Marina Zhang

15. 4. 2024

U osob s mikrovlnným syndromem se mohou objevit příznaky, jako jsou závratě, nespavost, bolest a problémy s náladou a pamětí.

Toto je sedmá část série článků „Elektromagnetické pole: Neviditelné nebezpečí”.

V tomto seriálu se budeme zabývat neviditelnými, ale všudypřítomnými elektromagnetickými poli, kterými je náš svět prosycen, od běžné domácí elektroniky až po 5G, a jejich možnými dopady na lidské zdraví.

Andrew Molnar si nikdy nemyslel, že se někdy zapojí do místního politického dění.

Nyní však spolu se svou ženou Marií Molnarovou podnikají kroky, které mají zajistit, aby město Ithaca ve státě New York i obec mohly kontrolovat, kde budou v obcích umístěna bezdrátová zařízení.

Vše začalo před čtyřmi lety. Manželé Molnarovi byli na túře v Cornell Plantations, parku Cornellovy univerzity, když je začala bolet hlava.

„Rozhlíželi jsme se kolem a asi 100 metrů od nás stála obrovská nová věž,“ vyprávěl pan Molnar, absolvent Cornellovy univerzity, deníku Epoch Times. „Opustili jsme oblast a asi za deset minut jsme se oba cítili zase zcela dobře.“

Manželé Molnarovi jsou jen dva z milionů Američanů s citlivostí na elektromagnetické záření, známou také jako mikrovlnný syndrom.

U osob s mikrovlnným syndromem se mohou objevit příznaky, jako jsou závratě, nespavost, bolesti a problémy s náladou a pamětí, pokud jsou vystaveny elektromagnetickým polím (EMF) ze zdrojů energie a bezdrátovým signálům vysílaným telefony, mobilními věžemi a nově vznikajícími malými buňkami.

Nedatovaný snímek Andrewa a Marie Molnárových (S laskavým svolením Andrewa Molnára)

5G a vzestup malých buněk

Bezdrátová zařízení, zejména malé buňky, se začaly objevovat jako houby po dešti v obytných i komerčních oblastech.

Existují dva typy bezdrátových zařízení. Mobilní věže neboli makrobuňky mohou dosahovat výšky až 300 metrů, mohou mít více než 20 antén a udržovat pokrytí v okruhu několika kilometrů. Naopak malé buňky jsou mnohem kompaktnější, přenášejí signály a udržují pokrytí v rozmezí od několika set metrů do přibližně 2 mil.

Malé buňky jsou páteří sítě 5G.

Ačkoli se jejich frekvence překrývají s frekvencemi 4G, signály 5G mají obecně vyšší horní frekvenci, takže jsou méně průrazné; proto potřebují antény v menší vzdálenosti, aby udržely spojení.

Během zavádění 5G došlo k rychlé instalaci malých buněk. Lidé je objevili před svými domy, na sloupech veřejného osvětlení a na sloupech inženýrských sítí podél chodníku.

V roce 2020 bylo v provozu více než 417 000 bezdrátových zařízení, na konci roku 2022 jich bylo v provozu přibližně 1,5 milionu.

Provozovaná bezdrátová zařízení. (The Epoch Times)

Kromě signálů 5G vysílají malé buňky také signály 3G a 4G, které jsou prokazatelně škodlivé. To znamená, že lidé jsou vystaveni intenzivnějšímu a silnějšímu bezdrátovému záření, což zvyšuje potenciální zdravotní rizika.

Řada publikací dokumentuje nepříznivé účinky těchto signálů na zdraví obyvatel.

Onkolog v důchodu Dr. Lennart Hardell z univerzitní nemocnice v Orebro ve Švédsku zveřejnil tři případové studie (pdf) týkající se obyvatel žijících v blízkosti nově instalovaných malých buněk nebo základnových stanic 5G.

Jedna ze studií byla zveřejněna v lednu. U dvou dříve zdravých lidí, 63letého muže a 62leté ženy, se po instalaci malé buňky 5G na střeše jejich bytu objevily příznaky únavy, nespavosti, hučení v uších, úzkosti, kožních potíží a nepravidelného krevního tlaku.

Dr. Hardell zjistil, že po instalaci nové základnové stanice se síla radiofrekvenčních signálů zvýšila.

„Vzhledem k závažnosti příznaků manželé opustili své obydlí a přestěhovali se do malé kancelářské místnosti [s nižší intenzitou záření]. Během několika dnů se většina jejich příznaků zmírnila nebo zcela zmizela,“ napsal doktor Hardell.

