Průměrný Čech konzumuje méně než 600 gramů ovoce a zeleniny denně, tedy méně, než doporučuje Společnost pro výživu ČR. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou má ČTK k dispozici. Příjem ovoce a zeleniny v posledních letech podle údajů Českého statistického ústavu (ČSÚ) klesá, lidé omezují také jejich nákup. Motivovat lidi, aby alespoň polovinu talíře naplnili ovocem a zeleninou, má nová kampaň Půl talíře, kterou dnes představil novinářům v Praze ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) spolu s lékařem Petrem Smejkalem a dalšími zástupci projektu.
Podle dat Eurostatu téměř polovina Čechů nejí dostatečné množství ovoce a zeleniny, necelých osm procent lidí konzumuje pět a více porcí, tedy doporučenou denní dávku. Vyplývá to z dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z roku 2019. Pokles příjmu potvrzují i data ČSÚ. Z těch plyne, že spotřeba čerstvé zeleniny předloni klesla o desetinu. Každý Čech jí v průměru spotřeboval 87,4 kilogramu, zatímco v roce 2021 to bylo 96,8 kilogramu.
Meziroční pokles je patrný také u nákupu jižního ovoce, u kterého se spotřeba snížila o 2,6 kilogramů na 36,8 kilogramů. Ve srovnání s Evropou je spotřeba Čechů podle Jiřího Stodůlky, zástupce za Dobré družstvo, průměrná.
Lékař Petr Smejkal upozornil, že konzumace ovoce a zeleniny má významný vliv na zdraví lidí. Podle něj je nevyvážená strava zodpovědná za mnoho onemocnění, včetně onemocnění srdce nebo onkologických onemocnění.
„Více než 60 procent dospělé populace má nadváhu nebo obezitu. Předpovědi udávají, že do roku 2030 můžeme v populaci čekat až 35 procent obézních, přičemž 20 procent patnáctiletých má už dnes nadváhu nebo obezitu, především chlapci,“ uvedl Smejkal.
Nová kampaň se proto zaměří zejména na matky s dětmi a lidi ve věku 16 až 22 let. Bude informovat o důležitosti vyvážené stravy a každodenní konzumace čerstvého ovoce a zeleniny. Právě individuální chování z 35 procent determinuje zdraví v Česku, což je více, než ovlivňuje genetika a biologie, které tvoří 26 procent. Skoro polovinu úmrtí v ČR lze přičíst takzvaným behaviorálním rizikovým faktorům, tedy špatné zdravě, kouření a konzumaci alkoholu, uvedl Smejkal.
Nízkou spotřebu ovoce a zeleniny si zástupci kampaně vysvětlují několika faktory. Monika Zábojníková, jedna z iniciátorek projektu tvrdí, že lidé často neví, jak je zapracovat do jídelníčku. K vyšší spotřebě by podle Stodůlky mohlo vést snížení ceny a dostupnosti. Z výzkumu, na kterém se podílela Státní zemědělská a potravinářská inspekce vyplývá, že pro Čechy jsou nejdůležitějšími faktory při nákupu potravin právě chuť a cena.
Stodůlka dodal, že velký problém v Česku je zdanění práce v sektoru ovoce a zeleniny, ale také neschopnost vyprodukovat ovoce za stejnou cenu jako například v sousedním Polsku. Dalším řešením by tak mohlo být snížení marží na ovoce a zeleninu v obchodních řetězcích, a naopak navýšení u nezdravých potravin.
