Během Velké vlastenecké války v r. 1941 byl jeden sovětský voják raněn do ramene po zásahu do jejich tanku BT-7 při bitvě o Brjansk. Při pobytu v nemocnici v Jeleci si tam z knihovny vytáhl knížku, jež pojednávala o konstrukci zbraní.
Během léčby jeho zranění se dalším podnětem staly opakované stížnosti vojáků na dosavadní samopaly Rudé armády. Samopaly se zasekávaly a nebyly dost spolehlivé. Vyučený zámečník od Sibiřsko-turkestánské dráhy potom začal s návrhem svého vlastního prvního samopalu.
Jeho jméno bylo Michail Timofejevič Kalašnikov.
Ačkoliv jeho návrh původně nebyl přijat do armády, upozornil na svůj talent coby zbraňového konstruktéra. Nicméně po přezkoumání jeho vylepšeného modelu zbraně byl Kalašnikov převelen do GAU – na Hlavní dělostřelecký úřad.
Ke konci Velké vlastenecké války v roce 1944 začal konstruovat automatickou pušku pro nový náboj, jež byla inspirována americkou puškou.
Válka skončila a Sovětský svaz hledal lepší zbraně. Kalašnikov začal rozvíjet několik prototypů, z nichž jeden byl v roce 1949 zaveden do výzbroje jako AK-47 a stal se nejznámější konstrukcí. Na jeho výboji se podíleli rovněž jeho dva kolegové.
V roce 1959 vyvinul z AK-47 odlehčený a ekonomicky úspornější model, známý jako verze AKM. Tato zbraň je všeobecně známá jako AK-47. Nejvíce rozšířená je právě její varianta AKM. Jméno konstruktéra se stalo nejznámějším synonymem této velmi rozšířené palebné zbraně.
M. Kalašnikov později vyvinul ještě dva typy kulometů. V roce 1971 získal titul doktor technických věd a několik období byl poslancem Nejvyššího sovětu SSSR.
Michail Kalašnikov se narodil 10. listopadu 1919 ve vesnici Kurja v Altajské oblasti jako sedmnácté dítě svých rodičů. V r. 1938 nastoupil základní vojenskou službu. Již ve službě se prokázal jeho technický talent: že vyrobil počitadlo výstřelů k tankovému kanónu a přizpůsobil pistoli Tokarev TT 30/33 ke střelbě zevnitř z tanku. Po začátku 2. světové války bojoval jako tankista v 1. tankové armádě maršála Katukova, než byl raněn.
V dějinách lidstva přispěla vynalézavost k mnohému pokroku, ulehčení práce nebo zvýšení pohodlí, ale přinášela s sebou také vývoj ničivých prostředků. A protože obchod se zbraněmi probíhá čile po celém světě, automat Kalašnikov se stal nejpoužívanější a nejznámější útočnou puškou světa.