Omezení nadbytečných mobilních věží

V roce 2020 požádal telekomunikační gigant Verizon město Ithaca o hlavní licenci. V případě jejího schválení by mohl požádat o povolení k instalaci nových mobilních zařízení v přilehlém městě.

Manželé Molnárovi se právě vrátili z cesty po Evropě v roce 2019, když viděli, jak lidé podepisují petici za zastavení schvalování. „Tenkrát jsme se o tom dozvěděli,“ uvedl pan Molnar.

Manželé sice nebyli proti technologiím, ale vzhledem k jejich citlivosti na bezdrátové signály je to znepokojovalo.

Petice získala více než 500 podpisů, ale jen málokdo chtěl akci posunout k dalšímu kroku. Manželé Molnarovi se tedy rozhodli, že se do toho pustí.

Tehdy začala pandemie covidu-19.

„Měli jsme tedy trochu času navíc a oba jsme intuitivně cítili, že jsme vedeni k tomu, abychom pomohli tuto akci vést,“ řekl pan Molnar.

V rámci příprav se manželé Molnarovi začali vzdělávat v oblasti elektromagnetických polí a radili se s právníky. Měsíc nebo dva se seznamovali se zákony, zdravotními problémy a předpisy.

Měli jsme tedy trochu času navíc a oba jsme intuitivně cítili, že jsme vedeni k tomu, abychom pomohli tuto akci vést,“ řekl pan Molnar.

V rámci příprav se manželé Molnarovi začali vzdělávat v oblasti elektromagnetických polí a radili se s právníky. Měsíc nebo dva se seznamovali se zákony, zdravotními problémy a předpisy.

Mobilní věž v horách za jasného počasí. (Shutterstock/Wirestock Creators)

Síla místních samospráv

Ukazuje se, že telekomunikační zákon z roku 1996 (TCA) dává místním samosprávám značnou pravomoc kontrolovat umisťování nových bezdrátových zařízení; musí jen vědět, jak tuto pravomoc využít ve svůj prospěch.

„Jediným skutečně účinným prostředkem kontroly počtu a umístění bezdrátových zařízení v dané jurisdikci je dobře vypracovaná místní vyhláška o územním plánování,“ uvedl pro Epoch Times Andrew Campanelli, právník se zkušenostmi s řešením případů námitek proti mobilním věžím a soudních sporů na základě TCA.

V dobře vypracované vyhlášce o územním plánování by byla podrobně popsána místa vhodná pro umístění mobilních věží. Obecně se doporučuje, aby tato místa byla nenápadná a co nejdále od obytných oblastí. Nejdůležitější je, aby územní vyhlášky obsahovaly také procesní pokyny, které by umožnily plánovací komisi rozhodovat, aniž by porušovala TCA.

Telekomunikační společnosti „znají zákony a bohužel také vědí, že většina místních samospráv je bezradná“, řekl Campanelli, „a toho využívají“.

Dobře napsaná územní vyhláška by stanovila pravidla pro umisťování bezdrátových zařízení, a zároveň by zabránila nadbytečným instalacím.

Jedním z procesních požadavků TCA je, že místní samosprávy musí požádat telekomunikační společnost, která podává žádost, aby prokázala, že existuje mezera ve službách volání a že nová zařízení, o která žádá, jsou nejméně rušivým prostředkem k zaplnění této mezery.

Většina vyhlášek o územním plánování neobsahuje procesní pokyny, kterými by se plánovací rada řídila, a tak se v mnoha případech stává, že je žádost omylem zamítnuta, aniž by byl tento procesní požadavek řešen, což vede k tomu, že telekomunikační společnost podá do 30 dnů od rozhodnutí žalobu. V těchto případech soud vždy rozhodne ve prospěch telekomunikační společnosti kvůli chybě místní samosprávy, uvedl Campbelli.

Mnohé občanské organizace poskytují na svých webových stránkách bezplatné vzory místních vyhlášek. Campanelli však zdůraznil, že územní vyhlášky nelze přímo kopírovat, protože vyhlášky se mohou podstatně lišit v závislosti na typu pozemku a obce.

Někteří lidé sice žádají o moratorium nebo o zastavení činnosti, ale podle Campanelliho by ani jedno z toho nebylo při kontrole umisťování mobilních věží účinné.

