Textový přepis proslovu ředitele BIS
Proslov ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) plukovníka Michala Koudelky na konferenci v Poslanecké sněmovně, 20. února 2023.
„Dobrý den dámy a pánové. Jak jste řekl pane předsedo, bezpečnostní informační služba se v rámci své zákonné působnosti věnuje aktivitám čínských zpravodajských služeb, mimo jiné, na území České republiky, namířeným proti národním zájmům České republiky. A proto také můžeme říci, že bezpečnostní rizika pro ČR pocházející z Číny jsou záludnější a mnohdy hůře zjistitelná než rizika pocházející třeba z Ruské federace.
Čína je velmi důležitým hráčem z oblasti v oblasti světové diplomacie, politiky, obchodu a také představuje obrovskou vojenskou sílu. V zájmu ČR je s Čínou komunikovat. Ale neměli bychom si [nechat] vnutit a diktovat pravidla této komunikace. Což se bohužel v minulosti mnohdy dělo. Měli bychom si uvědomit, že reputace ČR a její postavení v mezinárodním společenství nestojí na tom, jak úspěšné jsou české firmy v Číně, ale na tom, jaké hodnoty ČR zastává a představuje.
Podíváme-li se do minulosti, k nárůstu rizik spojených s Čínou, začalo postupně docházet v souvislosti se změnou směřování zahraniční politiky ČR ve vztahu s ČLR s takzvaným „restartem česko-čínských vztahů“, který započal na podzim roku 2013. A dovolte mi tedy některá z těch rizik zmínit.
Ekonomická rizika
Jako první bych krátce zmínil rizika ekonomická. ČLR byla dlouho prezentována jako největší ekonomická příležitost pro české firmy. Vstřícné politické kroky či spíše až ústupky vůči Číně, byly zdůvodňovány jako nutnost, pro zajištění přístupu na největší světový trh, a získání čínských investic, které měly přesáhnout 200 mld. korun. A tak došlo k vytvoření jisté polarity mezi lidskými právy a byznysem. A šíření diskurzu, že lidská práva a další demokratické hodnoty, musí ustoupit ekonomickým zájmům. Zároveň s tím byly české veřejnosti opakovaně prezentovány názory, že dosavadní zahraniční politika prosazovala lidská práva na úkor ekonomických příležitostí, čímž tedy ČR jako takovou oslabila.
Není lepším symbolem ekonomické spolupráce s Čínou než příklad známé čínské společnosti, která byla dříve největším Čínským investorem v ČR. Již od počátku působení a operací této firmy, této společnosti v ČR, budil velký zájem předseda této společnosti, který se jako velmi mladý dostal nejen do vedení společnosti, ceněné na miliardy dolarů, ale stal se také poradcem prezidenta Zemana. Investice této společnosti, která se již ze svého celého jména, měla zaměřovat na energetický průmysl, však mířily do snad všech odvětví, krom odvětví energetického. A jak už je pro investice Číny v ČR typické, jednalo se spíše o akvizice již existujících společností, a subjektů.
Velmi rychle po vstupu této společnosti na český trh, se začalo v české veřejném prostu a v mediálním prostoru, hovořit, a objevovaly se první zmínky o vazbách této společnosti a s ní spojených subjektů na čínský bezpečností a zpravodajský aparát.
Na podzim 2017 pak došlo ve spojených státech k zatčení a posléze i k uvěznění hlavního lobbisty této společnosti. A nedlouho poté i ke zmizení předsedy této společnosti samotného. Varovné případy, kdy čínský komunistický režim opakovaně využil obchod k vytvoření nátlaku na českou zahraniční politiku, či krádeže know-how, nebyly v této době brány dostatečně vážně. Nicméně nakonec zůstaly slíbené čínské investice z většiny nenaplněny, a to až do té míry, že Taiwan, jehož zastoupení v České republice je častým cílem ataků čínské strany, je pro Českou republiku významnějším investorem než miliardová Čína.
Čínské a pročínské subjekty však úspěšně ovlivnily české veřejné mínění do té míry, že v českém prostředí přetrvává iluze toho, že Čína patří mezi hlavní české ekonomické partnery, přestože se někteří odborníci domnívají, že na českou ekonomiku by zákaz vývozu do Čínské lidové republiky neměl prakticky žádný zásadní dopad.
