K příležitosti 30. výročí sametové revoluce připravil Národní památkový ústav výstavu s názvem 30 let památkové péče po pádu železné opony. Ke zhlédnutí je ve vstupní hale Národní technické knihovny v Praze od listopadu do 31. prosince letošního roku.
Jak postupuje obnova památkového fondu NPÚ
„Desítky let reálného socialismu zanechaly naše kulturní dědictví v žalostném stavu. Řada památek postupně zchátrala nebo byla zlikvidována z důvodů nedostatku finančních prostředků a nezájmu na odpovědných místech. Výstavou tak chceme připomenout, že za současným stavem památkového fondu stojí obrovské úsilí ze strany vlastníků památek, měst, státu i zástupců památkové péče,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Výstava představuje proměny památkového fondu v průběhu uplynulých 30 let na konkrétních příkladech prostřednictvím 70 výstavních panelů. Její součástí je i promítání filmového dokumentu Proměny aneb 30 let památkové péče v jižních Čechách Jakuba Taberyho a dva trojrozměrné exponáty – barokní socha Panny Marie Budějovické, která jen o vlásek unikla cílené likvidaci, a litinová socha sv. Jana Nepomuckého, náhodně nalezená v letošním roce v areálu Psychiatrické léčebny Lnáře.
„Vybrali jsme 22 témat, která po určitou dobu v tuzemské památkové péči rezonovala, případně jsou doposud aktuální,“ uvedl Daniel Šnejd, ředitel územního odborného pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích, které výstavu připravilo.
Náměstí Míru v Kadani po rehabilitaci. (NPÚ) Zborcené měšťanské domy v Kadani. (NPÚ) 
Interiér synagogy po zrestaurování. (NPÚ) 
Interiér synagogy v Jičíně před obnovou, r. 2003. (NPÚ)
„I bez hlubšího zamyšlení, třeba jen z porovnání s historickými fotografiemi, lze říci, že památky a historická sídla v českých zemích nebyly nikdy v tak dobré kondici, jako nyní,“ dodal Šnejd.
Stav památek před a po obnově
V katastrofálním stavu bylo před rokem 1989 téměř 80 % evidovaných kulturních památek. Změny nastartované po pádu režimu přinesly zlepšení ekonomické situace, rozšíření dotačních titulů i nové možnosti získání finančních prostředků ze zahraničí, což se výrazně promítlo do stavu památkového fondu i do památkové péče.
V rámci jednotlivých výstavních témat se autoři zaměřili na movité i nemovité památky ve vlastnictví státu i soukromých osob, církve, obcí a spolků. Představují památky technické, církevní i židovské, zříceniny, historická jádra měst, moderní architekturu 19. a 20. století nebo památky ohrožené či již zaniklé. Vybrané příklady prezentují úspěšné realizace obnov a záchrany památek, ale upozorňují i na problém památek nevyužitých. Výstava rovněž přináší přehled o vývoji dotačních titulů a jejich podílu na zlepšení stavu památkového fondu i o proměnách prezentace oboru péče o kulturní dědictví směrem k veřejnosti.
Národní památkový ústav patří k nejvýznamnějším paměťovým institucím v České republice a je zároveň největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů týkajících se státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů při záchraně a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR, jehož soupis také vede. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých předmětů, objektů a území kulturními památkami a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. Pro výkon odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jako vědecká a výzkumná organizace se Národní památkový ústav podílí na mnoha projektech, plní výzkumné úkoly, poskytuje odborné vzdělávání v oblasti památkové péče a ročně vydává desítky publikací. Vedle toho spravuje více než sto nemovitých památek v majetku státu, z nichž většina je přístupná veřejnosti.
Zdroj: TZ NPÚ