Žádosti o povolení musí být vyřízeny ve stanovené lhůtě ode dne jejich podání, bez ohledu na to, zda je žádost úplná. Tato doba vyhrazená pro vyřízení žádosti se nazývá „časový limit“. Jak moratorium, tak usnesení o zastavení řízení nemají žádnou zákonnou pravomoc zastavit nebo oddálit lhůtu pro podání žádosti.

Aktualizování místního nařízení

Manželé Molnárovi požádali místní samosprávu o aktualizaci vyhlášky o bezdrátových zařízeních.

„Často lidem říkám, že pokud to se změnou věcí ve svém městě myslí opravdu vážně, musí být tím nejvzdělanějším člověkem,“ říká Molnar. Je-li obhájce vzdělaný v dané problematice, nebude považován za „divokého konspiračního teoretika“.

Na jaře 2020 začali manželé Molnarovi oslovovat městské radní a osobně se s nimi setkávat.

Některým z 500 lidí, kteří petici podepsali, se podařilo založit pracovní skupinu Ithacans for Responsible Technology, kterou společně s dalšími čtyřmi aktivními členy vedli manželé Molnarovi. Stovky lidí byly součástí seznamu adresátů, kteří zasílali svědectví a vyjadřovali své obavy místním úředníkům.

„V množství je síla. Když se na členy rady obrátí dva lidé oproti 200, je to rozdíl,“ řekl Molnar.

Zpočátku jim nikdo z radních nevěřil. Manželé Molnárovi se marně snažili získat podporu místních médií. Jeden profesor z Cornellu navíc poslal vládě e-maily, v nichž se stavěl proti snahám manželů Molnarových, což ještě více poškodilo jejich důvěryhodnost.

Manželé Molnarovi profesorovi odpověděli e-mailem a vyvrátili jeho tvrzení, ale zdálo se, že narazili na překážku.

Už po čtyřech měsících se téměř rozhodli, že to vzdají. Ale den nato měl pan Molnar první úspěšný rozhovor s jedním členem rady.

Člen rady mu zavolal a „úplně se všechno obrátilo“, říká Molnar. Během následujících čtyř nebo pěti měsíců „padalo domino“.

Návrhy zákonů, které mají zbavit místní samosprávu kontroly

Ithaca má dvě samosprávy, jednu městskou a jednu obecní. V roce 2021 město Ithaca inovovalo svou vyhlášku o územním plánování a v roce 2023 město Ithaca svou vyhlášku aktualizovalo.

Molnar uvedl, že během let se s manželkou spřátelili s radními a jejich zaměstnanci, což jim usnadnilo přehled o nových bezdrátových zařízeních. I přesto se oba přihlašovali na jednání, aby se seznámili s novými žádostmi.

„Znám hodně měst, která se o to pokoušela, a nepodařilo se jim to. Takže to není všechno jen růžové,“ řekl pan Molnar. „Ale také vím o spoustě příkladů, kdy občané jako my stále naléhali a vytrvali, a nakonec se jim podařilo udělat alespoň nějaké dobré věci.“

Nové návrhy zákonů však mohou zmařit pečlivý pokrok, kterého Molnarovi v uplynulých třech letech dosáhli.

V současné době je v Kongresu a Senátu urychleně projednáváno asi 50 návrhů zákonů. Nejznámějším z nich je zákon H.R.3557 – American Broadband Deployment Act of 2023.

Zbavuje to lokální kontroly nad umístěním mobilních věží, potvrdila deníku Epoch Times prostřednictvím e-mailu advokátka Odette Wilkinsová. Wilkinsová vede žalobu proti malým buňkám 5G v New Yorku.

Návrh zákona ruší případové zákony, které vyžadují, aby telekomunikační operátoři prokázali mezeru ve službách a použili nejméně rušivé prostředky k vyplnění této mezery pro své bezdrátové instalace.

Podle Campanelliho Kongres při přijímání TCA stanovil „vyváženost zájmů“ bezdrátového průmyslu a ochrany obyvatel ze strany místních samospráv. Tato vyváženost by byla novým návrhem zákona „zcela zničena“.

„Pokud to projde, začnou se bezdrátová zařízení objevovat na trávnících před domem. Všude, proti jejich vůli a aniž by jim cokoliv platili,“ dodal.

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.

Epoch sdílení

Facebook
Twitter
LinkedIn
Truth Social
Telegram

Související témata

Související články