A toto je samozřejmě jeden z bezpečnostních problémů, protože touto iluzí, která je vytvářena, mohou i Číňané působit na své cíle a cíle svého zájmu.
Smutné milníky
Je třeba také zmínit, že v rámci sbližování s Čínou zažila Česká republika řadu smutných milníků, které bychom neměli zapomenout. Například rok 2016, kdy byli čeští občané napadáni, ať už slovně či fyzicky za to, že se během návštěvy čínského prezidenta v České republice vlajkami či transparenty vymezovali vůči porušování lidských práv v Číně. Nebo 2020, kdy se Česká republika zařadila mezi země, kam se kvůli čínskému zatajování informací a nízké transparentnosti rozšířil covid-19, což způsobilo zbytečnou smrt tisíců našich spoluobčanů.
Rizika špionáže
Dále mi dovolte zmínit rizika špionáže spojené s Čínou. Typickou představou čínských hrozeb ve zpravodajské oblasti je získání utajované informace, kterou daný cíl, daný objekt disponuje. Před lety čínská společnost akceptovala špionáž jako legitimní způsob nejen k rozvoji Číny jako takové, ale i k rozvoji tamních firem a obchodních společností. A tak jsme v minulosti mohli vidět různé typy zpravodajských aktivit, od těch primitivních po velmi sofistikované.
Během let se ale zpravodajské schopnosti čínských služeb velmi zdokonalily a dnes čelíme protivníkovi disponujícímu obrovskou lidskou silou, špičkovými technologiemi, a neomezenými finančními prostředky, protivníkovi někdy velmi brutálnímu vůči vlastnímu obyvatelstvu, tvrdému a nekompromisnímu vůči cíli svého zájmu, protivníkovi, který v podstatě nemá žádná zákonná omezení své činnosti, ale naopak disponuje zákony, které mu jeho činnost zásadně usnadňují.
Jasným příkladem toho je zákon o státní zpravodajské činnosti, který rozšiřuje pole zpravodajské působnosti na defacto všechny instituce a jednotlivce v Číně. Například článek 7 tohoto zákona stanovuje: „Každá organizace i občan musí v souladu se zákonem podporovat státní zpravodajskou činnost, napomáhat jí a podílet se na ní. Zároveň musí zachovávat v tajnosti vše, co je jim známo o zpravodajské činnosti. Stát poskytuje ochranu jednotlivcům a organizacím, které podpoří státní zpravodajskou činnost, budou jí napomáhat a podílet se na ní.“
Jenom tento článek mluví úplně za vše, a už bychom se nemuseli bavit o ničem jiném.
Způsoby vedení zpravodajské činnosti čínskými službami se během let změnily, nicméně formy a metody práce příliš ne. Sice už nepracují v maximální míře formou tzv. vysavače, tak jako v minulosti, stále ale platí, že hlavní tendencí je zvát cíl zájmu do Číny, kde dochází k pokusu o jeho získání ke spolupráci.
Stále dochází k velmi tvrdému, mnohdy brutálnímu působení na čínskou komunitu v zahraničí, k masivnímu sledování nejen čínských občanů, ale i osob do Číny přijíždějících, včetně diplomatů a členů vládních delegací, a k dalším krokům ve zpravodajské oblasti, které nemá cenu příliš rozvádět. Ale nezměněný je jeden zásadní prvek, a to je postoj tzv. „pěti jedů“ – to jsou otázky Tibetu, Taiwanu, Ujgurů, Falun Gongu, a demokratizačního hnutí obecně.
Do oblasti zpravodajské činnosti patří čínské zpravodajské aktivity v kyberprostoru. K účelu shromažďování využitelných informací z různých sociálních sítí a komunikačních platforem o zájmových osobách či objektech, až ke kybernetickým útokům namířeným jak proti státním nebo akademickým institucím, tak proti soukromým firmám i fyzickým osobám. A s touto oblastí také souvisí riziko využívání produktů čínských technologických firem, zejména v kritické infrastruktuře státu.
