Podle profesora filozofie Jasona Hilla se kritická rasová teorie (CRT) stala filozofickým základem, na němž je postavena marxistická komunistická agenda, která se šíří americkou společností.
„Praktici“ CRT, kteří vystupují navenek jako „rasoví manažeři“ nebo „zástupci“ Afroameričanů, usilují o moc a jejich cílem je „zničit všechny ty základní hodnoty, všechny ty kodifikované hodnoty a principy, o které se opíráme v krizových dobách,“ řekl Hill v nedávném rozhovoru pro pořad Epoch TV „American Thought Leaders“.
Teoretici kritické rasové teorie chtějí dle Hilla „nejprve odstranit osobní identitu, pak vymazat historii, zničit tyto kodifikované hodnoty, aby v naší společnosti zavedli novou, jak já to nazývám, marxistickou komunistickou agendu“.
Pohled na Ameriku skrze CRT jako systémově rasistickou je „nesprávným vnímáním reality“, řekl Hill. Ona ústřední myšlenka – že útlak Afroameričanů přetrvává dodnes – je podle Hilla využívána k ospravedlnění lidí uplatňujících CRT, kteří podle svých slov „mluví jménem“ všech černých Američanů, a zbavují tak komunitu jejích autentických zástupců. Těmto aktivistům však ve skutečnosti nejde o pozvednutí černošské populace, dodal.
Hill se se 120 dolary v kapse ve svých dvaceti letech přistěhoval do USA z Jamajky. Pracoval, aby si vydělal na školné. Získal doktorát z filozofie na Purdue University a nakonec se stal profesorem filozofie na DePaul University v Chicagu.
Svou zkušenost z Ameriky popsal ve své knize z roku 2018 „We Have Overcome: An Immigrant’s Letter to the American People“. Představuje alternativní pohled na vykreslení rasismu prostřednictvím CRT ve Spojených státech.
Podle jeho názoru vstoupila americká společnost s přijetím zákona o občanských právech z roku 1964 do „věku po útlaku“, protože tato legislativa zajistila Afroameričanům právní rovnost.
Přesto ale dle Hilla vyvolal tento zákon z roku 1964 nečekanou reakci černochů – vztek namísto vděčnosti či pocitu úlevy. V rozhovoru pro The Epoch Times vyjádřil názor, že reakce byla způsobena „obrovskou krizí identity“, které černí Američané čelili, protože jejich identita byla do té doby utvářena útlakem. V důsledku toho se běloši cítili provinile a trapně, že Afroameričany do takové situace dostali. Zároveň se v 60. letech 20. století objevilo hnutí za sebeúctu a sebevědomí, jehož středobodem byla hrdost na afroamerickou identitu, napsal Hill ve své nové knize „What Do White Americans Owe Black People: Racial Justice in the Age of Post-Oppression“.
Kritická rasová teorie (CRT) vznikla v 70. letech 20. století, původně jako odnož kritické právní teorie zkoumající roli rasy v právu. Derrick Bell, Afroameričan a právník zabývající se občanskými právy, který je často považován za jednoho z tvůrců CRT, zastával názor, že k rasovému pokroku došlo v Americe až tehdy, když to vyhovovalo zájmům bílé populace, a pochyboval, že by v zemi někdy mohlo být dosaženo rasové rovnosti.
Hill uvedl, že v současnosti praktikovaná Kritická rasová teorie, je ji třetí vlnou tohoto hnutí, přičemž první vznikla v 70. letech 20. století pod vedením Derricka Bella a druhá v 90. letech. Dnešní CRT se stala „filozofickým základem“ pro reparace a „filozofickou šablonou“ pro mnohé skupiny, jako je Black Lives Matter, levicová aktivistická skupina, která svou existenci odůvodňuje prosazováním rasové spravedlnosti v oblasti vymáhání práva a dalších sférách.
Podle Hilla, který se považuje za Afroameričana, by Afroameričané měli praktikovat „radikální odpuštění“, aby se posunuli do budoucnosti, místo aby usilovali o odškodnění za minulé nespravedlnosti.
Ve své nové knize píše, že vzdání se rasové identity je „aktem radikální svobody“. To neznamená, že člověk neuznává svou rasu; znamená to jen, že rasa nebude jeho měřítkem posuzování. Podle Hilla slouží jako objektivnější rozlišovací znak jednotlivců spíše kultura než rasa, protože kultura je nositelem společných rysů ve víře, zvycích a tradicích.
Překlad a redakční úprava původního článku: J. S.
