Juraj Skovajsa

7. 11. 2023

Na pondělním kulatém stolu k petici za zachování české koruny vystoupilo v Senátu proti přijetí eura Českou republikou několik ekonomů. Jedním z nich byl Ing. Milan Bednář, Ph.D., z Vysoké školy ekonomické (VŠE), který rozebral „čtyři základní otázky“.

„Rozhodl jsem se to pojmout trošku jinak – tak, aby to bylo pro veřejnost co nejsrozumitelnější,“ uvedl Bednář a vysvětlil, že ačkoliv euro na mikroekonomické úrovni určité specifické výhody má, pro posouzení je potřeba se na něj dívat v kontextu celé ekonomiky.

Rozebral čtyři „základní“ otázky, které v politice bývají skloňovány i jako argumenty pro vstup do eurozóny.

Vede měnová unie k prokazatelně vyšší míře mezinárodního obchodu?

Ekonom citoval nedávnou studii „Breaking badly: The currency union effect on Trade“, která došla k tomu, že efekt měnové unie na obchod je statisticky nevýznamný.

Dle Bednáře je dopad společné měny na mezinárodní obchod sporný a často nadhodnocený, protože hlavní roli v této souvislosti hrají jiné faktory, jako geografická poloha, kultura, společná historie daných obchodních partnerů, ostatní tržní bariéry atd.

Pokud jde o naši zemi a jejího současný ekonomický výkon a podmínky, přijetí eura by dle ekonoma mohlo vést skokově ke zdražení vývozu, protože kurz eura by byl příliš silný. To by pak vedlo k nižšímu mezinárodnímu obchodu. Nicméně, s ohlédnutím se na statistiky předešlých let, kdy náš kurz posiloval vůči euru postupně, se reálným vývozům dařilo.

Téma uzavírá tím, že měnová unie nevede nutně k prokazatelně vyšší míře mezinárodního obchodu.

Vede měnová unie k nižší míře inflace?

„To, že máme českou korunu, nám historicky pomáhalo s inflací,“ uvedl Bednář.

„Když se podíváte na změny inflačního diferenciálu v minulosti, tedy té domácí ceny měřeno indexem spotřebitelských cen, to bylo často přebito posilováním kurzu české koruny,“ vysvětluje na grafu. V dalším pak procentuálně vyhodnocuje, jak česká koruna, resp. posilování kurzu Českou národní bankou (ČNB), pomohlo tlumit inflaci (oranžové části sloupců).

Tuto kapitolu uzavírá tím, že měnová unie může vést naopak spíše k vyšší inflaci, a to skrze dva kanály.

Již zmíněný je kanál cenové konvergence, kdy Česká republika dohání země eurozóny buď přes změny domácí cenové hladiny, případně přes měnový kurz. V případě eura by dle Bednáře kanál měnového kurzu nefungoval. Druhým kanálem je měnová politika, resp. nastavení základních úrokových sazeb.

Je pravda, že Evropská centrální banka provádí „lepší“ měnovou politiku než Česká národní banka?

V této souvislosti Bednář prezentoval graf, který srovnával určování úrokových sazeb České národní banky (ČNB) a Evropské centrální banky (ECB). Tento nástroj využívají centrální banky k tlumení inflace s tím, že čím vyšší úrokovou sazbu nastaví, tím v průměru dochází k většímu tlaku na tlumení růstu cen.

Ekonom popsal, že při pohledu na několik posledních let „ECB stanovovala příliš nízké sazby, což by v ČR vedlo k vyšší míře inflace“, pokud bychom měli zavedené euro a „ČNB reagovala dříve a pro ČR i vhodněji (silněji) na inflační tlaky“.

„Tudíž nemůžeme říct, že by ČNB prováděla horší měnovou politiku. Naopak, provádí lepší,“ konstatuje Bednář.