Zde je třeba zmínit velmi důležitý krok, kterým bylo v roce 2018 varování NÚKIBu proti čínské společnost Huawei, které je stále v platnosti. Toto byl první zásadní zlom, který narušil čínský vliv u nás, a rád bych tady vyzdvihnul odhodlání a osobní odvahu tehdejšího ředitele NÚKIBu Dušana Navrátila a jeho kolegů.
Přestože se NÚKIB i BIS dočkaly pouze kritiky s tím, že jsou taková varování nepodložená, a obě instrukce ohrožují ekonomické zájmy země, pevní postoj NÚKIBu vedl k prověření naší kritické infrastruktury a posílení bezpečnosti České republiky v mnoha oblastech.
Čínské vlivové aktivity
A obdobně rizikové jako čínská špionáž jsou i čínské vlivové aktivity namířené na západní tedy i na českou veřejnost. Protože správně orientovaná pročínsky laděná veřejnost v demokratickém systému volí pročínsky orientované kandidáty. Takto zvolení političtí představitelé pak prosazují zahraniční politiku vstřícnou k ČLR, což vede ke změně zahraničního směřování země sice pomaleji, ale o to více komplexněji než v případě politické špionáže. A právě v tomto bodě hraje významnou roli ta oblast ekonomická, o které jsem mluvil před chvílí.
Čína představuje významnou hrozbu také vůči demokratickému systému jako takovému. Tato skutečnost se významně projevila během pandemie covid-19, kdy ČLR uměle vytvářela obraz země, která nejenže velmi úspěšně pandemii zvládá, ale dokonce i pomáhá s pandemií bojovat ostatním zemím. Čínská strana a osoby podporující čínský komunistický režim přitom zdůrazňovaly, že zdárné zvládnutí pandemie, bylo umožněno díky vládě autoritativního režimu.
Na demokratické země bylo naopak poukazováno jako na země ze své podstaty slabé a neschopné rychlých a rázných rozhodnutí. V tomto narativu Číny, který byl přijat i některými západními novináři a politiky, však zcela chyběla a zcela zanikla zmínka o tom, že právě kvůli tomu, že v Číně je autoritářský režim a cenzura informací, došlo k celosvětovému rozšíření pandemie covid-19.
Rizika vědecké a akademické spolupráce
S oblastí špionáže jako takové souvisí také rizika vědecké a akademické spolupráce. Před zahájením vědecké či akademické spolupráce s čínskou stranou je zásadní pochopit, jak v Číně fungují vazby mezi zpravodajskými službami a vědeckými a akademickými institucemi, společnostmi a v neposlední řadě i jednotlivci. V zásadě nejde jednoznačně určit, která oblast může být při spolupráci s Čínou bez rizik.
Instituce i jednotlivci v Číně bývají přímo i nepřímo napojeni na Komunistickou stranu Číny a státní zpravodajské orgány. Je zcela nutné zohlednit fakt, že v Číně platí již výše zmíněný zákon o statní zpravodajské činnosti, který rozšiřuje pole zpravodajské působnosti defacto na všechny instituce a jednotlivce v Číně.
Už jen na základě tohoto zákona lze usuzovat, že ve všech oblastech případné vědecké či akademické spolupráce existují rizika jako je únik citlivých informací, ztráta duševního vlastnictví ke kterému se pojí i finanční újma, kultivování druhé strany Čínským protějškem, a tak dále. A lze předpokládat že ve vysoce zájmových oblastech – zájmových pro Čínu – jako jsou high-tech technologie, robotika, nanotechnologie, informační technologie, energetika apod., budou tato rizika ještě zásadně vyšší.
V případě, že vědecká spolupráce probíhá v rámci některé ze zájmových oblastí, může čínská republika také usilovat o získání patentů. Pak může například dojít k tomu, že si daný vynález patentuje ještě dříve, než česká strana, a dojde ke ztrátě duševního vlastnictví. A čínská strana se také usilovně snaží získat citlivé know-how jak v rámci vědeckých institucí, tak i soukromých společností. A jednou z cest k tomu je například snaha o získání podílu v dané zájmové společnosti nebo firmě, aby pak Číňané legitimně při ovládnutí takové firmy získali přístup k citlivým informacím nebo know-how té které firmy.
