Nacistické i komunistické totalitě nebo ruským okupantům čelilo pět osobností, které letos obdrží Ceny Paměti národa. Dostanou je stejně jako loni lidé z Česka, Slovenska a Ukrajiny. Vyplývá to z informací na webu organizace Post Bellum, která ocenění uděluje. Slavnostní večer s předáním cen se uskuteční jako obvykle 17. listopadu v Národním divadle v Praze.
Ocenění dostane například disident Jan Litomiský, jeden z mluvčích iniciativy Charta 77, která se stavěla na odpor proti totalitnímu komunistickému režimu v Československu. „Neuvažoval jsem nad tím, jaké to bude mít následky. Řekl jsem si, že v této situaci je prostě povinnost se přidat,“ řekl podle Post Bellum o svém podpisu prohlášení Charty 77. Pražský rodák Litomiský v době normalizace, snahy státu o utužení totality, spolupracoval s lidmi vzdorujícími režimu i s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných. Sám byl v 80. letech uvězněn po obvinění z podvracení republiky.
Do střetu s komunistickým režimem se dostaly také Mária Šidová a Eva Karvašová ze Slovenska. Karvašová se ještě jako dítě starala za druhé světové války o koně partyzánů a její otec byl za pomoc partyzánům zatčen gestapem, nacistickou tajnou policií. Jako dcera lékárníka pak čelila ústrkům ze strany komunistického režimu. Následně byla perzekvována i kvůli manželství s protirežimním prozaikem a dramatikem Petrem Karvašem. Přesto odolala nabídkám Státní bezpečnosti (StB), komunistické rozvědky, na spolupráci, tedy donášení na přátele a známé.
Šidová a její blízcí zase za totality pomáhali lidem pronásledovaným režimem. V 50. letech mimo jiné ukrývali kněze Jána Hutyru, který uprchl z vězení. Policie ale nakonec Hutyru dopadla a zatkla i Šidovou. Skončila na rok a půl v pracovním táboře, „Aby to politickým vězeňkyním řádně znepříjemnili, umisťovali je mezi pachatelky těžkých zločinů. Já jsem byla ve skupině vražedkyň a prostitutek,“ řekla Šidová, které ve vězení přezdívali „jeptiška“.
Další oceněná, Marie Klangová z Česka, zase čelila nacistům. Za druhé světové války byla nuceně nasazena na práci v Německu, v továrně na tehdy novou zbraň – letounovou střelu V1. Začala spolupracovat s britským zajatcem, který ji požádal o nákresy součástek V1. Když ji zatklo gestapo, přestála kruté výslechy a britského přítele neprozradila. Po převozu do vězení v Drážďanech se jí podařilo uprchnout v chaosu po bombardování města.
Pátým oceněným je ukrajinský pravoslavný kněz Vasyl Vyrozub. Už v roce 2013 pomáhal protestujícím na demonstracích v Kyjevě a později jako vojenský kaplan při bojích s proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se vydal s výpravou pro těla vojáků z Hadího ostrova, kteří se odmítli vzdát ruské válečné lodi. Tým však padl do ruského zajetí. Podle Post Bellum Vyrozuba Rusové mučili elektrickým proudem nebo mu vráželi hřebíky pod nehty. „Nejhorší bylo, že jsem nevěděl, co se stane zítra nebo za půl hodiny,“ uvedl.V zajetí prožil 70 dní a poté byl spolu s dalšími vyměněn za ruské zajatce.
Ceny Paměti národa uděluje od roku 2010 společnost Post Bellum jako uznání těm, kteří ve svém životě dokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova. Smyslem je ocenit pamětníky, kteří se během svého života zachovali v těžkém životním okamžiku hrdinně či se nezpronevěřili svým životním postojům.