ECB dle něj ani nemůže provádět plně nezávislou měnovou politiku ke stabilizaci, protože „jižní křídlo eurozóny si vyžaduje nižší úrokové sazby, než by to bylo optimální pro řadu zemí, což pak tlačí na deficity veřejných rozpočtů a to dále pak tlačí na nízké úrokové sazby a expanzivní měnovou politiku“.

Citoval i prezidentku ECB Christine Lagardeovou, která před měsícem v rozhovoru pro La Tribune Dimanche připustila, že modelové odhady a z nich vycházející doporučení nebyly schopny plně reflektovat krizové situace během covidu či po napadení Ukrajiny Ruskem.

Modely, které se využívají v měnově-politických rozhodováních, jsou často založeny na expertních odhadech a subjektivních úsudcích. Z tohoto důvodu je dle Bednáře vhodnější, aby to ČNB „šila“ na míru české ekonomice. ECB svoji jednotnou politiku uplatňuje na 20 členských zemí.

Toto téma Bednář uzavřel tím, že ECB jednoznačně neprovádí lepší měnovou politiku jako ČNB.

4. Vede měnová unie k vyššímu růstu hrubého domácího produktu (HDP)?

Vzhledem k dříve uvedeným informacím ekonom konstatoval, že společná měna euro a měnová politika ECB vedou k přehřívání řady ekonomik, vyšší inflaci, vyššímu zadlužování, ekonomicko-politickým sporům a dohadům a k nestabilitě celé eurozóny (v současném složení), což jsou faktory, které růst HDP spíše poškozují.

Dodal, že je potřeba zmínit i „skryté dluhy“ v systému TARGET2 mezi centrálními bankami v eurozóně, kdy země jako Německo, Nizozemsko, Lucembursko či Finsko „dotují“ jižní státy.

Závěrem ekonom konstatoval, že debata ohledně eura by se měla soustředit na otázky ekonomické, a nikoliv politické. Navíc, v současné situaci by dle něj bylo přijetí eura nezodpovědné a ohrozilo by prosperitu české ekonomiky a naprosté většiny občanů ČR. V pohledu na současnou situaci se shodli i zástupci ČNB a ministerstva financí.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Pavel jmenoval nové ministry: pro místní rozvoj Kulhánka a průmyslu Vlčka
Pavel jmenoval nové ministry: pro místní rozvoj Kulhánka a průmyslu Vlčka

Prezident Petr Pavel dnes ráno na Pražském hradě jmenoval ministry pro místní rozvoj Petra Kulhánka (za STAN) a průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN).

Jak virální videa se smrtí a násilím traumatizují děti
Jak virální videa se smrtí a násilím traumatizují děti

Virální videa nás vystavují nové formě psychické újmy, která je obzvláště nebezpečná pro děti, jejichž duševní zdraví je již nyní na hranici únosnosti.

Máme firmy zavřít nebo se přestěhovat? Zástupci českého těžkého průmyslu chtějí po vládě realistický plán dekarbonizace
Máme firmy zavřít nebo se přestěhovat? Zástupci českého těžkého průmyslu chtějí po vládě realistický plán dekarbonizace

Zástupci českých firem z energeticky náročných odvětví dnes vyzvali vládu k realističtějšímu zpracování Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP), který nastiňuje směrování energetické a klimatické politiky státu na dalších 25 let.

Globální růst jüanu je více o Rusku než o mezinárodním přijetí
Globální růst jüanu je více o Rusku než o mezinárodním přijetí

Čínský jüan roste na globálním trhu hlavně díky obchodu s Ruskem. Kvůli omezené směnitelnosti a kontrole ze strany čínského režimu však jüan stále zaostává za dolarem a jeho širší přijetí je nepravděpodobné.

Komplexní průvodce výběrem správného proteinového prášku (je-li potřeba)
Komplexní průvodce výběrem správného proteinového prášku (je-li potřeba)

Výběr proteinového prášku může být náročný – záleží na vašem životním stylu a výživových potřebách a na typech a vlastnostech různých produktů.