu na otevření významné námořní cesty přes Arktidu.
Lodní cesta je pouze začátkem plánu ruského prezidenta Vladimira Putina pro plovoucí jaderné elektrárny. V loňském roce ruská státní korporace pro jadernou energii Rosatom předložila Putinovi návrh na výstavbu až pěti plovoucích jaderných reaktorů s rozpočtem 2,3 miliardy dolarů.
Kromě otevření severní mořské cesty se v nejvýchodnější ruské provincii nachází další zájmy – měděný a zlatý důl, který je údajně největším nevyužitým nalezištěm na světě. V oblasti nejsou žádné silnice a je zde málo elektřiny, což vyžaduje kreativní zdroje.
Plovoucí reaktory
V 60. letech 20. století přestavěl inženýrský sbor americké armády bývalou loď Liberty Ship z druhé světové války na první plovoucí jadernou elektrárnu. Loď MH-1A STURGIS vyráběla elektřinu v Panamském průplavu v době, kdy stavba tamní nové energetické elektrárny nebyla rentabilní ani proveditelná.
Přestože se STURGIS ukázal jako praktický a spolehlivý pro dodávku energie do pobřežní sítě pro vojenské a civilní účely, armádní sbor jej v roce 1976 odstavil poté, co společnost Panamského průplavu instalovala v oblasti stálé zdroje energie.
V roce 2020 Rusko dokončilo výstavbu a spustilo svou první plovoucí jadernou elektrárnu v Peveku, odlehlém a řídce osídleném ruském přístavu u severního pobřeží Sibiře. Pevek je strategickým místem pro Putinovy expanzivní plány, protože jej považuje za budoucí centrální přepravní uzel a protože Pevek leží v blízkosti Čukotky, oblasti bohaté na měď, lithium, zlato a stříbro.
V roce 2019 Putin na Mezinárodním arktickém fóru v Petrohradě prohlásil: „[Arktická expanze] je realistický, dobře propočítaný a konkrétní úkol. Musíme zajistit, aby severní mořská cesta byla bezpečná a komerčně využitelná,“ informovalo RadioFreeEurope.
V současné době je přístav v Peveku přístupný pouze čtyři měsíce v roce. Přesto Putin věří, že měnící se klima nakonec umožní vybudovat severní mořskou cestu a ekonomicky životaschopný severovýchodní průjezd mezi Ruskem a Západem, uvádí Arktický institut.
Putin není ve svém přesvědčení sám. Spojené státy, Norsko, Dánsko a Kanada rovněž věří v budoucnost severní mořské cesty.
Naleziště
Čukotka je nejvzdálenější severovýchodní část Sibiře a říká se o ní, že zde začíná den. Sousedí s Aljaškou a je hojně osídlena soby. Pastevectví sobů je hlavním odvětvím v regionu, což chce Putin svým arktickým těžebním podnikem změnit.
Na území Čukotky se nachází těžební projekt Baimskaja, který podle společnosti Kaz Minerals, jež má projekt na starosti, disponuje „nejvýznamnějšími nevyužitými měděnými aktivy na světě s potenciálem stát se rozsáhlým nízkonákladovým povrchovým měděným dolem“. Ložisko bylo objeveno v roce 1972, ale zůstalo nevyužité kvůli chybějící infrastruktuře a silnicím. Rusko k řešení části tohoto problému chce využít právě své plovoucí jaderné elektrárny.
Akademik Lomonosov se naplno rozjede až v roce 2023, a ani pak nebude stačit dodávat veškerou potřebnou energii pro Putinův plán na Čukotce. Proto Rusko staví další čtyři plovoucí jaderné elektrárny.
„Potřebnou infrastrukturu buduje ruská vláda v souladu s Komplexním plánem rozvoje Čukotky. … Bezuhlíkovou energii bude lokalita získávat z jaderného zařízení, které vybuduje a bude provozovat Rosatom, což skupině umožní vyrábět měď s velmi nízkými emisemi uhlíku,“ uvádí Kaz Minerals.
Dodává: „Projekt se nachází v regionu, který ruská vláda označila za strategicky důležitý pro hospodářský rozvoj, a očekává se, že získá výhody v podobě daňových pobídek.“
Podle Světové organizace pro jadernou energii vyžaduje projekt Baimskaja přibližně 300 megawattů elektrické energie. Rosatom plánuje zajistit tuto energii prostřednictvím svých plánovaných tří plovoucích jaderných elektráren.
Dánský start-up Seaborg Technologies si uvědomuje potenciál pro arktickou expanzi, který je možný díky plovoucím jaderným elektrárnám, a díky grantu Evropské unie vyvíjí své vlastní plavidlo.
Překlad a redakční zkrácení původního článku: J. S.
V té době ještě nespuštěná plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov proplouvá kolem ostrova Langeland u dánského Spodsbjergu 4. května 2018. (Tim Kildeborg Jensen / AFP / Getty Images)
