Skupina poslanců Evropského parlamentu z frakce Identita a Demokracie uspořádala 21. listopadu tiskovou konferenci, kde šokovali některými prohlášeními o proticovidových vakcínách.
Tito poslanci poslali minulý měsíc Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA) dopis (pdf), v němž úřad žádali, aby zrušil povolení pro uvedení na trh pro mRNA vakcíny Comirnaty a Spikevax. Důvodem měly být údajné vady.
EMA tuto žádost zamítla. Její dopis s odpovědí však obsahuje některá výbušná prohlášení, která na tiskové konferenci poslanci prezentovali. EMA například uvedla, že anticovidové vakcíny byly povoleny k imunizaci jednotlivců, a ne jako prevence infekce.
Holandský europoslanec Marcel de Graaff k tomu poznamenal, že některé vlády i navzdory tomuto prohlášení neustále omílaly jako argument fakt, že člověk vakcinací chrání druhé.
Joachim Kuhs z německé strany AfD uvedl, že mnoho lidí se nechalo naočkovat vakcínami proti covidu na základě informací, které dostali od vládních představitelů a lékařů.
„Informovaný souhlas je však možný pouze tehdy, jsou-li informace ohledně těchto vakcín šířené členskými státy a úřady správné. Pakliže vlády našich členských států šíří dezinformace, lékaři nemohou poskytovat dobrou radu a lidé se nemohou dobře rozhodnout, zda se naočkovat nebo ne,“ uvedl Kuhs.
Dodal, že lidé se rozhodují na základě bezpečnostních rizik a vedlejších účinků. Podle odpovědi EMA však vyplynulo, že data o vedlejších účincích v prvních 14 dnech po očkování jsou nesmírně důležitá.
Zdravotnické úřady v jednotlivých zemích EU však trvaly na tom, že než začne spike protein z vakcíny fungovat v těle, uběhne 10-14 dnů. Výsledkem bylo, že k pacientům očkovaným v této lhůtě se přistupovalo jako k neočkovaným a i případné hlášení vedlejších účinků nebylo dáváno do souvislosti s očkováním.
„Takový nesmysl,“ prohlásil Kuhs a dodal: „Prostě si vymysleli tuto historku o 14 dnech, aby vytvořili tento falešný pocit bezpečí a zredukovali počet vedlejších účinků.“ Německý politik pak zpochybnil, jak může vakcína, u níž neexistuje přesná evidence vedlejších účinků, obdržet povolení k distribuci.
Dánská lékařka Vibeke Mannicheová, která je jedním z autorů studie o bezpečnosti proticovidových vakcín, uvedla, že existují tři typy vedlejších účinků – mírné, vážné a smrt. Ve své studii zkoumala bezpečnost vakcín v závislosti na šarži očkovací látky. První šarže byly podle ní špatné a postupně se jejich kvalita zlepšovala.
Pfizer nicméně o této skutečnosti podle Mannicheové veřejnost neinformoval, takže nikdo o proměnlivosti bezpečnostního profilu vakcín nevěděl. Problémy se šaržemi oznámil jen EMA. Postupně vyšlo najevo, že tzv. modré šarže vykazovaly daleko vyšší míru vedlejších účinků a úmrtnosti než jiné, podotkla lékařka.
„Nikdo dopředu nevěděl, jakou šarži dostane, nikdo nevěděl, že je tu tento rozdíl mezi různými šaržemi, nikdo to nevěděl. Ale EMA dostává vzorek každé šarže a mohou je testovat a vidět, jestli jsou identické nebo ne,“ okomentoval de Graaff.
Mannicheová také uvedla, že dalším předmětem zájmu bude zkoumání vlivu různých šarží vakcín na některá onemocnění, zda u některých panuje vyšší rizikovost pro různé druhy rakoviny atd. nebo vyšší úmrtnost.
Data, která zpracovávala ona a další odborníci, ukázala, že od května 2021 došlo ve všech evropských zemích ke zvýšené nadměrné úmrtnosti. Křivky postupně klesaly, nicméně hodnoty jsou stále zvýšené i dnes. „A to je velmi znepokojivé,“ poznamenala Mannicheová.
Přestože Evropský parlament pořizuje videozáznam každé konference a následně je zveřejňuje na svých stránkách, nahrávka této konference na stránkách parlamentu chybí jako jediná z toho dne, poznamenává na svém X profilu uživatel Ma-Ro.