A zásadním rizikem v českém vědeckém i akademickém prostředí je navazování a získávání kontaktů s čínskou stranou. Prostřednictvím spolupráce si čínská strana může vytipovat zájmové osoby, které může následně oslovovat například prostřednictvím sociální sítě LinkedIn nebo ostatních platforem umožňujících sebeprezentaci, a získávat tak vytipované osoby na svoji stranu.
Jde o klasický modus operandi, který byl zaznamenán nejen v ČR, ale i v ostatních demokratických zemích. A pakliže se tak stane, tak ten dotyčný cíl je nejprve požádán např. o vypracování některých placených esejí, nebo zpráv na různá témata – ekonomická, politická a jiná – a v případě, že se ukáže, že jsou takoví lidé pro Čínu zájmoví, jsou následně pozváni do Číny na různá fóra, kde následně probíhá buďto snaha o jejich získaní ke spolupráci, nebo alespoň získání informací od nich za nějakou finanční úplatu, na základě drahých darů a nebo i vydírání.
A může se jednat o informace týkající se jejich práce, jejich projektů, anebo také informace o síti jejich kontaktů. Pakliže jsou v takovém případě Číňané úspěšní, může dojít k takzvanému dominovému efektu, a může docházet k oslovování dalších a dalších zájmových osob.
A snaha o verbování k získávání informací nemusí nutně probíhat na území Číny, i když se to děje obvykle. Ale čínská strana může být s tou vytipovanou osobou dlouhodobě také v kontaktu pouze online a budovat s ním vztah na dálku. Tím má také možnost ovlivňovat dotyčného jedince, dotyčný cíl, v jeho práci, a nabádat jej např. k tomu, aby se ve svých publikacích vyjadřoval pročínsky, a napomáhal tak budování pozitivního obrazu Číny ve světě.
A samozřejmě můžeme zmínit další případy, kterými už jaksi dále nebudu prodlužovat svoje vystoupení.
Hrozba v oblasti farmaceutického průmyslu
Ale to, jakou hrozbu pro bezpečnost a stabilitu ČR a vlastně celého evropského společenství, představuje Čína, lze ilustrovat na velmi aktuálním tématu – na současné komplikované dostupnosti léčiv v ČR, a v některých evropských zemích. Jednou z hlavních příčin je přesun výroby léků či důležitých komponentů – tzv. aktivních složek léčiv, zkratkou API – pro jejich výrobu do ČLR, kde v souvislosti s prudkým nárůstem onemocnění covid-19 došlo k navýšení spotřeby a k výpadku výroby.
Jenom pro vaši informaci, pro výrobu léčiv je třeba, podle odhadu WHO 5000–6000 těchto komponentů, těchto API. WHO identifikovala 461 základních komponentů API. 75 % všech těchto API se vyrábí v Číně. V Evropě se vyrábí pouze 50 % velmi specializovaných API. Komponenty, ty prekurzory pro ně, jsou ale opět vyráběny většinou v Číně.
Asi si ani neumíme představit, co by se dělo, kdyby Čína v důsledku nějaké mezinárodní krize, nebo přímo konfliktu, výrobu léků pro Evropu zastavila. To by byla bezpečnostní krize, jakou jsme tady ještě nezažili.
Čína vs válka na Ukrajině
A hovoříme-li o konfliktu a o krizi, nelze alespoň krátce nezmínit čínské aktivity spojené s brutální ruskou agresí na Ukrajině. Čína pozorně sleduje vývoj války na Ukrajině, a i to jakou cenu za ni Rusko platí. Využívá ekonomických i politických problémů Ruska, a na druhou stranu můžeme vidět i poskytování určité pomoci ruským subjektům v obcházení mezinárodních sankcí.
Například americká společnost C4ADS, zabývající se touto oblastí, identifikovala podle svého vyjádření v letech 2014–2022 celkem 281 dodávek citlivého zboží dceřinými společnostmi čínské firmy Polygroup ruským firmám spojovaným se zbrojním průmyslem. V lednu 2022 např. vyvezla součástky protiletadlových radarů firmě Almas-Antei, na kterou byly uvaleny mezinárodní sankce. A takovéto aktivity také samozřejmě představuji riziko pro bezpečnost ČR a celého evropského společenství.
