Je nemožné, aby Rusko bylo na Ukrajině poraženo, je přesvědčen ruský prezident Vladimir Putin. Za své zájmy podle něj bude země bojovat až do konce. Ve zhruba dvouhodinovém rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem také odmítl, že by Rusko mohlo napadnout i další země východní Evropy, jako jsou Polsko či Lotyšsko. Informují o tom agentury AFP a Reuters.
„Objevily se řeči o…strategické porážce Ruska na bojišti,“ cituje AFP ruského prezidenta. „Podle mého názoru je to z definice nemožné. Nikdy se to nestane,“ tvrdí Putin v prvním rozhovoru s americkým novinářem od začátku války na Ukrajině před téměř dvěma lety.
Protože si podle Putina i západní představitelé uvědomují, že je nemožné uštědřit Rusku strategickou porážku, tak přemýšlí, co dělat dál. „Jsme připraveni na tento dialog,“ poznamenal. Spojené státy podle něj čelí vážným problémům na domácí scéně. „Nebylo by lepší vyjednávat s Ruskem? Uzavřít dohodu. Už s pochopením situace, jak se dnes vyvíjí, s vědomím, že Rusko bude bojovat za své zájmy až do konce,“ uvedl také.
Rusko východoevropskou zemi napadlo v únoru 2022, a i když jeho původní plány podle Západu počítaly s tím, že Ukrajinu včetně metropole Kyjeva dobude během pouhých několika dní, stále se mu to nepodařilo.
Pokud jde o obavy dalších zemí regionu, že by je Rusko také mohlo napadnout, řekl Putin, že Moskva bude bojovat „až do konce“ za své zájmy, ale nemá „žádný zájem“ zaútočit na Polsko či Lotyšsko. Na otázku, jestli si dokáže představit, že by vyslal ruské vojáky do Polska, jedenasedmdesátiletý politik řekl: „Jenom v jediném případě, pokud Polsko zaútočí na Rusko. Proč? Protože nemáme zájem na Polsku, Lotyšsku ani ničem jiném. Proč bychom to dělali? Jednoduše nemáme žádný zájem.“
Rusko se však v minulosti zavázalo i k respektování územní celistvosti Ukrajiny a také Putin ještě po nelegální anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 ujišťoval o tom, že nemá zájem o další části Ukrajiny. „Nevěřte těm, kteří chtějí, abyste se báli Ruska, a křičí, že Krym budou následovat další regiony. Nechceme Ukrajinu rozdělit, to nepotřebujeme,“ řekl tehdy v projevu k oběma komorám ruského parlamentu.
V úterý natočeném rozhovoru si ruský prezident stěžoval, že Ukrajina byla v dubnu 2022 blízko dohodě na ukončení bojů, ale pak si to rozmyslela, když se ruské jednotky stáhly z blízkosti Kyjeva. I tak podle něj ale vše dříve nebo později vyústí v dohodu.
„Myslím, že může být dosaženo dohody,“ poznamenal Putin také na adresu zadržovaného amerického novináře Evana Gershkoviche, o jehož propuštění usilují Spojené státy. O případu podle něj jednají tajné služby obou zemí. Ruský prezident si myslí, že se stejně jako v podobných takových případech v minulosti najde řešení.
Novinář listu Wall Street Journal (WSJ) byl zadržen loni v březnu a čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až 20 let odnětí svobody. Je to první takový případ v rusko-amerických vztazích za téměř 40 let. Novinář všechna obvinění odmítá jako nepodložená.
Kreml uvedl, že Putin s rozhovorem souhlasil, protože přístup Carlsona, který v minulosti pracoval pro televizi Fox News, se liší od „jednostranného“ informování mnoha západních médií o konfliktu na Ukrajině. Sám Carlson, který je považování za blízkého americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi, hovořil o tom, že velká část západního zpravodajství o válce je tendenční a ve prospěch Kyjeva.