Masivní šíření dezinformací
A dalším velmi vážným bezpečnostním rizikem, souvisejícím s Čínou, je celkem masivní šíření dezinformací na různá témata. Nyní samozřejmě zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. Podle vyjádření společnosti Meta Platforms, vlastnící mimo jiné Facebook, Instagram nebo WhatsApp, byla zlikvidována dezinformační síť, která vznikla v Číně, a cílila mimo jiné na Spojené Státy a Českou Republiku.
Meta odhalila v rámci této sítě různé oddělené akce probíhající v období od podzimu 2021 do poloviny září 2022. A co se týká zacílení na ČR Meta uvádí: „V Česku byla tato aktivita především protivládní, kritizovala podporu státu Ukrajiny ve válce s Ruskem, a její dopad na českou ekonomiku, a využívala kritiky k varování před znepřátelením si Číny.
Změna situace v ČR
Tento čínský dezinformační útok – a není samozřejmě jediný – na ČR má ale jeden pozitivní prvek. Vidíme, že se jasně ukazuje fakt, že Čína pochopila, že se u nás v zásadě změnila situace. A to v neprospěch Číny. To bylo dáno v průběhu minulých let několika důležitými událostmi, a dovolte mě zmínit alespoň 2, podle mého názoru nejzásadnější.
V říjnu 2019 byla vypovězena sesterská smlouva mezi Prahou a Pekingem. Poté co čínská strana odmítla jednat s pražským vedením v čele s primátorem Hřibem o vyškrtnutí klauzule o jedné Číně. Následně v lednu 2020 primátor Hřib a jeho taiwanský protějšek podepsali sesterskou smlouvu, mezi Prahou a Taipeí.
A druhá událost. Na konci léta 2020 proběhla navzdory čínským protestům návštěva předsedy senátu parlamentu ČR Miloše Vystrčila na Taiwanu. Čína tehdy nabádala dalších české politiky, aby se od Vystrčila jasně distancovali. Což se bohužel v některých případech také stalo.
Čína také pohrozila politickými a hospodářskými sankcemi, k čemuž nedošlo. A já osobně považuji tento odvážný Vystrčilův krok za zcela zásadní a klíčový zlom ve vztazích Česka a Číny.
Současná ČR se změnila a stala se zemí, která má vlastní zahraniční politiku, nezávislou zahraniční politiku, která si uvědomuje bezpečnostní rizika spojená s čínskými aktivitami, a je odhodlána proti nim také aktivně a efektivně a působit. A měli bychom se všichni snažit, aby to tak i zůstalo.
Vyslechněte naše varování
Když jsme před několika lety začali varovat před ruskými zpravodajskými aktivitami namířenými proti zájmům ČR, před energetickou a surovinovou závislostí na Rusku, před zapojením Rosatomu do dostavby jaderné elektrárny Dukovany , byli jsme zpochybňováni, byli jsme označováni za rusofoby, i za ty, kteří ohrožují ekonomické zájmy země.
Dnes po odhalení ruského zapojení do výbuchu ve Vrběticích a zavinění smrti dvou našich nevinných občanů, po závažně energetické krizi způsobené jednostrannou závislostí na surovinách, a především v souvislosti s nesmírně brutální ruskou agresí na Ukrajině každý vidí, jak velkou pravdu jsme měli, a jak naivní [byli] a jak hluboce se mýlili ti, kteří zde ruské zájmy prosazovali.
A proto, prosím, poslouchejte nás teď, když říkám, že čínské aktivity představují riziko pro Českou republiku. A my musíme být připraveni a odhodláni jim efektivně čelit. Čína je velmi důležitý hráč v různých oblastech světa. Musíme s ní komunikovat a nesmíme přitom ustoupit různým politickým či ekonomickým tlakům a zájmům.
Nesmíme ohrozit naši bezpečnost a rezignovat na morální hodnoty, které nás činí silnými, protože to by se nám v budoucnu mohlo vymstít ještě daleko více než bagatelizování hrozby ruské, které jsme byli v nedávné době svědky. Děkuji vám za pozornost.“ – ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) plukovník Michal Koudelka.
Přepis proslovu provedl Josef Prášek.
